Slovenčina
V roce 1957 byl do vesmíru vyslán světově první satelit Země, sovětská družice Sputnik 1. Její neshořelé zbytky se staly základem dnešního vesmírného smetiště.
Od doby Sputniku 1 lidé do vesmíru vyslali skoro deset tisíc dalších družic s vidinou toho, že dostat je zpátky na Zem by bylo moc drahé a složité. Některé stále fungují, jiné v kosmu shořely, ale tisíce nefunkčních jich zůstalo a vytváří tak kolem Země obrovský prstenec nepořádku. Miliony neidentifikovatelných předmětů obíhají kolem Země. Vesmírné smetí ohrožuje nejen kosmické stanice, které musí srážce se smetím uhýbat, ale také satelity, které mezitím už na oběžnou dráhu člověk vyslal a bez nichž se současná společnost neobejde. Pomocí nich lidé komunikují na dálku, předpovídají počasí, monitorují proměny klimatu, sledují a zkoumají Zemi i vesmír, připojují se k internetu a sledují televizi.
Současné družice se obvykle vyrábějí z hliníku, titanu, slitin a jiných kompozitních materiálů, které při návratu v atmosféře neshoří celé a zbyde po nich další smetí. Hledá se řešení, z čeho satelity vyrábět, aby při návratu shořely beze zbytku.
V japonském městě Kjóto univerzita ve spolupráci s jedním místním výrobcem vyvíjí družice s vnější konstrukcí ze dřeva. Dle názoru vědců, uveřejněném zpravodajskou stanicí BBC, by dřevěné satelity mohly přispět k řešení problémů s hromaděním kosmického smetí. První dřevěný satelit chce Japonsko vypustit v roce 2023. Nyní budou v náročných podmínkách na Zemi následovat zkoušky různých dřevin s rozličně dokončeným povrchem.
„Další fází (výzkumu) bude vytvořit model satelitu,“ uvedl profesor univerzity v Kjótu a japonský astronaut Takao Doi. Satelity ze dřeva by podle výzkumníků zcela shořely, aniž by po nich zůstaly škodlivé či nebezpečné části.
