Dřevěná kaple a horská chata

Partneři studentské soutěže „Stavby s vůní dřeva“, společnosti Kronospan CR a Stora Enso Wood Products, ocenili autory dvou soutěžních děl – hřbitovní Kaple Pax Natura a horské chaty Jestřábí bouda, za využití jimi vyráběných OSB desek a CLT panelů.

Kaple Pax Natura

Autorkami návrhu jsou studentky Fakulty architektury na VUT Brno Kristína Morav­číková a Zuzana Kropšová. Jejich koncepčním záměrem bylo navrhnout kapli s kapacitou 50 osob pro alternativní hřbitov Pax Natura nedaleko Salcburku pod úpatím hory Untersberg. Jeho myšlenkou je zachování přirozeného cyklu života, kdy zemřelí lidé jsou zde pochováváni do přírodních hrobů, z nichž vyrůstají stromy, které následně tvoří Kaštanový háj.

Z architektonického hlediska celková hmota kaple vychází ze tří aspektů – pokora, tradice a atmosféra. Tvar stavby (o půdorysu 7,1×12,2 m a výšce 10,5 m) je založený na tradiční formě venkovského stavení diferencovaného rozdílnou proporcí. Ve vstupní části je objem tlačený dovnitř, čímž vzniká zastřešené závětří o ploše cca 9,3 m². V celém projektu navrhované kaple hraje důležitou roli symbolika, která je posunuta od tradiční formy kříže k motivu tří oken, která symbolizují Svatou Trojici – Bůh Otec, Bůh Syn a Duch Svatý. Tento prvek je uplatněn zejména na čelní stěně presbytáře za oltářem a ve formě tří menších oken nad vstupními dveřmi. Dalším odkazem v návrhu je číslo 7, značící podle křesťanské tradice např. 7 darů Ducha svatého, 7 skutků milosrdenství, 7 svátostí, 7 cností a 7 smrtelných hříchů.

Specifikem návrhu je také světlo. V celém vnitřním prostoru kaple (s podlahovou plochou cca 49,5 m²) je využito tradičního principu bazilikálního osvětlení shora. Dále zde dochází ke gradaci světla v nejpodstatnější části celé stavby, v prostoru oltáře (v presbytáři).

Výše nastíněný koncept se pak promítnul do vlastního konstrukčního řešení stavby, navržené jako dřevostavba s využitím systému rámové konstrukce na bázi těžkého dřevěného skeletu, založeného na základových pasech. Základ konstrukce tvoří 7 za sebou poskládaných vertikálních rámů sestavených z lepených prvků, které jsou na principu analogie gotického nosného systému přiznané v exteriéru. Jednotlivé rámy jsou mezi sebou horizontálně ztužené šesti masivními hranoly o průřezu 200×200 mm, rozmístěnými na každé straně objektu ve 4 řadách nad sebou (3 v oblasti obvodových stěn a 1 u vrcholu „klenutého“ stropu). Spodní část hlavní nosné konstrukce je pro zlepšení statických vlastností ještě příčně ztužená (zavětrovaná) do úrovně oken. Výplň mezi jednotlivými rámy (vyjma 250 mm širokých prosklených stavebních otvorů) tvoří vlastní obvodový plášť se sendvičovou skladbou. Je řešený v pasivním standardu, jelikož stavba nebude připojena na technickou infrastrukturu a charakteristiky jejího vnitřního prostředí tak budou plně záviset na stavebním provedení.

Základem navrženého obvodového pláště jsou smrkové hranolky o průřezu 70×50 mm, které jsou z obou stran (ze­vnitř i z vnějšku) upevněny k horizontálním ztužujícím prvkům nosné konstrukce. Jimi vymezený prostor (o tloušťce 340 mm) je vyplněný tepelně izolačními konopnými panely a oboustranně opláštěný 22 mm silnými OSB deskami. Na tyto desky je upevněn (opět z obou stran obvodového pláště) 20 mm silný dřevěný palubkový obklad, pod kterým je z interiérové strany natažena parozábrana. Je navržen z běleného sibiřského modřínu, opatřeného fungicidním a insekticidním nátěrem.

Jestřábí bouda

Autorem horské chaty je student Fakulty architektury na ČVUT Praha Tomáš Krč. Je situovaná mezi Vrbatovu boudu a Harrachovy kameny v Krkonoších na pozemku o rozloze 21.123 m² ve svažitém terénu se sklonem 14°, klesajícím směrem od SV k JZ. Představuje chatu menších rozměrů (o půdorysu nepravidelného čtyřúhelníku a ve tvaru vycházejícím z okolních žulových kvádrů), která by měla sloužit hlavně pro ubytování turistů, případně pro různé teambuildingové akce nebo školení.

Z dispozičního hlediska je stavba navržena jako dvoupodlažní objekt s restaurací otevřenou přes obě patra a polosuterénem částečně zapuštěným do svahu. Z části JV fasády a po celé SZ fasádě je u objektu navržena terasa, vyvýšená nad okolní terén.

Z hlediska konstrukčního je „podzemní“ polosuterénní část řešena jako obou­směrný železobetonový monolit založený na pasech. Vrchní stavba, jejíž SV a JZ obvodové stěny jsou koncipovány jako šikmá jednoplášťová provětrávaná střecha, je navržena jako dřevostavba provedená kombinací halového konstrukčního systému (v prostoru restaurace) a obousměrného stěnového systému z lepených CLT panelů. Základ halového konstrukčního systému nad restaurací tvoří dřevěné zdvojené 3x zalomené nosníky o vnějším rozponu cca 13,5 m a výšce 8,35 m (v nejvyšším bodě). Jsou zhotovené z lepených prvků, vzájemně sešroubovaných v kombinaci s ocelovými spojovacími prvky, a podpírají střešní CLT panely o tloušťce 280 mm s vnitřní pohledovou plochou. Tytéž panely jsou pak samotným základem obvodových stěn v ubytovací a technické části objektu, kde jsou stejně jako nad restaurací zvenčí opatřené pojistnou izolační fólií Isover Tyvek Solid a zateplené deskami z tvrdé polyuretanové pěny tloušťky 140 mm (izolace PIR). Následuje provětrávaná mezera z kontralatí 60×40 mm, uzavřená 20 mm silným prkenným záklopem, pružná difúzně otevřená strukturovaná vrstva (folie) Delta-Trela a plechová falcovaná střešní krytina Lindab.

Totéž složení s konstrukčním základem v 280 mm silných CLT panelech má také J-V svislá (čelní) obvodová stěna, s výjimkou vlastní fasádní vrstvy tvořené překládanými prkny o tloušťce 20 mm. Ze západu je objekt uzavřen lehkým obvodovým pláštěm s prosklenou fasádou, shora opatřenou lamelovým stíněním.

Pro vnitřní nosné stěny jsou jako hlavní konstrukční prvky navrženy CLT panely v tloušťkách 100, 150 a 200 mm. Pro stropní konstrukce pak CLT panely tl. 200 mm (1. NP) a tl. 100 mm (2. NP), přičemž stropní desky jsou uvažovány jako oboustranně pnuté.

Autor: Ing. František Novák
Kontakt: novak.sd@tiscali.cz
Foto: archiv oceněných studentů