výstavy

Dánský design – střízlivá a nekompromisní estetika (4. část)

Heart Cone, Verner Panton
Heart Cone, Verner Panton pro Plus Linje, 1959
OHRA_2022_1465X181
OHRA_2022-final_700x180
OHRA_2022_1465X181
Sdílejte článek snadno se svými přáteli.

Na konci minulého roku proběhla ve vídeňském muzeu Hofmobilien­depot velkolepá výstava Made in Denmark, Design seit dem Jahre 1900. Jejím cílem bylo připomenout veřejnosti význam fenoménu Dánský design, a to nejen prostřednictvím produktů od autorů zvučných jmen jako Klint, Wegner, Henningsen, ale i méně známých tvůrců.

Šedesátá a sedmdesátá léta v Evropě naznačila nové proudy tvorby v duchu boje proti konvenci. Ohniskem revolty se stala Itálie, která je už od doby Starého Říma považována za nositelku nových myšlenek a kulturních proudů. Zrodil se radikální design, který s velkou chutí popřel veškeré stávající hodnoty.

V blízkosti polárního kruhu šel život dále svým tempem. Italské myšlenky sem nedosáhly, a tak zde mohlo pod vlivem pragmatismu a používání přírodních materiálů stále dominovat tradiční řemeslo.

Nábytkářské řemeslo vychází z tradice původně malých, často po generace děděných stolařských podniků. Ty již v průběhu 19. století navazovaly na místní tradice a vyvíjely jednoduchý konstrukčně a funkčně překvapivý sedací nábytek podobný rakouskému biedermeieru. Stejně jako biedermeierovský nábytek se firmy zaměřily na novou cílovou skupinu, modifikované životní podmínky a menší obytné místnosti. Začaly přitom používat nové výrobní procesy. Ne náhodou hrálo Dánsko společně s Rakouskem vůdčí roli ve vývoji zpracování bukového dřeva.

Verner Panton

Přesto se ale i zde našla osobnost, která z klasické dánské tvorby díky svým experimentům rozhodně vybočila. Tímto rebelem designu je světově proslulý Verner Panton (1926–1998). Mladý absolvent kodaňské Královské akademie zahájil v roce 1951 svoji kariéru jako asistent Arneho Jacobsena, se kterým dokonce spolupracoval na jeho známé židli Mravenec. Brzy získal nálepku „enfant terrible“. Po 4 letech založil vlastní agenturu. Předmětem jeho činnosti byla zprvu architektura, experimentoval od začátku s netradičními materiály jako papír nebo plast. Svoji reputaci ale brzy získal díky četným objektům produktového designu a řešením expozic. Jeden z prvních ikonických objektů, červené křeslo Vire Cone kuželového tvaru vzniklo jako součást červeného interiéru hotelu Komigen Inn. Později vzniklo podobné křeslo Heart Cone (1959).

Revolučním produktem Vernera Pantona je první celoplastová židle S, která získala světové renomé pod názvem Pantonka. Netradiční tvarování inspirované krakorcovou židlí umožnil sklolaminát, který byl později nahrazen polypropylenem. Židle byla navržena pro firmu Herman Miller. Její vývoj trval 7 let. Později získala výrobní práva firma Vitra. Dnes se Pantonka vyrábí z polypropylenu technologií vstřikování do formy, čímž došlo k výrazným cenovým úsporám. Židle má navíc lepší mechanické vlastnosti a je plně recyklovatelná. Vznikla také varianta dětské židle.

Verner Panton už v roce 1962 odešel z Dánska, na čas se usadil v Paříži a později založil svoje studio v Cannes. Pak se přemístil do Bazileje, kde působil jako náměstek Willyho Fehlbauma, zástupce firmy Herman Miller a zakladatele společnosti Vitra.

V Basileji Panton časem založil svoje studio. Jeho klienty se staly slavné firmy jako THONET, Knoll international, Bayer, Wega radio atd. Spolupráce s firmou Bayer (výrobce barev) vyústila ve futuristické projekty Viziona 0 (1960) a Viziona II (1970) předvedené na kolínském salónu IMM. 60. léta jsou zasvěcena spolupráci s firmou Fritz Hansen, pro kterou Panton navrhl sérii čalouněných prvků. Producentem jeho kancelářských svítidel a úložných systémů byla firma Lüber. Sedmdesátá léta se nesou v duchu spolupráce s firmou Louis Poulsen. Zde spatří svět sférická svítidla VP globe a Panto. Stěžejním produktem 80. let je série X chair art – 16 bloků z překližky nedefinovatelných tvarů a rok 1985 je spojen se vznikem série čalouněných prvků čistých geometrických tvarů – koule, krychle, kužel.

Verner Panton, jeden z největších designérů 2. poloviny 20. století, působil v mnoha zemích. Jeho tvorba však zůstává součástí skandinávského designu.

Co je na ní jiné? Inovativní a futuristický přístup podepřený citem pro tvar a zájmem o nové průmyslově vyráběné syntetické materiály. Designér brzy získá pozornost prestižních firem, jako Fritz Hansen, Louis Poulsen, Thonet, Herman Miller, Vitra, Lüber. Vytvoří pro ně bezpočet návrhů židlí a světel, některé se dodnes vyrábějí.

Jeho akční rádius je velmi široký: od architektonických objektů přes výstavní interiéry až po produktový design, zejména nábytek, koberce, domácí textilie a svítidla. To mu ale nezabrání věnovat se tak odlišným disciplínám s maximální pozorností a pokorou. Jako vynikající textilní designér se v kompletní kolekci textilu pro domácnost projeví jako znalec působení barev na psychiku v procesu bydlení.

Pantonova tvorba je syntézou sochařského přístupu ke tvarování a prací s jasnými základními barvami. Je prvním skandinávským designérem, který opustil masivní dřevo. Tímto odvážným krokem narušil skandinávskou tradici a naznačil novou éru skandinávské tvorby šedesátých let. Je spíše revolucionář než reformátor. Během celé kariéry vytvářel odvážné a půvabné novátorské produkty, ty odrážely jeho optimistickou představu o budoucnosti.

„Dobrý design je revoluční. Ocení ho zpravidla až další generace.“ Verner Panton

Zdroj: tiskové materiály výstavy DANSK MØBEL DESIGN, Fiell, Charlotte + P. Design du XX. Siécle. Taschen. 2001. ISBN 978 3-8228-5543-0
Foto: archiv autorky

Sdílejte článek snadno se svými přáteli.
cs_CZČeština