dřevostavby reportáže

Problematika u nás stále oblíbenějších dřevostaveb se zdá býti bezedná

Drevostavby Volyne
OHRA_2022_1465X181
OHRA_2022-final_700x180
OHRA_2022_1465X181
Sdílejte článek snadno se svými přáteli.

A to nejen těch reálných, jejichž podíl mezi dokončenými rodinnými domy se v ČR loni přiblížil hranici 15 %, ale také DŘEVOSTAVEB 2018 coby mezinárodního odborného semináře, jehož 22. ročník proběhl ve dnech 28. a 29. 3. 2018 v prostorách Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy ve Volyni. Podle vyjádření nejednoho ze zúčastněných odborníků se totiž pořádající škole ve spolupráci s Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) podařilo opět sestavit velice pestrý a zajímavý program s řadou novinek, s nimiž se více jak 600 účastníků mohlo seznámit na 39 odborných přednáškách, souběžně probíhajícím workshopu a v neposlední řadě na improvizovaných stáncích 58 prezentujících se firem, z toho 12 zahraničních.

Seminář DŘEVOSTAVBY 2018 absolvovalo úctyhodných 618 účastníků, z nichž 93 tvořili učitelé a studenti pořádající VOŠ. Pro ně a dalších celkem 505 přihlášených odborníků a pozvaných hostů (424 + 81) pořadatelé podobně jako v předchozích dvou letech nachystali 39 přednášek, z nichž 13 zaznělo z úst cizinců z osmi zemí (Kanada, Finsko, Německo, Norsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko a Švýcarsko). Druhý den semináře mohli zájemci namísto některých přednášek využít v kongresovém centru v suterénu školy proběhnuvší workshop na téma „Stavebně-fyzikální problémy moderních dřevostaveb“, pořádaný ve spolupráci s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov ČVUT v Praze (UCEEB) a zaměřený na chování budov v době klimatické změny, riziko letního přehřívání, na problematiku střešních oken v pasivním domě a monitoring vlhkostních a mechanických vlastností. Všeobecně zajímavý odborný program pak ještě doplnilo 58 prezentujících se firem zabývajících se jak realizací dřevostaveb, tak zejména dodávkami materiálů a technologií pro jejich výrobce. Mezi nimi bylo podobně jako v předchozích třech letech i 12 zahraničních společností, z nichž více jak polovinu tvořily firmy Rakouské. Mezi jinými také výrobce speciální fóliové cca 30 mm silné tepelné izolace, která je schopna nahradit běžnou tepelnou izolaci v tloušťkách 350–400 mm v závislosti na materiálu. Při správné aplikaci ji tvoří 10 izolačních komor v každé s jednou nízko-emisivní stranou. Podle výrobce je vhodná pro všechny objekty dřevostaveb, v jejichž obvodových stěnách a střechách zabraňuje tvorbě rosného bodu a eliminuje tepelné mosty.

Důležitý je nejen výzkum, ale i kvalita práce

Program vlastního dvoudenního semináře, po nezbytném zahájení ředitelem školy RNDr. Jiřím Homolkou, starostou Volyně Ing. Václavem Valhodou a ředitelem oblastní kanceláře ČKAIT Ing. Františkem Hladíkem, začal prvním přednáškovým blokem s úvodní přednáškou děkana Dřevařské fakulty Technické univerzity Zvolen Prof. Ing. Jána Sedliačika, Ph.D. na téma, jak jím vedená fakulta vnímá perspektivy dřevostaveb ve vzdělání, vědě a praxi. V rámci ní, kromě krátkého představení univerzity a fakulty, podrobněji představil činnost Katedry dřevěných staveb a některé jí v současné době řešené Národní výzkumné projekty „VEGA“ (Vedecká grantová agentúra MŠVVaŠ SR). V první řadě projekt „Stavební konstrukce z bukového dřeva jako strategické suroviny, predikce parametrů kvality a jejich implementace v diagnostických metodách“, zaměřený na ověřování vlastností bukového dřeva jako možné náhrady některých dřevěných (smrkových) prvků ve stavebních konstrukcích, jehož výstupem budou analýzy parametrů kvality slovenského bukového dřeva podle EN 408 a EN 384. Z dalších projektů pak např. „Teoretickou, experimentální a modelovou analýzu fyzikálně-technických vlastností obvodových konstrukcí budov na bázi dřeva“, kde se vytvořilo zařízení na měření termo-fyzikálních vlastností materiálů na bázi dřeva využívaného v dřevostavbách. Dále pak projekt „Teoretická, experimentální a modelová analýza dřevostaveb z pohledu životního cyklu“, zaměřený na zohledňování zelené architektury, životního cyklu dřevěných staveb a jejich environmentálních dopadů na životní prostředí.

