Slovenčina
Důvěra mezi podnikateli dále oslabuje, spotřebitelé jsou naopak optimističtější. Souhrnný indikátor důvěry, vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně snížil o 1,9 bodu na hodnotu 90,6, při rozdílném vývoji jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů poklesl o 2,8 bodu na hodnotu 89,9 a indikátor důvěry spotřebitelů se zvýšil o 2,8 bodu na hodnotu 94. V únoru, podobně jako v prvním měsíci roku 2024, se důvěra v ekonomiku mezi podnikateli zvýšila pouze v odvětví stavebnictví (+2,4 bodu). Ve všech ostatních sledovaných odvětvích se snížila: v průmyslu o 4,7 bodu, v obchodě o 3,7 bodu a ve vybraných službách podruhé za sebou o 1,3 bodu.
Zdroj: ČSÚ
Nová publikace Česká republika v mezinárodním srovnání (vybrané údaje) – 2023 přináší zajímavé porovnání statistických dat nejen mezi členskými státy Evropské unie, ale i za další země. Vedle tabulek z demografických, sociálních a ekonomických oblastí v ní zájemci naleznou i další témata, například cestovní ruch nebo dopravní infrastruktura. Hodnotou 65,9 % se Česko zařadilo v roce 2022 na první místo mezi státy EU s podílem osob ve věku mezi 25 a 74 lety se středoškolským vzděláním ukončeným závěrečnou nebo maturitní zkouškou či s nástavbovým vzděláním, jako jsou pomaturitní rekvalifikační kurzy. Unijní průměr činil 44,6 %. Lidé, kteří mají jen základní vzdělání, tvořili v Česku 12,2 % obyvatel. Nižší podíl měla jen Litva (10,3 %), zatímco celounijní průměr dosáhl 26,7 %. Zastoupením 21,9 % u osob s vysokoškolským vzděláním se Česko umístilo pod unijním průměrem (28,7 %).
Zdroj: ČSÚ
Česká ekonomika se bude na předcovidovou úroveň vracet ještě několik let, shodli se ekonomové Jiří Rusnok a Helena Horská v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Podle nich bude nutná restrukturalizace tuzemského hospodářství. Letos sice už očekávají mírný růst reálných mezd i výrazně nižší inflaci, domácí spotřeba se však podle nich kvůli dopadům krize z předchozích let výrazněji nezvýší.
Zdroj: ČTK
Klesající ceny emisních povolenek by mohly krátkodobě snížit cenu energií pro odběratele, v případě dlouhodobého stavu by však zároveň mohly omezit investice do modernizace energetiky. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK. Hodnota emisních povolenek v posledních týdnech klesla k hodnotě kolem 53 eur za tunu vypuštěného oxidu uhličitého. V loňském roce cena atakovala hodnotu 100 eur za tunu.
Zdroj: ČTK
Česko od svého vstupu do Evropské unie v květnu 2004 do konce loňského roku získalo z evropských zdrojů 2 biliony Kč. Za stejné období do rozpočtu EU zaplatilo 876,6 miliardy Kč. Největší část příjmů, 44 %, tvořily peníze ze strukturálních fondů určené na podporu hospodářsky slabších regionů. Do zemědělství mířila čtvrtina evropských peněz vyplacených za dvacetileté členství, pětinu pak Česko čerpalo z fondu soudržnosti, který podporuje hospodářsky slabší státy EU. V posledních třech letech je významným zdrojem příjmů i Evropský plán na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU).
Zdroj: ČTK
Nárůst cen a nižší dostupnost bydlení vedla k většímu zájmu o menší byty. Jejich cena bez ohledu na jejich velikost je dělá dostupnějšími pro více zájemců. Zatímco ceny nemovitostí v ČR od roku 2014 do roku 2022 vzrostly o 120 %, průměrná velikost například pražských garsoniér v loňském roce činila 33,8 m2, tedy o 5,6 m2 méně než u jednopokojových bytů nabízených v roce 2009. Vyplývá to z analýzy digitální finančněporadenské společnosti FinGO.
Zdroj: ČTK
Téměř tři pětiny veřejnosti podle zjištění Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) stále považují ekonomickou situaci Česka za špatnou. Koncem loňského roku ji negativně hodnotilo 58 % lidí a 12 % jako dobrou, což je stejně jako v předchozím průzkumu ze srpna a září 2023. Nadpoloviční většina občanů se negativně vyjadřuje o ekonomické situaci země od poloviny roku 2022, přičemž relativně nejlepší bylo toto hodnocení před rokem, kdy stav české ekonomiky vidělo pesimisticky 51 % lidí. V hodnocení životní úrovně své domácnosti jsou občané daleko více optimističtější.
Zdroj: ČTK
Hrubý domácí produkt Německa se ve 4. čtvrtletí loňského roku proti předchozím 3 měsícům snížil o 0,3 %. Minulý týden to na základně cenově a kalendářně očištěných dat oznámil Spolkový statistický úřad, který tak potvrdil předběžný údaj z konce ledna. Země se tak loni propadla do recese.
Zdroj: ČTK
Ceny bytů v minulém roce meziročně klesly o 5,8 %. Bylo tomu každé čtvrtletí v roce, v 1. čtvrtletí ale ceny mezičtvrtletně klesly o 2,5 % a ke konci roku jen o 0,2 %. Cena rodinných domů meziročně stagnovala, vzrostla ale cena pozemků, a to o 7,2 %. Ke konci roku ale tempo růstu cen pozemků zpomalilo. O 16 % loni vzrostla poptávka po rodinných domech, zájem byl hlavně o menší domy v dobrém technickém stavu. Vyplývá to z ukazatele ČSOB Index bydlení za 4. čtvrtletí.
Zdroj: ČTK
Realitní trh v ČR zažívá od loňského jara z pohledu počtu transakcí růst u všech typů nemovitostí. Prodeje u novostaveb v posledním čtvrtletí roku 2023 meziročně vzrostly téměř dvojnásobně, u starších bytů to bylo o 49 % a rodinných domů o 45 %.
Zdroj: ČTK
Zadlužení obyvatel Česka v roce 2023 meziročně vzrostlo o 5,1 % na 3,31 bilionu Kč. Objem dluhu ohroženého nesplácením se zvýšil o 6,2 % na 29,5 miliardy Kč. Objem úvěrů na bydlení se zvýšil o 4,4 % na 2,73 bilionu Kč, což je výrazně méně než v předchozích letech. Například na konci roku 2021 šlo o 17% růst. Zároveň klesl počet klientů, kteří čerpali úvěr na bydlení, a to o 2,1 % na 1,06 milionu Kč.
Zdroj: ČTK
Podoba nového stavebního zákona vzbuzuje obavy u většiny stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů. Podle nich nepovede nový zákon ke zlepšení a urychlení povolování staveb. Vyplývá to z průzkumu České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), kterého se zúčastnilo 1100 členů komory. Vyřízení povolení stavby podle starého stavebního zákona trvá podle průzkumu ve většině případů několik měsíců a ne roky, jak upozorňovali někteří politici či analytici. Pozdější novely podle ČKAIT vznikly bez potřebné analýzy skutečné délky povolovacího řízení a identifikace hlavních procesních problémů.
Zdroj: ČTK
Ceny dálničních známek by se do budoucna měly zvyšovat už pravidelně podle inflace. Postupně snižovat by se naopak měla podpora u dálničních známek pro hybridní a elektrická vozidla, řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Letos se od března po 10 letech cena dálniční známky výrazně zvedne, z 1500 na 2300 Kč.
