archív aktualít rok 2015

Jaké jsou možnosti využití listnatého dříví ve stavebnictví?

ŠPINAR SOFTWARE
ŠPINAR SOFTWARE
ŠPINAR SOFTWARE
Zdieľajte článok jednoducho so svojimi priateľmi.

Drevo lepeneJeden z nejrozsáhlejších tematických bloků výročního zasedání Mezinárodního dřevařského fóra, které se konalo v Garmisch-Partenkirchenu 3. – 5. prosince 2014, se týkal listnatého dříví a jeho možností využití pro konstrukční účely.

Prezident DeSH (Německý svaz pilařského a dřevařského průmyslu) Steffen Rathke se ve svém vystoupení věnoval tématice přeměny lesů na klimatolerantní smíšené porosty a jejich alternativy a vyjádřil kritické názory na očekávaný pokles zastoupení smrku. Fórum se dále zabývalo možnostmi využití listnatého dříví v Evropě, zástupci firem prezentovali projekty, které rozšiřují použití listnatých sortimentů v různých oblastech stavební branže.

Převaha listnatých dřevin – není to omyl?

Steffen Rathke své vystoupení začal otázkou, zda les v budoucnu bude dodávat to, co bude dřevařský průmysl skutečně potřebovat? V současné době je již prováděna řada opatření, která mají s ohledem na důsledky kalamit snížit zásoby smrku v německých lesích. Obnova lesa v duchu těchto změn zaznamenává převahu zastoupení listnatých dřevin. Rathke kriticky poukazoval jednak na to, že stavební průmysl jednoznačně preferuje jehličnaté sortimenty, ale především také na ztrátu přírůstu, která se tak bude stále více projevovat. Ve srovnání se smrkem vykazuje například buk o 30 % nižší roční přírůst. Přeměna lesa směřuje k tomu, aby smrk zaujímal zhruba jen 25 % lesní plochy, což představuje přibližně 33 % dřevní zásoby. Branže se tedy bude muset připravit na vážný problém se zásobováním, který už vlastně částečně existuje. Celkovou situaci navíc ještě zostřují politická rozhodnutí o rozšíření netěžebních ploch a také zvýšená spotřeba dříví pro energetické účely. Tento trend nabourává smysluplné energetické využití pouze vedlejších pilařských produktů a těžebních zbytků, které nemohou být jinak pilařsky zpracovány.
Podle Rathkeho trh požaduje jehličnaté dříví, s vyšším podílem listnatých sortimentů poroste v lese „falešné“ dříví. Listnaté sortimenty nemohou z „technických“ důvodů nikdy plně nahradit smrk z hlediska jeho využití. Ale projeví se také problém týkající se kvality: pouze 15 % listnatého dříví představuje dříví „kmenové“, u jehličnatých sortimentů je to až 85 %. Není mnoho alternativ, jak nahradit smrk, který s ohledem na změny klimatu z lesů mizí. Snad jen douglaska nebo jedle mohou úbytek smrku částečně kompenzovat, ale také tyto dřeviny mají své limity.

Těžba listnatých dřevin se bude výrazně zvyšovat

Simon Aicher, vedoucí oddělení konstrukce ze dřeva Výzkumného centra materiálů ve Stuttgartu se věnoval problematice vlastností listnatého dříví s ohledem na jeho využití ve stavebnictví. Zaměřil se především na téma lepeného listnatého dříví a prezentoval výsledky různých studií vlastností listnatých sortimentů pro tyto účely. Podle jeho názorů je přístup k využití listnatých dřevin pro konstrukční účely velmi konzervativní. Také některé evropské normy nezohledňují možnosti listnatých dřevin pro stavební využití, protože v mnoha případech chybí technické zátěžové údaje pro případné konstrukční účely. Výzkumné centrum provádělo zkoušky zátěžových parametrů u lepeného listnatého dřeva, například dubu nebo kaštanu. Tlaková pevnost lepených dubových lamel (kolmo ke směru vláken) byla dokonce až 3krát vyšší než u produktů z jehličnatého dřeva. Pevnost v ohybu dosahovala 60 N/mm2, což odpovídá požadovaným parametrům. Lepené dříví z kaštanu vykazovalo o 5–10 % nižší hodnoty. Na dalších testech Aicher dokazoval, že pevnost v ohybu v případě lepeného dubového dříví splňuje požadavky nejvyšší třídy pevnosti (GL32c), která odpovídá jehličnatému lepenému dříví (s výjimkou délkově napojovaných lamel). Pevnost v tahu byla u dubového dříví dokonce až o 50 % vyšší než u stejné třídy jehličnatého dříví.
Od roku 2012 se podle Aichera podstatně zvyšuje podíl stavebních produktů z listnatého dříví na trhu. Také výzkum se v mnoha směrech zabývá dalšími variantami využití listnatých sortimentů v budoucnu.

Je třeba využít výhod listnatého dříví

Výrobu lepeného listnatého dřeva prezentoval Thomas Strahm z firmy Holzbau AG ve švýcarském městě Lungern. Švýcarsko je podle odborníků pionýrem ve využití listnatých sortimentů ve stavebnictví. Firma vyrábí již více než 10 let lepené dříví z listnatých dřevin, převážně z buku a jasanu. „Lepené dřevo není žádným masovým produktem, proto je nutně také dražší. Při lepení se mohou čas od času vyskytovat problémy, je třeba používat speciálních lepidel. Lamely z listnatých dřevin, především z buku, jsou také nevhodné pro použití ve vlhkém prostředí. Mají však spoustu jiných předností ve srovnání s jehličnatým lepeným dřevem, kterých je nutné maximálně využít,“ dodal Strahm.
Na příkladech prezentoval výhody nosných elementů z listnatých dřevin u staveb, které byly firmou Holzbau AG realizovány. Díky vysoké nosnosti je možné dosáhnout subtilnější konstrukce, která by při použití jehličnatého dříví v některých případech nebyla možná. To je třeba vzít v úvahu při námitkách na vysokou cenu lepeného listnatého dříví. Díky jeho parametrům je jeho spotřeba nižší, což cenu může částečně kompenzovat. Je nutné, aby inženýři nalezli optimální řešení s pokud možno minimální spotřebou materiálu. V tom jsou podle Strahma rezervy ve využití produktů z listnatého dřeva.

Zdroj: www.fordaq.com

Zdieľajte článok jednoducho so svojimi priateľmi.

Nastaviť odber noviniek

Please enable the javascript to submit this form

sk_SKSlovenčina
cs_CZČeština sk_SKSlovenčina