Za uplynulý rok mohou rodiče využít vyšší daňovou slevu na druhé a další dítě. Další zvýšení půjde s největší pravděpodobností využít pro příjmy za rok 2017. Zvyšují se také daňové výhody u penzijního a životního pojištění. Novou slevu si pak mohou v souvislosti s EET odečíst podnikatelé.
Vyšší sleva na děti
V daňovém přiznání podávaném za rok 2016 si rodič za 1. dítě může odečíst z daní 13 404 Kč ročně, za 2. dítě 17 004 Kč, za 3. a případně každé další dítě 20 604 Kč ročně. Rodina se dvěma dětmi si tak oproti předchozímu roku polepší až o 2400 korun, se třemi dětmi o 6000 korun.
Od roku 2017 daňová sleva na dítě s největší pravděpodobností opět stoupne. Pro 1. dítě zůstává na 13 404 Kč ročně, ale u 2. dítěte se zvýší o 200 Kč měsíčně na 19 404 Kč ročně, u 3. a každého dalšího dítěte pak o 300 Kč měsíčně na 24 204 Kč ročně.
Zvyšování daňové slevy na vyživované dítě:
za rok 2014 | za rok 2015 | za rok 2016 | za rok 2017 | |
Sleva na první dítě | 13 404 Kč | 13 404 Kč | 13 404 Kč | 13 404 Kč |
Sleva na druhé dítě | 13 404 Kč | 15 804 Kč | 17 004 Kč | 19 404 Kč |
Sleva na třetí a každé další dítě | 13 404 Kč | 17 004 Kč | 20 604 Kč | 24 204 Kč |
Omezení příjmů pro daňový bonus
Maximální výše takzvaného daňového bonusu – 60 300 Kč – se nemění. Bonus se vyplácí lidem, kteří uplatňují slevu na dítě a dostanou se poté do „záporné daňové povinnosti“. Místo aby pak státu platili daň z příjmů, mohou od něj naopak získat peníze navíc. Bonus mohou využít jen lidé, kteří měli v kalendářním roce příjem minimálně ve výši šestinásobku minimální mzdy – pro příjmy za rok 2016 se tato hranice zvyšuje na 59 400 Kč, za rok 2017 pak na 66 000 Kč.
Od roku 2017 se ale omezuje okruh příjmů, které se do tohoto limitu počítají. Nově půjde jen o výdělky ze zaměstnání nebo podnikání, už nikoliv o příjmy z nájmu nebo kapitálového majetku.
Daňové přiznání na dvě strany
Ministerstvo financí zavádí nový dvoustránkový formulář pro podání daně z příjmu za rok 2016. Podnikatelů se ale tato novinka netýká a nic se nemění ani na dosavadní povinnosti vyplňovat také samostatné přehledy ohledně sociálního a zdravotního pojištění. Zjednodušený formulář pro daňové přiznání za rok 2016 mohou dobrovolně využít jen zaměstnanci, pokud si sami podávají přiznání a nemají jiný příjem. Kdo si bokem přivydělává jako podnikatel, má příjmy z pronájmu nebo třeba z vlastní malé elektrárny na střeše domu, ten musí vyplňovat staré formuláře včetně všech příloh, tedy více než čtyři strany.
Sleva za školku až 9900 Kč
Také za rok 2016 si mohou rodiče snížit daň o takzvané školkovné. Maximální výše této slevy na jedno dítě je ohraničena částkou měsíční minimální mzdy. Pro daně za rok 2016 se tedy roční limit zvyšuje na 9900 Kč, pro rok 2017 stoupne dokonce na 11 000 Kč.
Odečíst z daní si lze výdaje, které v příslušném kalendářním roce rodič prokazatelně vynaložil za umístění dítěte v mateřské škole nebo jiném zařízení péče o děti předškolního věku. Nelze si odečítat související výdaje, jako třeba stravné nebo náklady na dopravu.
Jde skutečně o slevu na dani, tedy částku odečítanou přímo z daní, nikoliv jen ze základu daně.
Zvýšení limitů u penzijního a životního pojištění
Limit pro odpočet penzijního a životního pojištění od základu daně se zvyšuje na dvojnásobek – v obou případech stoupne z nynějších 12 na 24 tisíc Kč. Tuto výhodu ale půjde poprvé využít až za příjmy roku 2017, nikoliv tedy za zdaňovací období 2016.
Na samotném penzijním připojištění (doplňkovém penzijním spoření) může člověk dostat od státu až 6360 Kč za rok. Maximální přímý příspěvek (na jeho výši se nic nemění) i nejvyšší daňový odpočet ale získá jen v případě, že spoří alespoň 3000 korun měsíčně.
Zvyšuje se také daňové osvobození příspěvků na straně zaměstnavatele – z dosavadních 30 na 50 tisíc Kč ročně.
Elektronická evidence tržeb
Podnikající fyzické osoby si mohou nově odečíst z daní až 5000 Kč na výdaje spojené s pořízením a provozem elektronické evidence tržeb (EET). Konkrétní výdaje není nutné prokazovat (například dokladem o zakoupení pokladny) – stačí, že podnikatel ve zdaňovacím období poprvé zaevidoval tržbu spadající do EET. Tato sleva je ale omezena kladným rozdílem mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevou na poplatníka.