V pořadí druhá přednáška patřila Ing. Vratislavu Blahovi, CSc., předsedovi Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD), která minulý měsíc oslavila 18. výročí svého založení. Při této příležitosti seznámil přítomné nejen s tradičně zde prezentovanou statistikou z oblasti výstavby dřevěných domů v ČR, ale především s hlavní činností ADMD, která spočívá v permanentní komunikaci a aktivitách v oblasti zabezpečení kvality dřevostaveb pro zákazníky. K tomu ji slouží certifikace dle Dokumentu národní kvality (DNK), přičemž splnění podmínek této směrnice je stěžejním kritériem vstupu do Asociace. V posledních dvou letech si pak ADMD stanovila kromě garance kvality staveb od svých členů také cíle spojené se zajištěním respektive garancí jistoty a spokojenosti zákazníků. Tuto strategii mimo jiné podpořila vydáním vlastního etického kodexu členů a zřízením smírčího orgánu (ombudsmana) pro dřevostavby. A to pro situace, kdy objednatel (investor) není s vybranou stavební firmou (zhotovitelem) spokojen. „Smyslem a úkolem smírčího orgánu je, v případě, že obě strany projeví o tuto službu zájem a zaváží se postupovat v sou­ladu s jednacím řádem, obnovit přerušenou komunikaci, stížnost objednatele objektivně posoudit a nabídnout oběma stranám řešení jejich sporu smírčím způsobem,“ doplnil Ing. Blaha s tím, že v loňském roce ombudsman řešil celkem 38 případů, z nichž 36 bylo vyřízeno ke spokojenosti obou stran, jeden případ je ještě v jednání a jeden byl odmítnut, jelikož se nejednalo o dřevostavbu, ale o dům z cihel.

Ze slovenských věží přes Čechy k finské architektuře

Z dopoledního programu prvního dne semináře si pak řada účastníků nenechala ujít i další dvě zajímavosti od našich slovenských sousedů. První, v podání Doc. Ing. Jaroslava Sandanuse, Ph.D. z Katedry kovových a dřevěných konstrukcí na STU Bratislava, se týkala rozsahu a způsobu sanace střechy více jak 100 let starého objektu jízdárny, tvořící součást Národního hřebčína v Topolčiankách, zařazeného mezi slovenské národní kulturní památky. Zejména pak sanace její kombinované ocelovo-dřevěné nosné konstrukce, která vykazovala viditelné a nepřiměřeně velké vodorovné průhyby, přičemž vytlačovala štítovou stěnu objektu.

Druhé zajímavé téma, zpracované Doc. Ing. Jánem Kanóczem, CSc. a jeho kolegy z Technické univerzity v Košicích, se týkalo současných trendů v oblasti navrhování moderních vyhlídkových věží, kde je podle autorů třeba zohlednit trojici základních principů:

  • architektonický – navrhnout objekt s určitým osobním zájmem autora při respektování obecných pravidel architektonické tvorby,
  • konstrukční – navrhnout konstrukci, která je přirozenou součástí architektonického projevu rozhledny, je jednoduchá, ale současně se v ní odráží nejnovější poznatky a trendy v oblasti navrhování dřevěných konstrukcí, splňuje platné technické normy a je bezpečná po celou dobu své životnosti,
  • materiálový – při návrhu použít vhodné v současné době vyráběné konstrukční prvky z materiálů na bázi dřeva (lepené lamelové dřevo, CLT panely apod.).

Tyto principy pak demonstrovali na několika příkladech již zrealizovaných vyhlídkových věží v různých lokalitách Slovenska. Např. na rozhledně TOKAJ, tvořící součást odpočívadla cyklistické stezky vinoucí se mezi vinicemi nad obcí Malá Tŕňa nebo na rozhledně MAJKA nad obcí Východná s nosnou konstrukcí navrženou tak, aby zapadla do místního prostředí s charakteristickou lidovou architekturou.

