Slovenčina
Vloni se v ČR podle statistik Klastru Česká peleta vyrobilo 232 000 tun pelet nejvyšší kvality ENplus A1, což je o 34 % více než v roce 2014. Ačkoli většina v Česku vyrobených pelet jde na export, roste i tuzemská spotřeba. Zájmu o pelety se přizpůsobují také dodavatelé otopné techniky s nabídkou účinnějších a provozně komfortnějších kotlů i krbových kamen.
Podle údajů klastru se vloni v tuzemsku spotřebovalo zhruba 100 000 tun pelet a zájem o tohle ekologické palivo roste.
„Převážná část výroby certifikovaných pelet se vyváží hlavně do Německa, Rakouska a Itálie. V tuzemsku se ročně spotřebuje více než třetina roční produkce pelet,“ uvedl Vladimír Stupavský, předseda Klastru Česká peleta. Ačkoli zájem o topení biomasou v tuzemsku stoupá, vzhledem k vysoké produkci pelet v ČR jejich nedostatek nehrozí.
Statistiky Klastru Česká peleta sledují hlavně produkci dřevních certifikovaných pelet s označením ENplus A1. Ty jsou vyrobené pouze z chemicky neošetřených zbytků dřeva bez podílu kůry. Jejich popelnatost činí pouze 0,7 %. Necertifikovaných pelet s nehlídanou kvalitou se vloni v ČR podle klastru Česká peleta vyrobilo zhruba 40 000 tun.
Na výrobu pelet v nejvyšší kvalitě ENplus A1 se používají pouze zbytky dřeva z dřevozpracujícího průmyslu, bez kůry a chemických přísad. Certifikační autorita nyní nově sleduje nejen podíl popela (u třídy A1 zmíněných 0,7 %), ale též jeho teplotu tání, a tedy i pravděpodobnost zanášení hořáku kotle struskou.
Oproti dřívějším předpokladům se při výrobě pelet v širším měřítku neuplatňují speciálně pěstované energetické dřeviny. „Pěstování energetických dřevin se rozvíjí jen velmi pomalu. Je to dáno zejména absencí podpory ze strany státu a zákazem výsadeb nových plantáží na pozemcích s 1. a 2. bonitní třídou,“ uvedl Jan Habart z Českého sdružení pro biomasu Biom CZ. Naopak pozitivním impulzem v energetickém využívání biomasy byla státní podpora výroby tepla v obecních výtopnách a populární kotlíkové dotace pro domácnosti.
Zdroj: Technický portál.cz
Ilustrační foto
