Stavby s vůní dřeva – 1. část

V říjnovém vydání Dřevařského magazínu (DM 10/2017) jsme přiblížili průběh slavnostního vyhlášení vítězů 5. ročníku studentské soutěže Stavby s vůní dřeva 2017, pořádané jako jeden ze stálých projektů Nadace dřevo pro život. V soutěži, letos vypsané na téma „Dřevo je cesta“, kdy poprvé o vítězích kromě odborné poroty rozhodovala i široká veřejnost, se mezi sebou „utkalo“ 50 studentských projektů, z toho 23 v kategorii „Návrhy moderních dřevostaveb“ a zatím rekordních 27 v kategorii „Návrhy dřevěných konstrukcí“. Celkem sedmi předanými cenami, z nichž pět udělila Nadace za technickou úroveň a nápaditost řešení a dvě partneři soutěže STORA ENSO a KRONOSPAN za použití jimi vyráběných materiálů (CLT panelů a OSB desek), byla tentokrát „ověnčena“ šestice architektonicky a konstrukčně zajímavých děl, ztvárněných třemi studentkami a pěti studenty.

Do soutěže se letos zapojilo 66 studentů či absolventů z 9 VOŠ a bakalářských a magisterských studijních programů odborných VŠ z České a Slovenské republiky. U jimi přihlášených 50 soutěžních děl, vytvořených vesměs v rámci jejich závěrečných nebo diplomových prací, odborná porota hodnotila výtvarné zpracování návrhu, technickou kvalitu díla a v neposlední řadě, stejně jako hlasující veřejnost, také jeho originalitu. Každému ze soutěžících se pak stejně jako v loň­ském ročníku dostalo od odborné poroty tzv. zpětné vazby, proč jeho práce byla ohodnocena tak, jak byla. Čtveřice celkově nejlepších děl (respektive jejich autorů) mimo to již tradičně získala řadu hodnotných cen od Nadace a dvě z vybraných prací pak výše zmíněné ceny partnerů soutěže.

Rodinný dům u Lipna

Nejlepším soutěžním dílem 5. ročníku „Staveb s vůní dřeva“ v kategorii „Návrhy moderních dřevostaveb“ se z pohledu odborné poroty stal Rodinný dům u Lipna autora Bc. Matyáše Vrtišky z ČVUT Praha (Fakulta stavební). Je situovaný na pozemek o výměře 1051 m² na západním břehu vodní nádrže Lipno v nově řešené stavební oblasti mezi obcemi Frymburk a Lipno nad Vltavou.

„Místo je silně turisticky vytížené, což se projevilo v návrhu stavby. Investorem je sportovně založená čtyřčlenná rodina, jejíž požadavky na stavbu však nebyly nijak svazující a daly autorovi architektonické studie, z níž jsem při zpracování projektové dokumentace vycházel, naprostou volnost,“ doplňuje autor potřebné souvislosti svého návrhu a dodává, že prostředí (nejbližší okolí), ve kterém se navržený dům nachází, je lesnaté a ve svažitém terénu. Parcela je ze severu ohraničena hlavní silnicí a z jihu, s výhledem na vodní nádrž Lipno, cyklostezkou, což byly ideální podmínky umístit stavbu tak, aby její severní strana byla orientována k lesu a jižní až jihozápadní k Lipnu. Při návrhu byly intenzivně využity prosklené plochy, a to s ohledem jak na zmíněné prostředí domu, tak pro romantický výhled na jezero a volnou krajinu. Proto je rodinný dům navržen jako jednopodlažní objekt kopírující terén, čímž došlo k minimalizaci terénních úprav a k citlivému začlenění stavby do okolní krajiny. Prostředí domu, ať se jedná o svah nebo o vzrostlé stromy, na které dům reaguje a snaží se přizpůsobit přírodě, v neposlední řadě nejvíce ovlivnilo jeho výsledný tvar. Dům (se zastavěnou plochou 294 m² a užitnou plochou 238 m²) je složen celkem z devíti hmot, které klesají, stoupají a ustupují stromům v souladu s rozložením terénu. Jeho návrh podle autora dále ovlivnily dva pojmy, a to horizontalita / vertikalita. „Horizontalitu zde představuje uklidňující jezero, to v návrhu zdůrazňují prosklené stěny, jejichž horní hrana je v jedné linii až na narušující ateliér. Vertikalitu představují stromy a kopec, které se v návrhu promítly různou výškou jednotlivých hmot,“ vysvětluje autor s tím, že rodinný dům je k jezeru zcela otevřen, a to posuvnými okny od podlahy ke stropu, přičemž veškeré tyto otevřené části jsou obytné. Naopak funkční část domu je zcela uzavřena.

