Slovenčina
Vánoční svátky budou v Česku letos skromnější, na dárcích bude šetřit 60 % Čechů, a to zejména pro své příbuzné či přátele. Výdaje za vánoční pohoštění omezí dvě třetiny lidí, šetřit plánují hlavně na silvestrovské oslavě či nákupu alkoholu mezi svátky. Na zimní dovolenou kvůli finanční situaci nevyrazí 70 % Čechů. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila Generali Investments koncem listopadu. Zúčastnilo se ho 1050 respondentů.
Zdroj: ČTK
Čeští zaměstnavatelé plánují i v 1. čtvrtletí příštího roku více nabírat zaměstnance než propouštět. Optimismus na trhu práce ale proti minulému čtvrtletí opět klesl. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 525 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v ČR. Přijímat nové zaměstnance plánuje podle průzkumu 27 % zaměstnavatelů, naopak 22 % očekává snižování jejich počtu. To, že v posledním čtvrtletí změnu nechystá, uvedlo 51 % oslovených firem. Čistý index trhu práce tak podle společnosti Manpower činí +5 %. V předchozím čtvrtletí to bylo +10 %. ČR je v globálním měřítku na předposledním místě u náborových plánů, za ní je pouze Argentina.
Zdroj: ČTK
Hospodářské oživení v příštím roce bude slabé, když hrubý domácí produkt (HDP) České republiky vzroste o 1,7 % po letošním poklesu o 0,5 %. Výrazněji se ekonomika rozběhne až v roce 2025, kdy HDP poroste o 3,2 %. V příštím roce se také nedá očekávat návrat inflace na dvouprocentní cíl České národní banky (ČNB), když celoroční růst spotřebitelských cen bude 3,4 %. Uvedli to analytici Raiffeisenbank na webináři k výhledům české i světové ekonomiky.
Zdroj: ČTK
Banky a stavební spořitelny poskytly v listopadu hypoteční úvěry za 16,2 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 121 %. Úroková sazba u skutečně nových hypoték bez refinancování klesla v listopadu z říjnových 5,71 % na 5,67 %, a byla tak nejníže od července 2022. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Objem nově poskytnutých hypotečních úvěrů je druhý měsíc po sobě na letošních rekordních hodnotách a zároveň na více než dvojnásobku v meziročním srovnání. Nepatrný meziměsíční růst o procento znamená, že listopad byl z pohledu poskytnutých hypoték doposud nejsilnější měsíc v letošním roce.
Zdroj: ČTK
Německá ekonomika poroste v nadcházejícím roce výrazně pomaleji, než se očekávalo. Hospodářský institut Ifo ve zveřejněném výhledu počítá s meziročním zvýšením hrubého domácího produktu (HDP) o 0,9 %, ještě v září přitom vycházel z růstu o 1,4 %. Hlavní prognostik institutu Ifo Timo Wollmershäuser to zdůvodnil přetrvávající nejistotou a problémy v posledním čtvrtletí letošního roku. Výhled růstu zhoršil také institut DIW, který předpokládá růst o 0,6 %. Německá vláda počítá na příští rok s růstem HDP o 1,3 procenta.
Zdroj: ČTK
Dálniční síť v Česku se v příštím roce rozroste o 118,1 kilometru nových dálnic, což je dosud nejvíc. Letos bylo v ČR otevřeno 15,4 kilometru dálnic. Největší část v příštím roce přibude na písecké D4, dále jihočeské D3 a jihomoravské D55. Práce pak nově začnou na dalších 117,8 kilometrech dálnic.
Zdroj: ČTK
Bankám a spořitelnám v Česku za letošní 3 čtvrtletí stoupl meziročně souhrnný zisk z provozní a finanční činnosti o 5,5 miliardy Kč na 180,1 miliardy Kč. Čistý zisk po zdanění vzrostl o 1,2 miliardy Kč na 82,9 miliardy Kč. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Aktiva bank podle nich činila ke konci září 10,153 bilionu Kč, což je o 1,247 bilionu více než na konci roku 2022.
Zdroj: ČTK
Průměr čistého jmění českých domácností činil v letech 2021 a 2022 přibližně 3,5 milionu korun, přičemž medián dosáhl zhruba 2,5 milionu korun. Vyplývá to z aktuálních výsledků šetření Finanční situace domácností, jehož cílem je zmapovat finanční a majetkové poměry v Česku. Z celkového majetku domácností tvořila zhruba 88 % nefinanční aktiva, tedy zejména nemovitosti, dopravní prostředky či cennosti, zbylých 12 % pak aktiva finanční. V letech 2021 a 2022 bydlely tři čtvrtiny domácností ve vlastním domě či bytě. Z nich přibližně 16 % mělo své hlavní bydlení zatížené hypotékou nebo jiným úvěrem. Další nemovitost vlastnilo zhruba 23 % domácností.
Zdroj: ČSÚ
Od 1. ledna 2024 dochází ke zvýšení prahů povinného vykazování zahraničního obchodu v systému Intrastat se zeměmi EU ze současných 12 mil. Kč a 20 mil. Kč pro zjednodušené hlášení na hodnotu 15 mil. Kč a 30 mil. Kč pro zjednodušené hlášení u obou směrů obchodu. Touto úpravou se pro vybrané zpravodajské jednotky fakticky dále zvyšují statistické prahy pro vykazování do Intrastatu na 30 mil. Kč. Od roku 2024 se tak sníží počet firem, které budou mít povinnost vykazovat data o zahraničním obchodu v rámci EU. Zároveň se zvýší počet těch, které budou moci vykazovat zjednodušeným postupem. Celkové možné úspory se vztahují na 18 % zpravodajských jednotek a lze tak uspořit až 35 tisíc odevzdaných výkazů za rok.
