Slovenčina
Každý podnik se dostane do situace, kdy je nutno obměnit celou, nebo část výrobní technologie. Pracovat na nové technologii je v dnešním podání trhu nejen nutné, ale pro většinu výrobních podniků i životně důležité. Rozvoj technologií jde velmi rychlým tempem dopředu. Tržní prostředí stále tlačí na snižování prodejní ceny a tím se vytváří i tlak na výrobní podniky, aby se pokusily snížit výrobní náklady. Ve svém okolí stále sledujeme diskuze o průmyslu 4.0. To ovšem vyžaduje od většiny podniků nové investice.
Financování nových investic je možno realizovat na základě několika možností. Stále velmi oblíbenou realitou je nákup prostřednictvím úvěru. Uvedený postup je osvědčený a pro většinu z nás i jedinečný. V následujících řádcích bych rád seznámil s možností financování nových investic pomocí starých metod a své tvrzení podložil grafem a tabulkou.
Fond reprodukce majetku
O jakou metodu jde. Každý podnik by si měl vytvářet tzv. fond reprodukce majetku. Veřejné výzkumné instituce mají na uvedený fond i zákonnou úpravu. Jde o zákon 341/2005 Sb. §26. Jedná se fond, který je tvořený z odpisů dlouhodobého hmotného majetku. Uvedenou možnost samozřejmě umožňují daňové zákony. Výše odpisů určuje zákon č. 586/1996 Sb. o dani z příjmu. Zaúčtování se provádí v účtové třídě 5, podskupina 55 – odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období. Pro financování nové technologie by to bylo i při 100% použití všech oprávek nedostačující. Proto by bylo třeba ještě někde zajistit další finanční prostředky. Další možností je odprodej použité technologie. Prostředky, které se dají při včasném prodeji použít, jsou dostačující pro doplnění výše finančních prostředků pro potřebný nákup nové technologie.
Graf 1 byl vytvořen na základě zpracování disertační práce. (Najbrt, T., Optimalizace investičního rozhodování v nábytkářské výrobě, 2017). Ukazuje, jaké možnosti se skrývají v rychlosti prodeje opotřebované technologie. Zde je nutno ještě vysvětlit, o jaké opotřebení se jedná. Z grafu 1 vyplývá, že v období kolem třetího až pátého roku po nákupu je výhodné danou technologii prodat. Jedná se tedy o technologii, která je pouze morálně zastaralá. Nejedná se o fyzické opotřebení. O výsledcích z grafu 1 z účetního hlediska můžeme mluvit o možných účetních odpisech, které jsou pro právnické osoby povinné. Z výsledků ve výše uvedeného grafu můžeme získat metodu, jak zajistit potřebné finanční prostředky pro nákup nové technologie. Následující graf 2 znázorňuje celkové teoretické množství finančních prostředků pro nové nákupy.
V dané situaci se jedná pouze o teoretické hodnoty. Vše je ovlivněno rychlostí prodeje opotřebované technologie, a tím výší prodejní ceny. Dále možností výrobních podniků při přerozdělování odpisů z jednotlivých roků odpisování. Podnik potřebuje i na jiné investice finanční prostředky. Proto je nutno vždy vycházet z možností konkrétního podniku. Další úskalí může být v délce ukládání finančních prostředků (oprávek). Při současné výši inflace 2,4 %, což u částek nad 1 mil. korun se jedná o vysoké hodnoty. I uvedenou ztrátu inflací je nutno zohledňovat. Následující tabulka ukazuje celkové možnosti financování nové technologie za pomoci využití různého procenta odpisů a ceny za prodej morálně zastaralé technologie.
Tabulka uvádí možnosti financování ze dvou, případně ze tří zdrojů. Prodej morálně zastaralé technologie, využití oprávek z odpisů dlouhodobého hmotného majetku (DHM) a případný malý úvěr z banky. Je zde uvedena hodnota původní investice ve výši 40 mil. Kč. Pro názornost a reálnější vysvětlení je zvolena cena nové technologie ve výši 52 mil. Kč. Ve spodní části tabulky jsou uvedené hodnoty, které je možno získat při různých počtech roků užívání strojů a možností celého nebo částečného využití oprávek. Optimální varianta uvádí cenu za 5 roků užívání a využití všech 100 % oprávek pouze pro nákup nového stroje. Zde vidíme nedoplatek ve výši 466,56 tisíc Kč při vstupní ceně nové investice 52 mil. Kč. Pro další příklad bylo použito jen 50 % celkových oprávek z daného DHM. Při prodeji stroje ve stejném roce užívání, bude podniku pro nákup nové technologie v hodnotě 52 mil. Kč scházet 20 mil. Kč. Uvedená hodnota je proti původní ceně nového stroje ve výši 38,4 %. Pro úplnost v rámci finančních operací je v tabulce zohledněna i roční inflace, která vychází z roku 2018 ve výši 2,4 %.
Při současném velkém přeúvěrování některých výrobních podniků, jsou uvedené hodnoty případných doplatků na celkové ceny investice na přijatelné výši. Práce s finančními prostředky byla, je a bude vždy tou nejsložitější z pohledu vrcholových manažerů. Modernizace výrobních podniků je z uvedeného pohledu i pro středně velké podniky zajímavá.
Zpracované téma by mělo posloužit jako inspirace pro rozhodování nábytkářských závodů při realizování nových investic. Danou situací se musí zabývat jak závody, které uvažují o prodeji morálně zastaralé technologie, tak potencionální zájemci ze spektra závodů, které chtějí zkvalitnit vlastní výrobní proces, ale na nákup úplně nové technologie nemají dostatek finančních prostředků. Nesmíme ovšem zapomenout ani na oblast prodejců uvedené morálně zastaralé technologie. I jejich jednání může vycházet z výše uvedených poznatků pro oceňování strojů a zařízení. U výčtu možného využití musíme také vzpomenout i bankovní sektor. Zde je situace možná ještě důležitější. Banky taktéž potřebují pro stanovování svých rozhodnutí určitou metodiku pro reálné a kvalitní rozhodování např. v rámci operativního leasingu pro některý nábytkářský závod. Tak, jak bylo uvedeno, jedná se vždy o stanovení ceny. Nejedná se o přesný výpočet, který je neměnný. Dané téma se nedá řešit přesným axiomem pro výpočet. Proto vždy musíme přistupovat ke stanovování cen morálně zastaralé technologie z pohledu jak prodávajícího, tak kupujícího. Lidský faktor nelze v žádném případě v dané situaci opomenout. Člověk má v dané situaci nezastupitelné místo při rozhodování. Celý rozhodovací proces je založen nejen na teoretických znalostech, ale i na praktických zkušenostech a dlouholeté praxi pracovníků nábytkářských podniků.
Z výše uvedených možností je třeba nezapomínat na potřebu správného použití ročních odpisů jak u velkých podniků, tak i drobných podnikatelů, jako finančních zdrojů. Všichni mají své specifické problémy s potřebou nákupu nových technologií.
Autor: Ing. Tomáš Najbrt, Ph.D.
Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně
Kontakt: tomas.najbrt@mendelu.cz
