archív aktualít rok 2015

Dřevozpracující průmysl v Německu stojí před velkými výzvami

ŠPINAR SOFTWARE
ŠPINAR SOFTWARE
ŠPINAR SOFTWARE
Zdieľajte článok jednoducho so svojimi priateľmi.

PilKongres DarmstadtVe dnech 16. – 18. března se konal v Darmstadtu (Hesensko) Kongres německého pilařského a dřevařského průmyslu. Všechna témata spojoval jeden důležitý závěr: následující období nebude pro německé pilařské závody jednoduché.

Přesto se diskuze vedla v duchu „opatrného optimismu“, který pramení z toho, že využití dřeva jako obnovitelné suroviny získává postupem času stále více na svém významu. Ve prospěch pilařského průmyslu hovoří také fakt, že společnost klade stále větší důraz na obnovitelnost zdrojů a v tomto ohledu zaujímá dříví v dlouhodobém horizontu významnou pozici.

Smrkové dříví je příliš drahé

Aktuální situace však pro některé z pilařských podniků příliš důvodů k optimismu nenabízí. Do smíchu není zejména těm, kteří jsou odkázáni na smrkové dříví, které je velmi drahé a je ho v poslední době nedostatek. Hotové produkty se potýkají s konkurencí cen na světových trzích. Tomu odpovídají výsledky ankety mezi zástupci pilařských závodů. Pouze 7 % z nich hodnotí svou obchodní situaci jako pozitivní.
Smrkové dříví, které je základním sortimentem dřevařského průmyslu, je ve srovnání s globálními cenami na trzích příliš drahé. Ceny dříví se pohybují v současné době mezi 90 – 100 eur/m3, což je daleko nad celosvětovou průměrnou cenou. U mnoha zástupců pilařského průmyslu převládá názor, že by majitelé lesů měli ceny smrku rapidně snížit, jinak hrozí pilařské branži doslova akutní existenční nebezpečí. Majitelé lesů však poukazují na princip poptávky a nabídky a jeho přirozené fungování. Navíc vytýkají pilařům, že ani v době nízkých cen pro ně ceny smrku nebyly dostatečně nízké. Je tedy zjevné, že ze strany majitelů lesů se přílišná podpora nedá očekávat.

Graf: Ceny smrkového kmenového dříví. Srovnání D/SM B : globální cena jehličnaté kulatiny. SM B v US-dolarech; Globální ceny jehličnaté kulatiny; Rozdíl SM B vs. glob. ceny

Graf CenyDriviDE

Rozšiřování kapacit po 2. Spolkové inventarizaci lesů (BWI – Bundeswaldinventur) v Německu

Na vysoké ceny kulatiny měla v uplynulém období svůj vliv řada faktorů. Jedním z nich byly závěry 2. BWI, které doslova vsugerovaly německé lesnické veřejnosti nadhodnocené údaje o dřevní zásobě v německých lesích. Velká část identifikovaných dřevních rezerv se však nachází v privátních lesích, které z nejrůznějších důvodů netěží tolik, jak by se očekávalo. Mobilizace těžby v těchto lesích je navíc problematická, pokud jsou ceny nestabilní, je pro majitele lesů výhodnější, nechat dříví v lese. Na základě zkreslených informací došlo k významnému rozvoji kapacit, vznikly nové pilařské podniky a řada stávajících své dosavadní kapacity rozšířila. V roce 2000 došlo doslova k explozi nových pilařských závodů. V roce 2007 se k tomu přidružil orkán Kyrill, který poslal na trh neobvyklé množství dříví. Ještě v této době nic nenasvědčovalo tomu, že by měl v dohledné době nastat tak razantní obrat k horšímu. Od roku 2010 se však začal projevovat markantní pokles dodávek smrkového dříví. Jediným východiskem z této situace je přizpůsobení kapacit množství dříví, které je reálně k dispozici. Svazy pilařského průmyslu se sice snaží ovlivnit skladbu dřevin v lesích ve prospěch smrku, ale trend přeměny lesů na klimatolerantní porosty tomu nenapovídá.