Zdroj: ČSÚ
Ze státního rozpočtu bylo v roce 2022 na výzkum a vývoj v ČR vynaloženo 38,5 miliardy korun, což představovalo 0,57 % hrubého domácího produktu. Jedná se o nejnižší podíl od roku 2010. Meziročně výdaje státu na výzkum a vývoj vzrostly o 0,5 %, při zohlednění inflace však došlo k propadu tohoto financování.
Zdroj: ČSÚ
Koncem roku 2022 dosáhl počet cizinců legálně pobývajících na našem území rekordního počtu 1 116 tisíc osob. Jejich podíl na celkové populaci tak vzrostl na 10,3 %. Přes 636 tisíc cizinců pocházelo z Ukrajiny, většinou se jednalo o válečné uprchlíky. Meziroční přírůstek cizinecké populace činil v roce 2022 celkem 455 tisíc osob a výraznou měrou se na něm podíleli cizinci s některým z typů přechodného pobytu. Mezi Ukrajinci v Česku výrazně převažují ženy, jejich podíl dosahuje 58 %. Věková struktura ukrajinské populace na území ČR je přitom odlišná jak od věkové struktury majoritní populace, tak od celkové věkové struktury cizinců v ČR. Mezi Ukrajinci je významněji zastoupena dětská složka, jejíž podíl činí 21 %. Úřady práce na území České republiky evidovaly ke konci roku 2022 celkem 270 tisíc ukrajinských občanů v postavení zaměstnanců. Jejich počet se tak meziročně zvýšil o 38 %. Za Ukrajinci následují občané Slovenska (117 265) a Vietnamu (66 340), dále Rusové (43 498), s odstupem Rumuni (19 724), Poláci (17 884), Bulhaři (17 673) a Němci (14 032).
Zdroj: ČSÚ
Počet obyvatel České republiky se během prvních devíti měsíců letošního roku zvýšil o 54,7 tisíce na 10,88 milionu. Veškerý přírůstek zajistilo kladné, 68tisícové, saldo zahraničního stěhování. Do Česka se během prvních tří čtvrtletí z ciziny přistěhovalo 116,7 tisíce osob, naopak mezi vystěhovalé z Česka se řadilo 48,6 tisíce osob. Dvě pětiny vystěhovalých byly zaregistrovány v září – šlo o odraz ukončování pobytu osobám s dočasnou ochranou, které se nedostavily do stanoveného termínu k vylepení vízového štítku do cestovního dokladu. Od ledna do září se živě narodilo 69,2 tisíce dětí, meziročně o 8,6 tisíce, resp. o 11 %, méně. K poklesu porodnosti došlo ve všech věkových skupinách žen mladších 45 let. Počet zemřelých dosáhl 82,6 tisíce. Bylo to o 5,8 tisíce, resp. o 7 %, méně než ve stejném období loňského roku.
Zdroj: ČSÚ
Inflace v ČR v listopadu zpomalila svůj meziroční růst na 7,3 %. To bylo o 1,2 procentního bodu méně než v říjnu. Bez započtení vlivu „Úsporného tarifu“ do indexu spotřebitelských cen v roce 2022 by meziroční cenový růst dosáhl hodnoty 4,7 %. Meziměsíčně inflace v listopadu vzrostla o 0,1 %. V evropském žebříčku inflace si Česko v listopadu mírně polepšilo. Ze 41 sledovaných evropských států ji podle analýzy investiční platformy Portu mělo v uvedeném měsíci 6. nejvyšší, zatímco v říjnu byla v ČR 5. nejvyšší inflace. Nejvyšší inflaci v Evropě mělo Srbsko s 8,5 %. Následovalo Rumunsko s 8,07 %, Island s 8 %, Maďarsko se 7,9 % a Rusko se 7,5 %. Ze států sousedících s Českem je inflace stále relativně vysoká na Slovensku, 7,07 %, v Polsku činí 6,5 % a v Rakousku 5,4 %. V Německu se s 3,2 % už přibližuje dvouprocentnímu inflačnímu cíli Evropské centrální banky. Nejnižší inflaci z evropských států zaznamenali v Dánsku, kde v listopadu činila 0,6 %. Nízká je inflace také v Belgii (0,76 %), Itálii (0,76 %) a v Lotyšsku (1 %). Inflace v eurozóně podle prvního odhadu v listopadu klesla, v meziročním vyjádření činila 2,4 % a dosáhla nejnižší úrovně od července 2021.
Zdroj: ČSÚ, ČTK
V říjnu 2023 vývozní ceny v ČR meziměsíčně rostly o 0,3 %, nejvíce rostly ceny ostatních surovin[1] o 2,5 % (hlavně dřeva a kovového odpadu). Meziročně vývozní ceny klesly o 2,2 %, nejvíce klesly ceny ostatních surovin o 17,3 % (hlavně dřeva, olejnatých semen a surového kaučuku). Dovozní ceny se meziměsíčně zvýšily o 0,8 %, nejvíce rostly ceny nápojů a tabáku o 3,7 % a ostatních surovin o 2,1 % (především rud kovů a kovového odpadu a dřeva). Meziročně klesly o 6,5 %, největší vliv měl výrazný pokles cen minerálních paliv o 28,4 % a ostatních surovin o 12,6 % (zejména rud kovů a kovového odpadu, vlákniny a sběrového papíru).
Zdroj: ČSÚ
[1] Názvem ostatní suroviny jsou v textu označovány suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv
