Slovenčina
Pokles absolventů učňovských oborů dosahuje v posledních deseti letech v některých profesích až 80 %. Jedním z cílů probíhajícího Roku řemesel 2016 proto bylo vytýčit jízdní řád opětovného zavedení praktické výuky do osnov základních škol a přirozeným způsobem tak motivovat žáky ke vztahu k technickému vzdělání.
Dle Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) by polytechnická výuka mohla v základních školách nastat od roku 2019, do té doby by měla být na dobrovolné bázi ve spojení se středními odbornými školami, kdy žáci základních škol absolvují řemeslné kroužky.
Pilotní projekt, který připravila Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) ve spolupráci se SOŠ stavební a zahradnickou na Jarově a Hospodářskou komorou hl. města Prahy, probíhá za podpory MŠMT pro žáky pražských základních škol.
Průzkum, který pro AMSP ČR exkluzivně připravila agentura IPSOS, uvádí, že 89 % žáků, 92 % rodičů a dokonce 94 % učitelů si přeje opětovné zavedení tzv. dílen do výuky základních škol. Průzkum dále uvádí, že více jak polovina dotazovaných si rovněž přeje, aby výuku prováděli odborníci z praxe. Téměř tři čtvrtiny současně oslovených řemeslníků potvrdilo zájem takovou výuku vést.
Největší zájem je o praktickou výuku spojenou s prací se dřevem, pěstováním plodin a zahradničením, následuje zájem o výuku kuchařských dovedností. To by mohla být dobrá zpráva pro skomírající řemeslné obory. Dle analýzy AMSP ČR ubylo totiž za poslední dekádu v oboru truhlář 49 % absolventů, v oboru čalouník dokonce 80 %.
Pilotní projekt spolupráce SOŠ a žáků základních škol probíhá na pražském Jarově ve formě řemeslných kroužků. Ty jsou vyučovány mistry svých oborů, zapojených do Roku řemesel 2016 a děti 2. stupně ZŠ si tak mohou v několika týdnech vyzkoušet práce obkladačské, malířské, natěračské, ale i kamnářské nebo kominické. V těchto dnech získávají první absolventi řemeslné certifikáty.
Miroslav Janeček, ředitel SOŠ stavební a zahradnické k tomu uvádí: „Řemeslníci a technici budou v Česku i v celé Evropě stále více potřeba. Vyspělé země se již delší dobu začínají vracet k učňovství, přitom v minulosti se zdálo, že učni úplně zmizí. Mladí lidé měli sedět co nejdéle ve školních lavicích a rozšiřovat si co nejdéle své znalosti z matematiky, biologie, fyziky, jazyků. Manuální činnosti ze základních škol úplně vymizely. Střední učňovské školství, tzn. školství úzce propojené s firmami, s řemesly, s praxí obtížně hledá žáky, kteří by měli při zahájení svého studia alespoň minimální manuální návyky. Přesto se ale zájem mezi žáky ze základních škol a rodičovskou veřejností o řemeslné učební obory pomalu zvyšuje. Všichni okolo sebe totiž vidí, že opravdu kvalitní a spolehlivý řemeslník je váženým a uznávaným člověkem.“
Předseda AMSP ČR Karel Havlíček k současné situaci v odborném školství poznamenává: „Úbytek absolventů učňovských oborů znamená, že chybí jak drobné řemeslné služby, tak profesně zdatní zaměstnanci v průmyslu nebo potravinářství. Všichni vědí, že chybí profese, rodiče i děti současně požadují praktickou výuku ve školách, tak nevím, na co chce vláda ještě čekat. Podporujeme kdeco, často zcela bez hmatatelného efektu, přitom toto je investice, která se nám několikanásobně vrátí.“
Ilustrační foto
