Slovenčina
Kolínský nábytkový salon IMM předkládá vedle komerčním způsobem pojednaných firemních expozic také další vizionářské a konceptuální projekty. V oblasti bydlení je totiž nutné brát v úvahu možný vývoj už jenom vzhledem k tomu, že „vypiplání“ nábytkového produktu do finální podoby trvá několik let a zavádění do výroby s sebou nese významné finanční náklady. Proto jsou už několik let magnetem IMM dva zajímavé projekty: das Haus a Let´s be smart.
Projekt Let´s be smart předkládá nejrůznější inovace z oblasti digitalizace celé domácnosti, což je jeden z vývojových trendů bydlení. Integrace těchto prvků v interiéru je přesvědčující i pro ty, pro něž je virtuální svět značně neuchopitelný, i když cítí, že v budoucnu bez jeho pomoci budou schopni jen s obtížemi zvládat každodenní rituály.
Druhý projekt das Haus naopak zkoumá procesy bydlení z jiného úhlu pohledu: bere v úvahu emocionální stránku a sociologické vazby. Tento projekt vzniklý v roce 2012 svěřuje pořadatel akce těm nejlepším designérům s úspěšnými realizacemi nejen v oblasti produktového designu. Novináři i laická veřejnost zpravidla vnímají das Haus jako atraktivní přídavnou hodnotu salonu IMM. Svoje názory na bydlení budoucnosti zde již předvedla řada designérů zvučných jmen, jako Doshi Levien, Luca Nichetto nebo Todd Bracher. Některé projekty časem v přemíře dalších informací zapadly, zatímco jiné zůstávají stále v paměti (např. projekt dánské designérky Louise Campbellové v roce 2014 nebo dům Sebastiena Herknera v roce 2016). Návštěva domu za účasti jeho autora bývá atraktivním zpestřením kolínského maratónu.
Letošní das Haus předčil všechna očekávání. Nejen že byl po letech zase svěřen ženě, ale zejména proto, že šlo o ženu velmi půvabnou a navíc Češku. Nebyl to nikdo jiný než Lucie Koldová, „Designérka roku 2012“ a šéfdesignérka společnosti Brokis. Nosným tématem letošního IMM bylo totiž osvětlení a jeho význam v poloze kreativního zařizovacího prvku.
Lucie Koldová je známá především jako designérka svítidel. Umí mistrně kombinovat materiály, má smysl pro detail. Její objekty jsou elegantní, prosté, s jasnými konturami, neopakovatelné. Je fascinována hlučnou a špinavou výrobní technologií a také složitým procesem dělnických rukou, na jehož konci vznikne krásný objekt. Za ním však nelze vidět jen design, ale i 200 let tradice a poctivé práce. Ve svých 34 letech má Lucie za sebou řadu realizací a úspěšně propaguje české sklářství jako tradiční řemeslo, které v porevolučních letech zažilo výrazný útlum. Není divu, že její svítidla vyfoukaná na samé hranici technických možností přesvědčila i kreativního ředitele IMM Dicka Spierenburga svěřit tento ambiciózní projekt právě jí.
Z tohoto pohledu lze Lucii Koldovou považovat za ambasadorku české kultury. Díky její účasti v projektu das Haus se naše země dostala skutečně do nejlepší společnosti producentů nábytku a bytových doplňků.
Lucie Koldová vidí svůj dům jako místo setkávání rodiny. Sama už řadu let nemá ani televizor a digitálních technologií si užije dost ve svém studiu. Svůj volný čas chce trávit se svojí rodinou. Její dům je minimalistický, ale smyslný. Je to místo lásky, pozitivních emocí a účinného boje proti stresu. Každý by se zde měl dobře cítit, být sám sebou.
Svítidla jako nositelé energie ovlivňují podle Lucie Koldové lidské pocity, proto původně hodlala postavit celý projekt výlučně na osvětlení. Energie ji fascinuje. Vždy ji zajímalo, co se skrývá pod povrchem. Původní vizi ale opustila a v duchu zaměření salonu IMM obohatila svoje světelné objekty také vlastními nábytkovými produkty a použila i některé „designové“ objekty českých i evropských producentů. Světlo hraje v jejím domě hlavní roli. Je použito k reprezentaci, kreativitě, oblékání, líčení, zve lidi k návštěvě, působí v různých úrovních.
Dispozice domu
Dispozičně je dům rozdělen do šesti zón. Na centrální obytnou zónu navazuje šatna, duchovní zóna, relaxační zóna, terasa a inspirační zóna. Různá atmosféra v každé části podporuje její funkčnost. Každý obyvatel domu si může pro svůj pobyt zvolit právě tu nejvhodnější zónu podle okamžité chuti a nálady v duchu světového megatrendu „individualizace“. Dům je vymezen stěnami, ale člověk vnímá světelné zdroje, které v každé jeho části vytvářejí zvláštní náladu. Jsou nositeli emocí. To je podle autorky jejich klíčová role. Samotný nábytek není akcentem, ale spíše doplňkem a nositelem funkce. Dalším znakem je hra s kontrasty: hranatý/kulatý, měkký/tvrdý, světlý/tmavý. To je aplikováno i na svítidlech, vznikají tak optické protiklady vybízející k pobytu v libovolné zóně.
Centrálnímu prostoru domu dominuje „ohniště“ Puro – Fire s trubicovým osvětlením Puro Sparkles (Lucie Koldová pro Brokis) a vybízí už z dálky návštěvníky ke vstupu. Zóna je vybavena pohovkami Link chorvatské firmy Prostoria. Raketový start této firmy na designérské scéně tak trochu připomíná začátky tvorby Lucie Koldové.
Odpočivná zóna obsahuje ložnici a koupelnu se zapuštěnou vanou od Antonia Lupiho. Ložnice v nice je vybavena postelí s nebesy. Nad ní se vznáší svítidla Ivy, která připomínají bobule na větvičkách jmelí (Lucie Koldová pro Brokis). Originální kolébka Nut kombinuje předozadní houpání s pravolevým (Lucie Koldová). V domě jsou i nové prvky, které Lucie navrhla pro TON. Je to křeslo Chips, umístěné v tzv. inspirační zóně, nebo křesla a stolek Cocoon umístěná na terase. Vybavení tzv. duchovní zóny tvoří kulaté sofa Blossom navržené pro německou firmu Käfer und Hummel. Nesmíme zapomenout ani na šatnu osvětlenou trubicovou lampou Puro (Lucie Koldová pro Brokis). Kontrastem objektů umístěných na podlaze jsou objekty levitující.
„Ideální obytný prostor nabízí širokou škálu úrovní nálad, protože jeho místnosti uzavírají kruh mezi myšlenkami v našem emocionálním světě a požadavky reálného života,“ říká autorka v jednom z četných rozhovorů.
Vnímavý návštěvník si ale nemůže nevšimnout, že zde není kuchyně. Důvod je prostý: Lucie nevaří. Je téměř stále ve studiu, vaření tak přenechala svému muži. Nerada totiž provozuje činnost, ke které nemá vřelý vztah. To však projektu nijak neublížilo. Jeho cíl – podtrhnout význam světla v procesu zařizování obytného prostoru – byl beze zbytku naplněn. Expozice obsypaná návštěvníky od otevření areálu až po jeho uzavření je toho dokladem.
Zdroj: tiskové materiály IMM
Autor: doc. Ing. arch. Ludvika Kanická, CSc.
Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně
Kontakt: kanicka@mendelu.cz
Foto: autorka a Radomír Čapka