Z dispozičního hlediska je objekt řešen tak, že jeho vstupní podlaží je ve stejné rovině jako příjezdová komunikace, s níž je dům spojen lehkou dřevěnou rampou na ocelovém roštu. Ve stejném podlaží se nachází garáž pro dva automobily, jejíž součástí je samostatně přístupný sklad na zahradní nářadí a dále výklenek pro uschování kol. Garáž je protipožárními dveřmi propojena se vstupní halou, z níž vedou ještě vždy samostatné dveře do šatny a technické místnosti, kde je umístěné veškeré technické vybavení, náčiní pro domácí práce včetně pračky a sušičky. Ze vstupního podlaží se po šesti dřevěných schodech schází do hlavní obytné části, začínající kuchyň­ským koutem s malou spíží. Na kuchyň­ský kout po sestoupení po dalších třech schodech navazuje jídelna a na ni znovu po třech schodech obývací pokoj. Z jídelny je možné po samostatných šesti schodech vystoupat do odděleného prostoru ateliéru, sousedícího s obývacím pokojem, který je kromě sklopné postele vybaven i malou koupelnou a v případě potřeby může sloužit jako pokoj pro hosty.

V úrovni kuchyňského koutu je umístěna toaleta přístupná z předsíně, na kterou navazuje spojovací chodba pokojové části domu s dvěma dětskými pokoji, rozdělenými pouze skříňovou stěnou, a ložnicí rodičů přístupnou přes průchozí šatnu. Ze společné chodby vedou dveře do hlavní koupelny s malou saunou, samostatnou toaletou a luxusním sprchovým koutem, která je jediným místem v severní části domu, které je opatřeno oknem stíněným venkovními lamelami. Do ostatních prostor této části proniká denní světlo šesti kruhovými střešními světlíky, z nichž největší je umístěn ve vstupní hale, další nad kuchyňským kou­tem a ostatní čtyři nad chodbou před pokoji a šatnou. Opakem je celá prosklená jižní strana, sjednocená dřevěnou terasou, která je přístupná z každého pokoje a stíněná přetaženou střechou. Z této terasy se mimo přístupu do zahrady při nadměrném slunečním svitu ovládají dřevěné posuvné skládací panely v barvě fasády, kterými lze dům zcela uzavřít.

Z konstrukčního hlediska je objekt navržen jako dřevostavba na vyztužené betonové izolované desce, založené na železobetonových základových pasech a podezdívce ze ztraceného bednění. Nosnou konstrukci obvodových stěn tvoří 124 mm silné CLT panely Novatop Solid, které jsou z vnitřní strany zateplené dřevovláknitou izolací Steico flex tl. 50 mm, opláštěnou 10 mm silnou pohledovou překližkou. Z vnější strany jsou panely opatřené dvěma vrstvami dřevovláknité izolace Steico therm (v tloušťkách 140 a 60 mm), 60 mm širokou odvětrávanou mezerou z latí a kontralatí a obkladem ze svisle uložených fasádních prken tl. 20 mm s opáleným povrchem.

Podobnou konstrukci má také střecha objektu se sklonem 2 %, kde nosnou funkci plní CLT panely Novatop Element tl. 300 mm s minerální tepelnou izolací. Tyto panely jsou z vnitřní strany opatřené PVC parozábranou a laťovým roštem s 40 mm silnou minerální izolací pro ukotvení pohledových stropních palubek. Shora jsou nosné panely potažené pojistnou hydroizolační fólií, na které jsou dále položené spádové klíny z extrudovaného polystyrénu XPS 200-50 mm, PVC hydroizolace, drenážní vrstva a ochranná vrstva z geotextilie, mechanicky přitížené 50 mm silnou vrstvou kačírku.

Inštitút Vidieckej Architektúry

Druhou příčku v hodnocení odborné poroty obsadila slovenská studentka Fakulty architektury na VUT Brno Ludmila Jankovichová s dílem Inštitút Vidieckej Architektúry (česky Institut venkovské architektury). Je navržený pro umístění v blízkosti biodynamické farmy Tablehurst Farm v Anglii, ležící nedaleko vesnice Forest Row směrem na jih od Londýna, kde by měl sloužit jako místo, kde se člověku může dostat informací nejen o venkově a jeho architektuře (jak z minulosti, tak ze současnosti), ale také o možnostech využití dřeva a dalších přírodních materiálů (např. slámy, hlíny apod.) ve stavebnictví. Z tohoto důvodu se skládá ze dvou částí: z hlavní (stalé) provozní budovy sloužící jako zázemí celého objektu (s kavárnou, hlavním přednáškovým sálem a výukovým prostorem s knihovnou a malým přednáškovým sálem) a z kolem ní rozmístěných tzv. dočasných staveb, jejichž vzhled by se v průběhu roku měnil pod rukama účastníků zde plánovaných workshopů. Zmíněná Tablehurst Farm, která se na rozdíl od historických zvyklostí nerozprostírá kolem řeky, ale směrem do kopce, byla pro autorku hlavním inspirujícím faktorem při tvorbě architektonického konceptu hlavní budovy Inštitútu Vidieckej Architektúry, situovaného do svažitého prostoru nad jezerem, kdy, jak říká, přemýšlela nad tím, jak lidé ovlivňují zemi, a že po každé stavbě zůstane zářez do krajiny. Hlavní budovu, tvořenou šesti vzájemně propojenými hmotami, situovala přístupovou stranou k severu, kde je zčásti zapuštěna do terénu. Tímto zapuštěním dosáhla u hlavní (středové) haly téměř třímetrového převýšení mezi vstupním prostorem, umožňujícím bezbariérový přístup do sousedních hal s restaurací a kavárnou (napravo) či s knihovnou (nalevo) a samotným hlavním přednáškovým sálem.

