Slovenčina
Jedním z hlavních důvodů současného a podle posledních statistik doslova alarmujícího stavu výskytu kůrovce v dnes nejpostiženější oblasti ČR v kraji Vysočina (viz předchozí článek tohoto vydání DM), je celková výměra lesních pozemků určených k plnění funkcí lesa, čítající 207 902 ha. Tato značná 31% lesnatost a k tomu 70% zastoupení smrku z něj podle lesních odborníků dělá území s obrovským potenciálem pro šíření kůrovce.
Navíc mnoho drobných vlastníků lesa
Výše uvedenou informaci může potvrdit např. Lesní družstvo obcí se sídlem v Přibyslavi, které hospodaří na 5700 hektarech lesů, kde dříve ročně těžilo do 50 tis. m3, ale loni se jednalo o asi 60 tis. kubíků. A to kvůli kůrovcovému dřevu, kterého družstvo ve svých porostech podle ředitele Ing. Jiřího Svobody mívávalo ročně do 5 tis. m3, zatímco loni šlo až o 18 tis. kubíků, přičemž tyto lesy se nacházejí ve vyšších polohách a tak dosud patřily mezi méně postižené. Podle Ing. Svobody, který je současně také regionálním předsedou vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL), je na tuzemském trhu tolik dřeva, že se už skoro nedá prodat a jeho cena výrazně klesla. Lesníci se potýkají s nedostatkem pracovníků a dopravních prostředků, chybějícími sazenicemi pro zalesňování apod. Situaci s kůrovcem na Vysočině podle něj ještě zhoršuje fakt, že tento kraj má, na rozdíl od jiných krajů, velmi různorodou vlastnickou strukturu lesů, v níž mají poměrně významné zastoupení malé obecní a soukromé majetky.
(Poznámka: v roce 2017 v kraji Vysočina připadalo na lesy v majetku státu 34,68 %, obecní a městské lesy 16,78 %, právnických osob 2,82 %, lesních družstev 7,58 %, církevní lesy 2,53 % a fyzických osob 35,62 %).
Průměrná velikost lesního majetku zde pak činí cca 4,3 ha, bez státního sektoru cca 2,6 ha. Celkem se jedná o přibližně 48 tis. vlastníků, z nichž cca 33 tis. disponuje lesním majetkem do 1 ha a ne všichni si dovedou s kůrovcem poradit. A to především finančně a potažmo i technicky, neboť za současného přebytku dřevní hmoty a jejích nízkých cen je lesnická činnost prodělečná a řada vlastníků na ni prostě nemá.
Ani technicky zdatní nejsou bez problémů
K těm soukromým vlastníkům na Vysočině, kteří naopak boj s kůrovcem zatím více či méně zvládají, patří mezi jinými např. bratři Jaromír a Pavel Mejzlíkovi z Přeckova na Třebíčsku. Vedle svého hlavního zaměstnání, za pomoci svých rodin a kamarádů, společně obhospodařují 5,8 hektarů jehličnatého lesa, rostoucího na několika různě položených parcelách s různou intenzitou kůrovcového napadení. Těžbu a dopravu dříví z lesa zvládají za pomoci vlastního dřevorubeckého vybavení a traktorové techniky včetně přibližovacího navijáku. Sami si poradí také se zalesňováním, kde využívají státních dotací a řídí se radami oblastního lesního hospodáře, na jehož doporučení postupně přeměňují svůj dříve jehličnatý les na smíšený – výsadbou buků, dubů, javorů a v menší míře jedlí a borovic. Jediným co sami nedokážou ovlivnit, stejně jako vlastníci větších lesních majetků nejen na Vysočině, ale i v ostatních regionech republiky, je odbyt vytěženého dříví. Do jara 2017 se totiž většinou zabývali hlavně úmyslnou těžbou, kdy vytěžené dříví větších průměrů po vykrácení na výřezy z části prodávali drobným pilařům v okolí nebo si ho u nich nechávali pořezem ve mzdě zpracovat na stavební řezivo, které pak sami nebo v rámci rodiny a známých využívali pro nejrůznější stavební práce při opravách či úpravách svých obytných a hospodářských objektů. Po masivním propuknutí kůrovcové kalamity byly nuceni, ve snaze zabránit ještě větším škodám, přistoupit k nahodilým těžbám, přičemž stejně jako jiní začali řešit otázku, kam s ním?
„Dřeva je tolik, že ho už skoro nikdo nechce, a tak jsme nuceni nemalé množství zpracovat do podoby palivového dříví, ačkoliv jsme jím už doslova zavaleni. Přesto se na nás počátkem roku usmálo štěstí ve formě zakázky na dodávku 60 kubíků čtyř a pětimetrových výřezů s čepovým průměrem 35 cm a více pro jistého výrobce stavebního řeziva. Sice jen za 1000 Kč za kubík, což je ale vždy lepší, než nic a alespoň tím pokryjeme nějaké náklady,“ pochlubil se mi starší z bratrů Jaromír s tím, že nejednoho ze soukromých vlastníků loni naopak potkala smůla.
A to nezřídka i jejich vlastním přičiněním ve snaze zbavit les kůrovce spalováním opadané kůry a klestí, kdy jako v případě několika sousedních parcel kvůli enormnímu suchu vzplál i okolní porost na ploše cca dvou hektarů, jehož hašení pak na řadu hodin zaměstnalo několik požárních jednotek.
Autor: Ing. František Novák
Kontakt: novak.sd@tiscali.cz