První fáze EET začala v prosinci 2016 a zapojili se do ní provozovatelé stravovacích a ubytovacích služeb. Druhá fáze začne od března a přidají se prakticky všichni obchodníci, pokud přijímají platby v hotovosti, kartou nebo jiným obdobným způsobem – nikoliv převodem z účtu na účet.
Na poslední chvíli chce ministerstvo financí prosadit výjimku pro e-shopy při on-line platbě kartou, o případných změnách (včetně úlev pro nejmenší podnikatele) mají poslanci jednat v lednu.
Úlevy pro dárce krve a kostní dřeně
Počínaje příjmy za rok 2017 by se mohly rozšířit výhody pro dárce krve či kostní dřeně. Změna je součástí novely, kterou na začátku roku teprve projednají poslanci. Pokud projde, zvýšil by se odpočet od základu daně z dnešních 2000 na 3000 Kč za každý neplacený odběr krve. Dárci kostní dřeně by si nově mohli odečíst 20 000 Kč za jeden odběr.
Ve hře je také odpočet 8000 Kč ze základu daně za vstup do Českého národního registru dárců kostní dřeně nebo do Českého registru dárců krvetvorných buněk. Tato daňová úleva by šla využít pouze jednou za život.
Návrat slev pro OSVČ a nižší limit pro paušály
Poslanci na začátku roku rozhodnou také o změně pro živnostníky a další osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), příjmů za rok 2016 se už ale nedotkne.
Podnikatelé, kteří používají výdajové paušály, by si opět mohli odečítat z daní také slevy na děti a na manželku či manžela. Návrat slev ale nebude jen tak. Současně má totiž dojít ke snížení limitu pro využití výdajových paušálů. Zatímco dosud je lze využít pro příjmy nepřesahující 2 miliony Kč ročně, nově by to měla být jen polovina. Změny ohledně samotné výše paušálů se zatím neplánují.
Srážková daň i pro drobné zaměstnání
Zatím neschválená novela počítá s 15% srážkovou daní nově i pro příjmy do 2500 Kč z takzvané závislé činnosti (zaměstnání). Dosud ji lze využívat u příjmů podle dohod o provedení práce do 10 tisíc korun měsíčně.
Nově by tak mělo být jednodušší i danění těchto drobných příjmů přímo u zaměstnavatele, ať už by to bylo na základě dohody o pracovní činnosti, klasického pracovního poměru nebo třeba odměny za výkon funkce.
Prokazování původu majetku
Už od prosince 2016 platí zákon o prokazování původu majetku. Jestliže má finanční správa podezření, že rozdíl mezi nárůstem jmění (nebo spotřeby) a oficiálně vykázanými příjmy (zejména daňovým přiznáním) určité osoby je vyšší než 5 milionů Kč, může ho vyzvat k prokázání původu majetku a případně jej zdanit – pokud nejsou od daně osvobozeny. Nejde tedy o plošná majetková přiznání.
Kontrolu lze uskutečnit ve lhůtě pro stanovení daně, tedy v zásadě 3 roky zpětně, za určitých okolností ale může jít až o 10 let. Trestem je pak penále ve výši 50 % doměřené daně (nebo 100 %, jestliže člověk nespolupracuje s finančním úřadem).
Převod nemovitostí
Už od listopadu 2016 se změnila pravidla pro daň z nabytí nemovitých věcí (dříve daň z převodu nemovitostí). Hlavní změna spočívá v osobě, která ji platí. Zatímco dříve to zákon nechával na dohodě kupujícího s prodávajícím (a v drtivé většině to byl prodávající), od listopadu to je vždy kupující. V praxi to znamená, že kupující by si měl k ceně za pořízenou nemovitost připočíst 4 % navíc. Právě taková je sazba daně z nabytí, jejíž výše se nijak nemění.
Paušální daň pro víc lidí
Ministerstvo financí chce podnikatelům výrazně rozšířit možnost platit takzvanou paušální daň. Díky tomu by se mohli vyhnout i zařazení do EET. Změna je součástí novely, kterou na začátku roku projednají poslanci, platit by mohla už pro rok 2017.
Jde vlastně o dohodu podnikatele s finančním úřadem na výši daně. K ní dospějí na základě předchozích a očekávaných příjmů. Minimální daň stanovená paušální částkou činí – i po snížení o slevy – nejméně 600 Kč. Podnikatel pak ale nemusí odevzdávat daňové přiznání.
Dosud mohou o paušální daň žádat jen podnikatelé, kteří nemají zaměstnance a jejich příjmy pocházejí jen z podnikatelské činnosti. Ministerstvo ji chce rozšířit i pro podnikatele, kteří mají zaměstnance nebo mají i příjmy ze zaměstnání. Zůstane však horní limit příjmů – 5 milionů Kč ročně.
Zdroj: Hospodářské noviny