S rovněž nemalým zájmem se setkala i přednáška Doc. Ing. Bohumila Straky, CSc. „Dřevo v historických konstrukcích“. Ten se s účastníky podělil o poznatky a závěry (své a svých kolegů) získané na základě průzkumu dřevěných historických konstrukcí, analýzy jejich dlouhověkého působení v daných podmínkách, návrhů sanace nosných prvků, případně celkové rekonstrukce historických objektů. A to na příkladech vybraných typů nosných soustav historických konstrukcí – oblouků s mechanickými spoji systému de L’Orne, příhradových nosníků a rámů či historických krovů.

Nejen přítomní realizátoři dřevostaveb, ale i jejich projektanti a architekti si pak přišli na své při přednášce dnes již tradičního účastníka semináře Mikko Viljakainena, Tkl. z Finska, který zde představil díla 15 architektů, která byla v jeho vlasti zrealizována v loňském roce. Mezi nimi byl např. v centrální části Helsinek postavený plavecký areál s krytým bazénem a dvěma venkovními bazény, které se jakoby vznášejí na moři, dále pak objekt veřejné sauny v bývalém vojenském prostoru na ostrově Lonna, srubová stavba kavárny Majakka v přístavu Nokkala či rodinný dům Wave (vlna), navržený jako srubová stavba v kombinaci kovu a skla.

A opět domů s krátkou zastávkou v Jeruzalémě

S další pestrou přehlídkou realizací, tentokrát tuzemskou, se pak v odpoledním přednáškovém bloku pochlubil Ing. Ondřej Jirka, ředitel pražské společnosti TESKO konstrukce s.r.o. (dříve závod TESKO a.s. České dřevařské závody Praha), která od konce roku 2014 funguje jako dceřiná firma společnosti TAROS NOVA z Rožnova pod Radhoštěm. Z odpoledního programu prvního dne semináře pak nelze opomenout přednášku plk. Ing. Milana Brabce, náměstka pro prevenci a CNP HZS Jihočeského kraje v Českých Budějovicích, na téma „Požární ochrana ve vztahu k dřevostavbám“. Byla zaměřena na problematiku dřevostaveb z pohledu současně platných ČSN 72 0802, ČSN 73 0804, ČSN 73 0810 a navazujících technických norem, dále pak na specifika dřevostaveb ve vazbě na druh konstrukce a omezení ve vazbě na velikosti požárních úseků (případně počtu podlaží v požárním úseku) a v neposlední řadě na specifickou kategorii – rekonstrukce starých objektů včetně přínosu ČSN 73 0834 k řešení této problematiky.

Druhý den semináře si jak zúčastnění studenti pořádající VOŠ, tak i někteří menší realizátoři dřevostaveb přivstali s cílem stihnout úvodní přednášku zástupce ředitele školy Ing. Petra Červeného s názvem „Program ERASMUS+ – mezinárodní spolupráce ve vzdělávání v CNC technologiích opracování dřeva“. Šlo totiž o prezentaci činnosti školou disponujícího Vzdělávacího střediska (nadnárodního významu) pro zpracovatelský průmysl s technologií Hundegger. A to nejen pro potřeby vzdělávání studentů vybraných českých a slovenských škol, ale také v oblasti možné spolupráce s výrobními firmami při opracování dřevěných prvků v rámci jimi realizovaných zakázek. V této souvislosti se škola respektive její studenti podíleli např. na celkové rekonstrukci střechy kostela Povýšení sv. Kříže v Dobříši, spojené s kompletním zhotovením konstrukce 11 m vysokého osmibokého sanktusníku – štíhlé věže o průměru 1,7 m, založené na dvou vazných trámech krovu a dvou přidaných dřevěných průvlacích těsně u západní štítové stěny.

Se srovnatelným zájmem se pak setkala i další tuzemská přehlídka staveb s větším podílem dřevěných konstrukcí, v daném případě zrealizovaných v rámci projektů firmy Statika JSKK s.r.o. České Budějovice v regionu Jižních Čech.

Poté si většina účastníků nenechala ujít přednášku Ing. Zbyňka Šrůtka, projektanta a vedoucího realizátora Ester Tower (vyhlídkové věže) v Jeruzalémě, kde popisoval jednotlivé etapy jejího zrodu, od architektonického návrhu a projektu, přes zhotovení všech konstrukčních prvků v ČR a jejich následný komplikovaný transport do Izraele, až po vlastní montáž, která navzdory mnoha úskalí proběhla za 19 pracovních dní. Této nevšední stavbě, představující vítěznou konstrukci v soutěži Dřevěná stavba roku 2018, věnujeme samostatný prostor v některém z příštích vydání DM.