„A práve tu sa hrám so zárezom v zemi, ako som písala vyššie. A to tak, že každá stavba vytvorí zárez, ale nie vždy si toho všimneme. Ja som chcela tento pocit trochu vyzdvihnúť. Tým, že vojdeme do priestoru z jednej strany priamo z terénu a potom zídeme na inú úroveň a sme zase na teréne, som chcela podchytiť aj zmenou výšky odkvapu drevených rámov. Výška odkvapu lemuje sklon terénu, tak aj vo vnútri vidíme, že terén sa vonku mení a budova je zarezaná do zeme. Zaujímavý moment vzniká aj keď kráčate popri oknách, ktoré nemenia svoju veľkosť, ale konštantne sa dvíhajú hore s terénom aj odkvapovou výškou, a tak vnímate aj terén dvíhajúci sa okolo. Hrebeň strechy sa ale nemení, jeho výška je v priebehu celej stavby rovnaká, čo umožnuje viacej svetla prichádzajúceho z juhu preniknúť do vnútra,” vysvětluje autorka s tím, že tento koncept s otevřeným stropem, připomínajícím strop staré stodoly, je použitý v hlavních prostorách určených pro veřejnost, kde se bude potkávat více lidí. V objektech spojovacích chodeb s toaletami a nad kuchyní jsou stropy a střechy rovné.

Z hlediska konstrukčního je trvalá stavba navržena jako dřevostavba založená na izolované betonové desce tl. 200 mm. Nosnou funkci plní těžký dřevěný skelet (přiznaný zevnitř) z lepených CLT profilů o průřezu 400×120 mm (pro obvodové stěny) a 350×120 mm pro střechy, které jsou v úrovni stropu zpevněné šikmými a vzájemně překříženými prvky o průřezu 250×90 mm. Obálku bočních obvodových stěn ve spodní části pod okny tvoří cihelná zídka z vnitřní 20 mm silnou omítkou. Zvenčí je zídka opatřena tepelnou izolací z pěnového skla tl. 150 mm, hydroizolačním asfaltovým pásem a dřevěným odvětrávacím roštem z vertikálních latí 40×30 mm pro upevnění vertikálního fasádního obkladu z palubek 150×25 mm ze dřeva jedlého kaštanu. Ve vyšších partiích bočních stěn a u stěn bez oken je obvodový plášť navržený jako dřevěný rám s vloženou tepelnou izolací ze slisované slámy o tloušťce 400 mm, který je zevnitř opláštěný 20 mm silnou hliněnou omítkou a zvenčí difúzně otevřenou DHF deskou. Na ni je dále aplikována vnější dešti odolná omítka nebo horizontální latě 40×30 mm pro upevnění fasádního obkladu ze svisle uložených profilů 150×25 mm. Čelní částečně nebo celo­prosklené obvodové stěny mají základ v nenosných předsazených svislých hranolech. Střešní plášť je navržen ve směru zevnitř ven ve složení:

• prkenný pohledový záklop (150×25 mm),
• parozábrana,
• nosný rám z lepených 400 mm širokých prvků vyplněný tepelnou izolací se slámy z místní farmy,
• ochranné pletivo proti škůdcům,
• ventilační mezera z kontralatí 60×30 mm,
• hydroizolace,
• střešní latě 50×20 mm,
• hliněné tašky o rozměrech 350×200 x30 mm.

Stejné hliněné tašky, zhotovené z dostatečných zásob jílu u jezera, by byly použité také pro zastřešení výše zmíněných dočasných staveb, umístěných v okolním terénu na vodorovných plochách ohraničených gabiony, bránícími sesuvu zeminy ze svahu. Tyto stavby, připomínající seníky či větší krmelce, jsou navrženy s jednoduchou dřevěnou konstrukcí zhotovenou v kombinaci nosných dubových kůlů, doplněných střešními smrkovými či jedlovými prvky. Tyto konstrukce by účastníci workshopů vždy na začátku srpna (po žních) měli možnost zevnitř zateplit balíky slámy z blízké Tablehurst Farm a vytvořit si tak malé domečky, ve kterých by přespávali. Později na začátku zimy by se toto dočasné ubytování rozebralo a sláma se vrátila na farmu jako podestýlka pro zvířata.

Autor: Ing. František Novák
Kontakt: novak.sd@tiscali.cz
Foto: archiv oceněných studentů