Současný stav a perspektivy pilařského zpracování dříví v ČR

Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně uspořádala 23. 10. 2020 on-line mezinárodní vědeckou konferenci „Model strukturálních změn lesnicko-dřevařského průmyslu“. Součástí jejího programu byl i odborný příspěvek Ing. Petra Pražana, Ph.D., předsedy Společenstva dřevozpracujících podniků v ČR z.s. (SDP), na téma „Současný stav a perspektivy pilařského zpracování dříví v ČR“. Jeho vstup s řadou zajímavých informací, doplněných později ještě o aktuální čísla z letošního 1. čtvrtletí, byl i jakýmsi zamyšlením se nad perspektivou dalšího vývoje domácího pilařského průmyslu, která je značně závislá na dalším vývoji kůrovcové kalamity, jejíž nezvládnutí v dohledné době může vést až k rozsáhlé krizi v oboru a zásadní redukci kapacit.

Limitovaný pořez kulatiny zřejmě převýší její export

Graf 1 Pořez kulatiny v tisících m³ (MZE 2000–2017, odhad 2018–2020)

Svůj příspěvek Ing. Pražan začal odkazem na graf č. 1 s přehledem vývoje pořezu kulatiny v ČR v letech 2000–2020. „Z tohoto grafu, vytvořeného převážně z údajů Ministerstva zemědělství ČR (hodnoty z let 2000–2017), lze vyčíst, že i když v posledních 20 letech vznikaly zejména velké zpracovatelské kapacity a zanikaly různé především menší pily, tak k zásadnímu poklesu ani nárůstu pořezu nedošlo. Rozdíly v pořezu byly též způsobeny ztrátovostí nebo naopak ziskovostí výroby a dostatkem nebo nedostatkem suroviny,“ konstatuje Ing. Pražan s tím, že hodnoty z let 2018–2020 byly vytvořeny odborným odhadem týmu SDP a LČR s.p. na základě znalostí vývoje v ČR, ale i v okolních zemích (např. Rakousko viz graf č. 2) s přihlédnutím ke vzniku nových kapacit (Labe Wood s.r.o.) a rekonstrukci některých starších provozů jako např. loni znovu zmodernizovaná pilnice společnosti Javořice a.s.

Graf 2 Vývoj produkce jehličnatého a listnatého řeziva v Rakousku v mil. m³ v letech 2008–2019

Zvýšení pořezu v posledních třech letech je podle Ing. Pražana výsledkem dostatku pilařské suroviny (i když nižší kvality) a solidních odbytových poměrů na evropském i světovém trhu. Na druhé straně výkony všech pil byly silně brzděny velkým nedostatkem pracovní síly.

Je tedy pochopitelné, že extrémní nárůst disponibilní suroviny, vzniklý kůrovcovou kalamitou, nebylo možné tuzemskými kapacitami zpracovat a nadbytky bylo nutné zužitkovat prostřednictvím exportu. Tím se už tak vysoký export kulatiny v roce 2017 (cca 3,9 mil. m³) zvýšil na 8,7 mil. m³ v roce 2019. O extrémnosti situace pak svědčí i to, že vloni bylo jen do Číny vyexportováno 3,34 mil. m³ a do Rakouska dokonce 5,11 mil. m³ pilařské kulatiny, načež celkový export za rok 2020 převýšil objemy vlastního zpracování všemi pilařskými provozy v ČR.

Co se týče předpokládaného pořezu v roce 2021, ten se navzdory rapidně rostoucím cenám kulatiny, ale i dramatickému navýšení cen řeziva a poptávky po něm (viz dále), bude zřejmě pohybovat mezi 9–10 mil. m³, což ale skoro jistě nebude stačit na zpracování veškeré u nás vyrobené pilařské kulatiny. Důvody, proč v ČR neumíme zpracovat více pilařské kulatiny, jsou podle Ing. Pražana výsledkem státní „nepolitiky“ v tomto oboru a jeho velmi konkurenčním tržním vývojem spolu s dlouhodobým bojem o surovinu.

Současná tržní situace v pilařském průmyslu ČR

Zásobování pil jehličnatou pilařskou kulatinou vloni a předchozích dvou letech probíhalo na velmi dobré úrovni a umožňovalo plynulou výrobu. Výjimku tvořilo několik málo provozů, kde je pro výrobu nutná kvalitní čerstvá kulatina, která se v některých oblastech hůře zajišťuje. Pily však pracovaly a stále pracují většinou na plný výkon, který limituje jen množství dostupné pracovní síly.

Ceny smrkové pilařské kulatiny se od konce roku 2017 prakticky stále snižovaly, a to do zhruba poloviny roku 2020, kdy naopak začaly růst. A to nejen u nás…