Slovenčina
Sbírky muzea nábytku v Kamenici nad Lipou jsme v eDM 11/2023 opustili v prostoru kubismu, abychom se přemístili k exponátům rondokubismu. Marně hledám odpověď na otázku, jak může být něco současně hranaté i kulaté? Kdo ten název vytvořil? Ponechme odpověď kunsthistorikům. Aby to neznělo tak divně, používá se český termín obloučkový dekorativismus neboli česká odnož art-deco. Toto označení podle mého názoru daný styl lépe charakterizuje.
Obloučkový dekorativismus se často objevuje na fasádách, kde jde skutečně o dekor bez vnitřní podstaty. Přesto však tento fenomén s jepičím životem po sobě zanechal kuriózní produkty. Můžeme se jimi chlubit ve zbytku Evropy, která tento svérázný styl nezná.
Slabikářovým příkladem obloučkového dekorativismu je budova krematoria v Pardubicích. Jeho neveselé poslání odlehčuje použití kruhových štuků na fasádě, díky kterým vypadá téměř jako perníková chaloupka.
Obloučkový dekorativismus ve 2D provedení byl poměrně dosti rozšířeným hybridem v názorové pluralitě 30. let 20. století. Nábytkových objektů v tomto stylu však mnoho není. Vzhledem ke složitosti konstrukce je to nábytek na zakázku navržený pro umělce a intelektuály, kteří touží po něčem svébytném a nevadí jim, že kvůli zdůraznění stylové jednoty je vlastní funkce často potlačována.
Obrovské množství exponátů neumožňuje rozumný odstup a komplikuje fotografování, ale pro první seznámení s objektem jsou reportážní fotografie dostačující.
Amatérští milovníci historie nábytku by zcela jistě uvítali více odborného textu. Osobnosti jako Josef Gočár, Pavel Janák nebo Jan Kotěra jsou notoricky známé, ale o Jiřím Krohovi naše veřejnost rozhodně není dostatečně informovaná. Přitom prožil část života v Brně a do kamenických muzejních sbírek pronikla jeho židle, nad kterou srdíčko milovníka nábytku jen zaplesá. Kdyby byla předvedena na milánském Salone del Mobile, není vyloučeno, že by si našla svého obdivovatele.
Profesionální záběr Jiřího Krohy byl široký. Jako architekt se uplatnil v Mladé Boleslavi a Brně a věnoval se také scénografii, grafice a produktovému designu. Ve své nábytkové tvorbě kombinoval futurismus a expresionismus, dekorativismus a funkcionalismus. Společností byl vnímán jako aktivní komunista. Svoje politické přesvědčení vepsal do obsáhlého grafického projektu Sociologický fragment bydlení.
Meziválečné období je rovněž živným podhoubím pro vznik různých seskupení, jejichž cílem bylo přinést na český trh kvalitní nábytkové prvky a bytové doplňky s velkým důrazem na řemeslnou práci. Příkladem je činnost Pražských uměleckých dílen, které založil Janák s Gočárem podle vzoru Wiener Werkstätte.
Období mezi válkami se vyznačuje názorovou pluralitou plnou protikladů. Kubismus, rondokubismus, doznívající hnutí de Stijl, a to jsme se ještě nedostali ke konstruktivismu, funkcionalismu a purismu. Vše bylo povoleno. Společným jmenovatelem pro všechny produkty však zůstala maximální kvalita.
Foto: doc. Ing. arch. Ludvika Kanická, CSc.