To samé, co se zájmu účastníků týče, pak platilo i v případě následující přednášky „Lesy v lese“ Prof. Ing. Josefa Chybíka, CSc. z VUT Brno. V jejím úvodu zmínil u nás zatím nedostatečně vyřešenou problematiku spojenou s větším využitím dřevěných konstrukcí v pozemních stavbách s více jak čtyřmi nadzemními podlažími nebo ve velkých dřevěných budovách s půdorysnými rozměry několika desítek metrů. Po výčtu několika naopak úspěšně realizovaných projektů takovýchto staveb v zahraničí, přešel k detailnímu představení projektu spojeného s výstavbou areálu nového administrativního centra Lesů ČR s.p., navrženého brněnskou kanceláří CHYBIK+KRISTOV ASSOCIATED ARCHITECTS, s.r.o. jako půdorysný průmět koruny stromu, který vrůstá do lesa a les do budovy. Komplex, který se v současné době projekčně připravuje, by svému účelu mohl začít sloužit koncem roku 2020.

Uplatní se v konstrukcích i netříděný dřevěný odpad?

Z programu druhého dne semináře pak nelze opomenout přednášku „Nosníky využívající dřevní odpad“ Ing. Karla Krontoráda, CSc. z Mendelovy univer­zity v Brně, spojenou se zajímavým počinem její Lesnické a dřevařské fakulty. „Obrátila se na nás společnost Kloboucká lesní, zda by nebylo možné smysluplně využít dřevný odpad, který vzniká v jejím pilařském provozu, neboť majiteli bylo líto jen tak jej posílat do kotelny. V souvislosti s tím vznikla myšlenka opatřit netříděný dřevný odpad nánosem lepidla a uložit jej do nosníku vhodného tvaru. Jako nejvhodnější se nám jevil krabicový nosník s dutinou, jež přímo vybízí k zaplnění. Zhotovili jsme ho z lepeného borového dřeva a dutinu vyplnili dřevným odpadem, na který jsme nanesli tekuté PUR lepidlo,“ seznamuje Ing. Krontorád přítomné účastníky s právě řešeným úkolem a dodává, že první pokusy nebyly nijak zvlášť úspěšné, neboť bobtnání a sesychání dřeva v závislosti na vzdušné vlhkosti se znásobilo přítomností lepidla, které rovněž mění svůj objem při vytvrzování. Nakonec se však řešitelům podařilo tuto problematiku laboratorně zvládnout a byl vyroben nosník, jehož dutina byla zaplněna slepeným dřevným odpadem, který se samozřejmě lepí i na vnitřní stěny nosníku. „V této fázi, kdy se myšlenka stala skutečností, došlo i k přihlášce užitného vzoru na konstrukci nosníku, obecněji na výplň částicemi, neboť zatím neprozkoumaným jevem je předpokládané vnitřní tlumení vibrací. Při něm samozřejmě budou hrát roli právě výplňové částice, respektive jejich materiál,“ upřesňuje Ing. Krontorád s tím, že v této fázi bylo primární otázkou to, zda nosník takového typu bude vykazovat lepší vlastnosti při zatížení. Z tohoto důvodu byly zhotoveny dva nosníky shodného průřezu i materiálu, z nichž jeden zůstal dutý a druhý byl vyplněn dřevným odpadem s nánosem lepidla. Poté byly oba nosníky testovány na zatížení, pouze pro srovnání, tříbodově, neboť se předpokládají další vývojové práce. „Výsledky srovnávací zkoušky nás příjemně překvapily. Destrukce nosníku s výplní nastala při zatížení silou o 70 % vyšší, než v případě prázdného nosníku. Provedené práce ukázaly, že tato cesta je možná a správná a nosníky tohoto typu bude možné i vyrábět,“ zkonstatoval závěrem Ing. Krontorád s dovětkem, že Kloboucká lesní projevila zájem o výsledky a naznačila, že v případě dalších úspěšných testů by v budoucnu měla zájem rozšířit portfolio svých výrobků i tímto směrem.

Autor: Ing. František Novák
Kontakt: novak.sd@tiscali.cz
Foto: autor a archiv pořadatele semináře

Sdílejte článek snadno se svými přáteli.
cs_CZČeština