materiály

Ratan – znovuobjevený materiál

Zdieľajte článok jednoducho so svojimi priateľmi.

Kdo by neznal pojem „ratanový nábytek“. Ještě v 80. letech minulého století se nábytek, bytové doplňky a různé užitné předměty z tohoto exotického materiálu vyráběly i u nás. Po roce 1990 ale tyto dílny postupně ukončily svoji činnost a výrobky z ratanu se na náš trh začaly dostávat pouze z dovozu. A to buď z Asie, kde ratan dodnes tvoří tradiční materiál pro výrobu nábytku, anebo z některých zemí západní Evropy. S nástupem umělého ratanu – tzv. polyratanu, používaného pro svoji vysokou odolnost vůči povětrnostním vlivům hlavně pro outdoorový nábytek, ale obliba přírodního ratanu za poslední 20 let výrazně poklesla. A to i přesto, že se jedná o přírodní materiál s vysokým stupněm udržitelnosti a s možnostmi použití, které dříve byly nepředstavitelné.

Výhody a nevýhody ratanu

Ratan nebo také rattan, rotan či rotang (Calamus rotang) roste téměř výhradně v deštných pralesích jihovýchodní Asie a 80 % světové produkce ratanu pochází z Indonésie. Jeho popínavý stonek dosahuje průměru až 100 milimetrů a délky více než 200 metrů, což z něj činí jednu z nejdelších rostlin na planetě.

Dřevo ratanové palmy je ve své vnitřní struktuře unikátní. Na rozdíl od jiných dřevin mají kapiláry ratanu podobu dlouhých trubic, které prochází celým stonkem rostliny a dodávají jí vodu. Díky tomu je ratan velmi elastický – když se namočí a ještě více, pokud je vystaven působení tepla nebo páry. To zvyšuje jeho pružnost a ohebnost. Další výhodou porézního ratanového dřeva je jeho nízká hmotnost.

Na druhé straně nevýhodou je, že nelze ošetřit povrch neopracovaného ratanu obvyklými způsoby, protože kyselina ortokřemičitá v jeho povrchové vrstvě brání adhezi. Povrchovou úpravu, jako je natření a barvení, je možné provést pouze po odstranění vnější vrstvy, ale i tak se barva časem „ztratí“ a ochrana proti povětrnostním vlivům a opotřebení je velmi omezená. To je způsobeno velkými póry materiálu, které zvyšují jeho náchylnost k vlhkosti a plísním. Elasticita a ohebnost, způsobená vysokou porézností, rovněž omezuje oblast použití ratanu. Dokonce i silnější ratanové tyče o průměru více než 30 mm, používané například pro nosnou konstrukci sedacího nábytku, vyžadují další vzpěry a výztuhy, které zvyšují jejich stabilitu.

Karuun® – ratan 21. století

Karuun je inovativní dřevěný materiál, který vznikne úpravou ratanu speciálním patentovaným postupem. Tato nová technologie, vylepšující ratanové dřevo jak po technické, tak po estetické stránce, je postavena na makroskopické stavbě ratanového dřeva připomínající svazek trubic. Využívá přitom jejich primární funkci, tj. dopravovat vodu v celé délce stonku. Jen místo vody se použijí jiné kapalné materiály, díky nimž se ratan přemění ze dřeva s omezeným použitím na univerzální inovativní materiál. Je pevnější, tvrdší, odolnější vůči vlhkosti a povětrnostním vlivům a dokonce má nové charakteristické zbarvení. Představuje alternativu k jiným materiálům s možností aplikací v mnoha oblastech.

Karuun – masiv
Karuun na první pohled zaujme svým zvláštním barevným žíháním. Je to způsobeno tím, že barva není aplikována na vnější plochu, ale je protlačována kapilárami, na jejichž vnitřních stěnách ulpívá. Díky tomu jsou tyto stěny chráněny proti působení vlhkosti a materiál je navíc probarvený v celém svém průřezu.

Tato úprava, tedy probarvení materiálu, se provádí před jeho dalším opracováním. Karuun pak následně může být zpracován do podoby polotovarů, jako jsou výpletové materiály, dýhy, tyče nebo desky. Povrch polotovarů může být přebroušen, aniž by to mělo jakýkoliv vliv na barevnou změnu materiálu. Možnost smíchat barvu s dalšími přísadami, jako jsou přírodní vosky a oleje, zajišťuje jednoduchou povrchovou úpravu a údržbu.

Důležité ale je, že karuun si i při barevné úpravě zachovává hlavní výhodu ratanu, což je vysoký stupeň ohebnosti. Za působení tepla a páry lze desky a tyče snadno tvarovat s velmi malou silou a energií.

Karuun – dýha
Homogenní povaha materiálu s charakteristickou lineární strukturou vláken umožňuje, že na rozdíl od konvenčních dýh nejsou při zhotovování sesazenek z dýhy karuun vytvářeny viditelné spoje. To představuje zcela nové možnosti z designového hlediska.

A nejen to. Přirozená struktura vláken propůjčuje materiálu důležitou elasticitu. Kombinace kapilární úpravy a spe­ciální viskózní netkané textilie (nalepené na rubové straně dýhy) znamená, že inovativní dýha se může pochlubit nebývalou trojrozměrnou tvarovatelností. Na rozdíl od klasických dýh z ní lze snadno vylisovat také kulovité tvary.

„Kapilární“ strukturu upraveného ratanu – karuunu lze využít ještě jedním způsobem, a to v podobě příčně krájené dýhy. Plátky dřeva, které příčným krájením získáme, připomínají hustou síťovinu. Tento lehký materiál je prodyšný a průsvitný, zároveň je ale pevný a příjemný na dotek. Lze ho využít jako dekorační a zároveň funkční materiál všude tam, kde požadujeme průnik světla a/nebo vzduchu. Informační materiály o materiálu to sice neuvádí, ale je pravděpodobně možné jeho využití i v oblasti akustiky.

Udržitelnost

Za vznikem tohoto „zeleného“ materiálu stojí parta mladých nadšenců z jihoněmeckého městečka Kißlegg, vyznávajících přírodní produkty a ekologické principy, kteří se prezentují pod značkou „out for space“. Spojují výzkum a estetiku s cílem vytvořit zcela nový způsob vývoje a výroby udržitelných produktů. Inspirováni přírodou, tradičními řemesly a novými technologiemi nastavují nové standardy ve výrobě udržitelných materiálů a inovativních produktů. Do této jejich filozofie zapadá i ratan jakožto ryze přírodní obnovitelná surovina.

Ratan roste velmi rychle a má významné výhody oproti jiným druhům dřeva. Ratan např. přirozeně vytváří symbiotický vztah se sousedními rostlinami v dešt­ném pralese, jako jsou několik set let staré stromy Meranti. Deštný prales je pro ratan nezbytný – to znamená, že pěstování ratanu by podpořilo ochranu deštného pralesa nebo dokonce opětovné zalesňování, na rozdíl od rozšiřová­ní monokultur. Kupování ratanových výrobků tak nepřímo přispívá ke zdraví a ochraně světových deštných pralesů.

Autor: Radomír Čapka
Kontakt: radomir.capka@gmail.com
Foto: autor

Zdieľajte článok jednoducho so svojimi priateľmi.
sk_SKSlovenčina