Dřevěná kaple plná symboliky

V Nesvačilce, malé obci se stovkou domů a třemi stovkami obyvatel ležící 20 km jihovýchodně od Brna, byla dne 8. 5. 2024 slavnostně vysvěcena nová kaple Panny Marie Bolestné. Její stavba trvala 10 let a stála 24 mil. Kč. Převážnou část této sumy vybrali mezi sebou sami farníci s výrazným přispěním dárců ze širokého okolí. Autorem návrhu této zajímavé a architektonicky ceněné dřevostavby je architekt MgA. Jan Říčný z ateliéru RCNKSK. Projekt vzniknul v roce 2012 a v roce 2017 získal titul Dřevěná stavba roku v kategorii Dřevěné konstrukce – návrhy. Se stavbou začali v roce 2014, tedy přesně před 10 lety. Tato pozoruhodná sakrální dřevostavba je zajímavá nejen svým řemeslným provedením, ale také tím, že obsahuje velké množství velmi citlivě zakomponované na první pohled viditelné i umně skryté symboliky.

Krátký pohled do historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1715. Vznik obce způsobila změna hospodářských názorů počátku 18. století, kdy byl odlehlý panský dvůr nedaleko Žatčan rozdělen na 20 hospodářství (familií) pro nové osadníky. Stalo se tak podpisem hejtmana chrlického panství Andree Antonína Poppa (Zdroj: Wikipedia). Obec nikdy neměla vlastní kostel, pouze malou kapličku na návsi, a tak místní farníci museli po generace na bohoslužby a všechny obřady (svatby, křty, pohřby aj.) docházet do sousedních obcí Moutnice nebo Těšany.

Myšlenku vlastního kostela ale v sobě nosili dlouho. První reálné kroky byly učiněny až po rozpadu Rakousko-uherské monarchie a vzniku Československa. Na chrám začali spořit v roce 1920, kdy vznikl Spolek pro stavbu nesvačilské kaple. Časem sesbírané peníze se ale za války rozkradly a ani komunistická éra myšlenkám na katolické chrámy nepřála. Jejich přání se jim tak splnilo po více než sto letech.

Dřevostavba s tradičními i moderními prvky

Při navrhování kaple zohlednil Jan Říčný, ještě coby student Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, jednak venkovský ráz a historický hospodářský charakter obce, a jednak tradici poutí ke stávající kapličce Panny Marie. Zároveň postupoval v duchu udržitelnosti: „Kaple vyrůstá z přírody: vespod udusaná hlína, kámen veprostřed, nad tím ční dřevo s hrou světla v rotundovité stavbě.“

Ve stavbě se snoubí moderní architektura s tradičním řemeslem, středověké postupy s moderními technologickými možnostmi – třinácté století se stoletím jednadvacátým.

Vejčitý půdorys kamenného soklu s přídavnou obloukovou stěnou, určující kruhový duchovní prostor kaple. Vejce symbolizuje nový život, znovuzrození

Hlavní – centrální – konstrukci válcovité, 27 metrů vysoké stavby vejčitého půdorysu 15 x 12,8 m tvoří 7 jehlanovitě uspořádaných 15 m dlouhých jedlových trámů kónického tvaru o průřezu 280–240/240–203 mm, opracovaných ručně pouze sekerami. Vystupují z 2,5 metru vysokého kamenného základového soklu šikmo nahoru směrem ke kruhovému zasklenému střešnímu otvoru. Při pohledu zespodu působí trámy jako paprsky světla, které vstupují otvorem do chrámu. Toto přirovnání nevychází jen z osobního pocitu přímého účastníka, ale i z reálného faktu, že …