výstavy

Poslední PRAGOLIGNA opět vyvolala debatu o své budoucnosti

OHRA_2022_1465X181
OHRA_2022-final_700x180
OHRA_2022_1465X181
Sdílejte článek snadno se svými přáteli.

V sobotu 13. 10. 2018 skončila na Výstavišti v Praze – Holešovicích třídenní výstava strojů, nástrojů, zařízení a materiálů pro dřevozpracující průmysl PRAGOLIGNA. Vysoko nastavenou laťku z předchozích dvou ročníků se organizátorům překonat nepodařilo. Ba naopak, pokles vystavovatelů i odborných návštěvníků opět vyvolal debatu o smysluplnosti této pražské výstavy, a to i v souvislosti se změnou majetkových vztahů ve společnosti INCHEBA EXPO PRAHA.

Poslední PRAGOLIGNA?

To, že se letos PRAGOLIGNA na holešovickém Výstavišti konala naposledy, je téměř hotová věc. Dlouholetého pořadatele výstavy, společnost INCHEBA EXPO PRAHA, totiž letos koupila konkurenční společnost ABF, která jak známo disponuje vlastním výstavištěm PVA EXPO v pražských Letňanech. Jisté však v tuto chvíli není, zda se podobná akce, byť s jiným názvem a na jiném místě v Praze, v budoucnu vůbec uskuteční. Dá se ale předpokládat, že se o to nový majitel Incheby alespoň pokusí, přestože jeho snahy o vytvoření nové konkurenční výstavy (For Lignum) v minulosti již několikrát ztroskotaly na odmítavém postoji potenciálních vystavovatelů. Zrušení tradiční výstavy na tradičním místě navíc může být silný argument pro ty vystavovatele, kteří již delší dobu hledají nějaký pádný důvod, proč svoji účast ukončit.

Ve prospěch výstavy z hlediska jejího dalšího smysluplného pokračování nehovoří ani současný negativní vývoj v obsazenosti a návštěvnosti. Z údajů zveřejněných pořadatelem vyplývá, že na letošní výstavě se prezentovalo 40 vystavovatelů, zatímco v letech 2014 a 2016 jich zde bylo shodně 46. Tento pokles se odrazil i na čisté výstavní ploše, která z předloňských 3700 m2 klesla na letošních 3300 m2. Mnohem výraznější byl ale propad návštěvníků, a to více než o pětinu, když jich letos přišlo necelých 5000, zatímco v roce 2016 to bylo 6300. Částečně je na vině i sou­časná silná konjunktura, kdy firmy mají tolik práce, že návštěvu jakékoliv pro ně nedůležité akce považují za zbytečnou ztrátu času. Avšak pokles návštěvnosti trvá již šestým rokem v řadě. V roce 2014 přišlo 6800 návštěvníků. Někteří vystavovatelé si tedy logicky pokládají otázku, zda výstava tohoto charakteru pro ně má ještě nějaký smysl. Obecně se stále více přiklánějí k názoru, že jeden oborový veletrh v rámci česko-slovenského regionu jednou za dva roky, je plně dostačující. K posílení tohoto stanoviska významně přispěly i poznatky z letošního veletrhu Lignumexpo v Nitře.

Výstava historických strojů a ručního nářadí

Uvolněnou výstavní plochu po nepřítomných vystavovatelích pořadatelé využili částečně k vytvoření relaxační zóny se dvěma pohovkami (využívané zejména žáky středních odborných škol během prvních dvou dnů výstavy) a částečně k uspořádání „nostalgické“ výstavky historických truhlářských strojů a ručního nářadí u příležitosti 100. výročí založení republiky. Historické exponáty zapůjčili vystavovatelé EPIMEX spol. s r.o., FELDER GROUP CZ, HABILIS spol. s r.o. a dále Virtuální muzeum živých tradic truhlářského řemesla a nábytkářské výroby v Ledenicích od 19. století do současnosti a Střední škola gastronomie a služeb v Nové Pace.

Novinky na Pragoligně

Přestože letošní Pragoligna byla celkově o něco menší, než předchozí dva ročníky, byla poměrně bohatá na technologické novinky. Svoji „českou“ premiéru zde mělo hned několik exponátů. Za zmínku stojí např. dřevěné multifunk­ční pracovní a montážní stoly, které zde prezentoval zapálený kutil a amatérský truhlář Rosťa Sahulka. Přestože jsou určeny především kutilům k vybavení jejich domácí dílny, poutaly značnou pozornost návštěvníků z řad profesionálních truhlářů (tyto stoly detailně představujeme v samostatném článku na str. 16–18 tohoto vydání DM).

Novinku v kategorii elektrického ručního nářadí představila společnost Mafell. Jednalo se o výrazně inovovanou dvouvřetenovou ruční kolíkovačku DDF 40. Strojek vychází z původního principu dvouvřetenové vrtačky DD 40 uvedené na trh již před 17 lety, tentokrát ale osazené v modernizovaném těle ruční lamelové frézky. Jako pracovní nástroj zde však není použita kotoučová fréza, nýbrž dvojice vrtáků (detailní představení najdete v samostatném článku na str. 19 tohoto vydání DM).

Hned několik technologických novinek představila na svém stánku společnost Panas. Jednalo se např. o kompaktní olepovačku Minimax ME 35 TR s novou multifunkční rožkovací/kapovací jednotkou místo kapovací pily. Linka tedy při stejné celkové délce a stejném počtu agregátů umí jednu operaci (rožkování) navíc. Klasický kapovací agregát s kotou­čovou pilkou byl nahrazen univerzálním frézovacím agregátem s jednou frézkou s 3D pohybem a s krátkou pracovní dráhou, který umí při prvním průchodu dílce odfrézovat koncové přesahy hranovací pásky do kolmého tvaru a při druhém průchodu (olepení sousedních hran) jednak odfrézovat koncové přesahy a jednak zaoblit koncové hrany včetně rožků. Koncové hrany přitom mohou být kolmé, šikmé i oblé (postforming). Díky nové konstrukci tohoto agregátu umí stroj opracovávat dílce již od délky 120 mm. Za rožkovací/kapovací jednotkou následuje dvoufrézový agregát pro odfrézování šířkových přesahů hranovací pásky a začišťovací cidliny.

Druhou novinkou firmy Panas, rovněž v oblasti olepování, byla olepovačka Stefani KD s plně elektronickým přestavováním z ovládacího panelu a horní PUR-BOX jednotkou na předehřev 2kg PUR patron. Tato předehřívací jednotka výrazně redukuje čas potřebný k čištění celého systému při použití PUR lepidla, a to především díky delší době jeho použitelnosti. Podle výrobce je použití PUR patron rovněž cenově výhodnější než použití PUR granulátu.

Autor: Radomír Čapka
Kontakt: radomir.capka@gmail.com
Foto: autor

Sdílejte článek snadno se svými přáteli.
cs_CZČeština