Slovenčina
Při vytváření nového lesa je potřeba se vážně zabývat tím, zda druhy stromů, které lesníci nyní sázejí, v budoucnu přežijí. I když dokážou v mladém věku měnit fyziologii i anatomii a vypořádávat se změnami podmínek, řekl na brněnských veletrzích Techagro a Silva Regina lesnický odborník z České zemědělské univerzity Vilém Podrázský. Dodal, že většina tuzemských druhů by měla přežít i v budoucnu, i když zpochybnil budoucnost buku.
Buk je totiž dřevina, která roste na vlhčích místech a je chladnomilnější. Naopak Podrázský zmínil, že smrk, který je symbolem minulosti a kalamity českých lesů, podle něj bez problémů přežije, i když ne v takovém množství jako dříve. “Je to velmi plastická dřevina,” zmínil Podrázský. V mladém věku se podle něj velmi dobře přizpůsobuje prostředí, lépe než mnohé jiné druhy. “Akorát jsme ho nechali přestárnout. Porosty měly 80 i 90 let a v takovém věku už je plasticita stromu vyčerpaná. Těžko říct, co udělají v tomto věku borovice i listnáče. Mladé porosty celkově reagují lépe, mohou měnit kořenový systém i fyziologii, ale jen do určité míry,” řekl Podrázský.
Že smrk z lesů zcela nezmizí, dokládal i ředitel Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Jaroslav Kubišta. Na 700 plochách jeho ústav provedl šetření, jak se daří zalesňovat holiny v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, tedy tam, kde kůrovcová kalamita před deseti lety v Česku začala. “Smrk je na 27 procentech plochy, buk na 23 procentech a bříza z přirozené obnovy na 21 procentech. Také se ukázalo, že se více daří zajistit obnovu lesů na menších plochách, mnohem hůře to jde na plochách nad pět hektarů,” řekl Kubišta.
Podrázský zmínil, že stromy se dokážou se změnami klimatu vypořádat. Že to dokázaly i v minulosti, kdy se klima vícekrát měnilo poměrně výrazně i rychle. Jen to nesmějí být příliš staré lesy. Také je příznivcem introdukce některých dřevin z jižnějších oblastí Evropy i z jiných částí světa. “Naši předkové to zkoušeli, proč bychom to neměli zkoušet my. Jde například o dub červený či severoamerické borovice, které rostou v extrémních podmínkách. Rostly u nás jiné druhy borovic či jedle před dobou ledovou. Cest k obnově lesa může být více a záleží na zkušenostech správce a také na finančních možnostech,” řekl Podrázský.
Zmínil i praktickou překážku, a tou je nabídka lesních školek, v nichž převládá standardizovaná produkce. Populace některých žádoucích a odolných dřevin nejsou tak početné, jak by bylo potřeba. Nebo je pořízení dostatečného množství sazenic či semen velmi drahé.
Zdroj: ekolist.cz
