Slovenčina
Ačkoliv ještě nedokončil studia, přesto má takříkajíc na „kontě“ již dvě ocenění mezi profesionály. Řeč je o budoucím absolventovi oboru Stavby na bázi dřeva na Mendelově univerzitě v Brně sedmadvacetiletém Bc. Jakubu Šimerdovi z Pardubic, držiteli dvou cen veřejnosti v soutěži Dřevěná stavba roku (DSR), pořádané Nadací dřevo pro život. A to z let 2016 (v kategorii Realizované roubenky a sruby) a 2017 (v kategorii Realizované interiéry), kdy jak sám říká, už první ze získaných cen, která defacto stála u zrodu jeho firmy Staročeské dřevostavby, mu rozšířila spektrum jeho soukromého podnikání.
„Chtěl bych moc poděkovat veřejnosti za přízeň a odevzdané hlasy, dále svému realizačnímu týmu a především pak Nadaci dřevo pro život. Protože když jsem na tomto místě stál minulý rok (myšleno 17. 3. 2016 poznámka autora), tak jsem byl více méně takový spíše student, který si tak nějak zakládal firmu na stavbu roubenek, respektive si cca 14 dnů před vyhlášením teprve zřizoval webové stránky apod. Nicméně díky Nadaci a této soutěži dnes máme spoustu zakázek a jako firmě nám to takříkajíc začíná ‚šlapat‘.“ S těmito děkovnými slovy pronesenými vloni 23.3. ve Křtinách na slavnostním vyhlášení výsledků DSR 2017 přebíral tehdy šestadvacetiletý Bc. Jakub Šimerda cenu veřejnosti za jím navržený a zrealizovaný interiér soukromé rekreační chalupy na Vysočině s názvem Staročeské dřevostavby. A to zhruba rok poté, co na témže místě převzal cenu veřejnosti nejprve za samotnou stavbu této chalupy, kterou navrhnul a zhotovil jako imitaci roubenky, která je svým vzhledem situována do období let 1780 – 1820, ale splňuje požadavky současného moderního bydlení.
Proč právě roubenky?
K roubeným stavbám začal Jakub Šimerda inklinovat ve svých cca patnácti letech poté, co nastoupil na SPŠ stavební a přivydělával si brigádami u jisté dnes již zaniklé firmy, zaměřené na dřevostavby včetně roubenek. Tato „záliba“ jej pak neopustila ani na vysoké škole, přestože bakalářské studium absolvoval na Univerzitě Palackého v Olomouci v oboru Rekreologie, který nemá se stavařinou nic společného.
„Během celého středoškolského studia jsem se doslova trápil s matematikou a ve snaze se jí vyhnout jsem se proto rozhodl pro rekreologii, což je stručně řečeno obor zabývající se efektivním trávením volného času. Nicméně toto studium, kde jsem se sice matematice vyhnul, ale narazil na jiné možná i složitější věci, mě posléze nakoplo k tomu, abych se ke stavařině vrátil. Vyřídil jsem si individuální studijní program, následně živnostenský list a od roku 2012 jsem začal podnikat. Zpočátku v truhlařině, kde šlo většinou o drobné zakázky jako např. vyřezávané stěnové obložení či jiné věci do hospod apod., ale po celou tu dobu jsem toužil postavit nějakou roubenku. V roce 2013 se mně v okruhu známých podařilo najít investora, který byl ochoten se mnou do tohoto záměru jít s tím, že na tom v podstatě nic moc nevydělám, ale udělá mi to jméno respektive budu mít za sebou něco, co jsem postavil a získám tak určitou reklamu, což se nakonec i díky účasti v DSR povedlo,“ vysvětluje nám Jakub Šimerda cestu vedoucí k jeho první navržené, zrealizované a v DSR 2016 oceněné dřevostavbě rámové konstrukce, imitující roubenku. Na její výstavbu se zpočátku vydával sám stařičkým Trabantem zděděným po dědečkovi, vybaven kromě běžného ručního nářadí pouze motorovou pilou, vrtačkou, úhlovou bruskou a pěti sty korunami v kapse na jídlo a benzín. Přímo na staveništi také přespával, nejprve ve stanu a po dostavění hrubé stavby uvnitř objektu. Pro další fáze stavby (např. pro zastřešení objektu, zhotovení stavebních výplní, vytvoření interiéru apod.) se spojil s několika kolegy živnostníky, s nimiž poté spolupracoval a spolupracuje i na dalších zatím menších zakázkách (úpravy podkrovních prostor v domech, rekonstrukce roubených staveb, spárování roubenek apod.), které vedle svých studijních povinností stíhá zvládnout.