Požadavky řízené přeměny lesa

Již po orkánech Vivian a Wiebke v roce 1990 bylo německé lesnické branži jasné, že čisté smrkové porosty nepředstavují žádný spolehlivý hospodářský základ. Lothar 1999, Kyrill 2007 a další vichřice v různých částech Německa to jen potvrdily. Smrkové porosty jsou problematické rovněž z hlediska nebezpečí rozšíření kůrovce a také kvality půdy. Proto se přistoupilo k přeměně na odolnější smíšené lesy, které by měly lépe reagovat na případné změny klimatu. Alternativou jsou tedy převážně listnaté dřeviny, v určité míře ale také například douglaska. Pro pilařský průmysl představuje pěstování douglasky nadějnou variantu místo smrku. Názory na její pěstování jsou však rozporuplné, ze strany FSC dokonce dosti kritické. Nejnovějším argumentem Svazu na ochranu životního prostředí Hesenska proti významnému rozšíření douglasky jsou nedostatečné poznatky o možných škůdcích této introdukované dřeviny. V některých zemích jako například Bádensku- Württembersku se naopak snaží co nejrychleji zalesňovat douglaskou, než bude podléhat FSC-certifikaci. Mnoho názorů se přiklánělo k tomu, že přeměnu lesa je třeba řídit a ovlivňovat podle potřeb. „Vždyť nespadla z nebe, nastolili jsme si ji my sami, tak proč by nás v konečném důsledku měla omezovat nebo dokonce poškozovat,“ nechal se slyšet jeden ze zástupců pilařů.

Export listnatého dříví do Číny znamená ohrožení zásobování

Pilařské závody ve Francii, které zpracovávají listnaté dříví, se v současné době cítí existenčně ohroženy stále silnějším exportem bukového a dubového dříví do Číny. Obzvláště v případě dubových sortimentů je situace ve Francii prekérní. Také v Německu se začínají projevovat problémy, ale jiné než ve Francii. Jestliže si francouzští pilaři stěžují na nedostatek zásobování, potýkají se němečtí pilaři s nedostatečným odbytem bukových sortimentů kvality 3a a 3b. „Tyto tloušťkové stupně musí jít na palivové dříví, protože již delší dobu postrádáme odběratele,“ stěžuje si Norbert Remler, obchodní šéf Bavorských státních lesů.

Ochrana přírody a vznik netěžebních zón

Celá pilařská branže se shodla na tom, že vrásky na čele jim dělá plánované rozšíření netěžebních zón. „Bavorské státní lesy tak tímto způsobem přišly v poslední době o 3000 ha hospodářského lesa,“ vysvětluje Norbert Remler. Realizované a plánované netěžební plochy v rámci „Strategie biodiverzity“ spolkové vlády jsou pro lesnický a dřevařský sektor opravdovou výzvou. Mezi zástupci ochránců lesa a představiteli pilařů probíhala ostrá výměna názorů. Argumentem ochránců lesa bylo přesvědčení, že přece 5 % netěžební zóny lesa znamená zanedbatelnou plochu, která nemůže zásobování pilařských závodů ovlivnit. Jako příklad uváděli spolkovou zemi Braniborsko, ve které přes zřízení nových chráněných oblastí objem těžby vzrostl. „Pro pilařský průmysl platí jediné: každý nový metr čtvereční netěžební zóny je špatné rozhodnutí,“ uvedl Sigmund Schuster, obchodní šéf dřevařské firmy Bien-Holz. Sám je přesvědčeným ochráncem přírody, ale uvádí některá fakta na pravou míru. „Zřizování netěžebních zón v lesích nemá s ochranou přírody nic společného! Ukažte mi surovinu, jejíž získávání působí méně ekologických škod než těžba dříví. Ale o tom bude třeba lesnickou a dřevařskou veřejnost teprve přesvědčit,“ dodává.

Důraz na kvalitu a orientace na požadavky zákazníka

Německý svaz pilařského a dřevařského průmyslu prezentoval výsledky ankety, podle kterých vládnou velké rozdíly ve vnímání toho, co je to „proklientský servis“ a orientace na zákazníka. Podle názorů zákazníků je zřejmé, že odběratelé si nepřejí vždy jen dříví podle stále stejné sortimentace, nýbrž požadují produkt, který je přizpůsobený přesně jejich požadavkům. S tím souvisí kvalita dříví, která byla podrobena ostré kritice. Zejména při odběru podřadnějších sortimentů pro obalový průmysl nebo pro výrobu celulózy si zákazníci stěžovali na některé problémy při dodávkách. Leonhard Nossol z celulózky Rosenthalu uváděl jako příklad, že dodaná štěpka obsahovala plasty a jiné nežádoucí příměsi, což vedlo ke škodě v rozsahu miliónu eur.

Inovace produktů se rovná nule

„Co se týká inovace produktů, dá se říci, že se téměř rovná nule,“ stěžovali si někteří z účastníků kongresu, „branže by měla být vysoce inovativní, co se týká techniky. Je třeba změnit především rámcové podmínky. Ve všech ostatních oborech se celé týmy zabývají novými produkty a servisem, v tomto ohledu dřevozpracující branže zůstává pozadu. Rozmanitost dřeva přitom nabízí ty nejlepší možnosti.“

Zdroj: www.fordaq.de

Zdieľajte článok jednoducho so svojimi priateľmi.

Nastaviť odber noviniek

Please enable the javascript to submit this form

sk_SKSlovenčina
cs_CZČeština sk_SKSlovenčina