Namísto skutečných roubenek hlavně imitace
Ve stejné době, kdy se Jakubu Šimerdovi blížil konec bakalářského studia, se mu podařilo úspěšně dokončit i výše zmíněnou první velkou zakázku. Na základě tohoto úspěchu totiž, jak dnes s úsměvem říká, ztratil i strach z matematiky a rozhodl se v magisterském studiu pokračovat na LDF Mendelovy univerzity v Brně v oboru Stavby na bázi dřeva, na který byl po úspěšném zvládnutí rozdílových zkoušek přijat a absolvuje ho opět v rámci individuálního studijního plánu.
„Pokud vše dobře vyjde, letos v květnu bych měl skládat státní zkoušky a poté už se budu moci plně věnovat jen činnostem spojeným s firmou, do které bych chtěl do konce roku přijmout i prvního zaměstnance,“ plánuje Jakub Šimerda blízkou budoucnost své firmy Staročeské dřevostavby. V její nabídce jsou v první řadě klasické roubenky ze syrových dřevěných trámů, skládaných na sebe a v rozích plátovaných rybinovými spoji, koncipované buď jako celkové roubenky nebo poloroubenky. Skutečný zájem zákazníků však dosud byl a stále je soustředěn hlavně na firmou nabízené imitace roubenek, jejichž hlavní výhoda oproti klasickým roubenkám spočívá především v celkovém zateplení stavby s hodnotami až v nízkoenergetickém standardu. Tyto imitované roubenky, které jsou ve srovnání s klasickými vzhledově stejné, jsou zákazníkům nabízeny ve třech typech hlavní nosné konstrukce. A to buď rámové, podobně jako u moderních dřevostaveb, nebo vyzděné, případně v podobě J. Šimerdou navržené speciální samonosné konstrukce falešného roubení, založené na principu dutých trámů, kterou si chrání jako užitný vzor.
„Po vytvoření nosné konstrukce se celá stavba opláští speciálním obložením, které dokonale imituje masivní roubenou stěnu včetně rohového spojení na rybinu. Jeho vnější povrch upravujeme tak, aby stavba jako celek nesla historické stavební a architektonické prvky spadající do určitého období a odpovídající dané lokalitě,“ doplnil výrobce, jehož další snahou je v co největší možné míře používat pro stavby materiály z obnovitelných zdrojů, zdravotně nezávadné a zpracovávané tradičními postupy. Tato snaha je patrná například ve skladbě nosné rámové konstrukce, tepelně izolované ovčí vlnou či technickým konopím a oboustranně opláštěné podobně jako u moderních dřevostaveb OSB deskami, sloužícími jako parobrzda. Z obnovitelných zdrojů je také přídavná vnější tepelná izolace z dřevovláknitých desek a v neposlední řadě pak vlastní falešné roubení, které se zevnitř aplikuje na rošt montážní předstěny a zvenčí na rošt tvořící provětrávanou fasádní spáru.
A jak dál po státnicích?
Bezprostředně po promoci, kterou snad tímto nezakřikneme, by měl Jakub Šimerda začít stavět další imitaci roubenky, pro níž od roku 2016 zpracovával projektovou dokumentaci, a která by tentokrát měla stát v Orlických horách. Mimo ni má ve svém pořadníku další dvě imitace, které na svůj projekt teprve čekají. Spolu s tím si také na kamarádově statku plánuje vybudovat respektive upravit dosud chybějící firemní zázemí, a to ze staré stodoly, jejíž spodní část bude sloužit jako dílna pro zhotovování falešného roubení a dalších prvků a na patře bude kancelář. Ve zmíněném areálu má také v plánu testovat v praxi svoji zatím neodzkoušenou samonosnou konstrukci falešného roubení a postavit kompletní klasickou roubenku coby referenční stavbu pro potencionální zájemce. Tu sice už v minulosti stavěl na brigádách, ale v rámci vlastní firmy se mu to dosud nepodařilo.
„Většina lidí, kteří si otevřou náš web, si myslí, že na něm vyfotografovaná oceněná stavba je klasická roubenka. Když mě posléze kontaktují a já jim řeknu, že jde o imitaci, tak mně odpoví v tom smyslu, že by tedy místo klasické roubenky raději chtěli imitovanou, že je údajně lepší. Nicméně bojím se toho, až se jednou skutečný zájemce o klasickou roubenku najde a já mu nebudu moci poskytnout žádnou referenci,“ odůvodnil Jakub Šimerda svůj záměr s tím, že do budoucna by nejraději stavěl roubenky tzv. developersky. Tedy na zakoupeném pozemku podle vlastního návrhu, zpracovaného podle svých představ a na míru dané lokalitě, které by pak již jako hotové prodával zákazníkům.
Autor: Ing. František Novák
Kontakt: novak.sd@tiscali.cz
Foto: autor a archiv výrobce
