Slovenčina
V minulém vydání Dřevařského magazínu (eDM 11/2022) jsme představili dvě z pohledu odborné poroty a hlasující veřejnosti nejlepší soutěžní práce letošního jubilejního 10. ročníku studentské soutěže Stavby s vůní dřeva 2022 v kategorii Dřevěné stavby – malé, zpracované dvěma studenty Fakulty stavební na ČVUT Praha v oboru Architektura a stavitelství.
Opomenout však nelze ani druhou soutěžní kategorii Dřevěné stavby – velké a v ní odbornou porotou oceněný projekt Bydlení pro seniory – Dzierżoniów absolventky Fakulty architektury v oboru Architektura a urbanismus na ČVUT Praha Ing. arch. Gabriely Volákové či hlasující veřejností oceněný projekt Rodinný dům na Bílé Hoře, zpracovaný tentokrát ještě studentkou Fakulty stavební v oboru Architektura a stavitelství na ČVUT Praha Bc. Natálií Fulínovou.
Bydlení pro seniory – Dzierżoniów
Nejlepším soutěžním dílem 10. ročníku Staveb s vůní dřeva v kategorii Dřevěné stavby – velké se z pohledu odborné poroty stal projekt absolventky Fakulty architektury v oboru Architektura a urbanismus na ČVUT Praha Ing. arch. Gabriely Volákové s názvem Bydlení pro seniory – Dzierżoniów.
Hlavním cílem jí navrženého objektu je umožnit bydlení seniorům, kteří jsou schopni se ještě sami o sebe postarat, ale hledají komunitní bydlení s možností užívání samostatného bytu o menší výměře. Zároveň bude objekt nabízet seniorům k využití i další prostory, které zajistí jejich lepší kvalitu života ve stáří a současně jim umožní vést i nadále společenský a kulturní život. Přidanou hodnotou je vytvoření veřejného prostoru v rámci objektu, který bude sloužit nejen rezidentům, ale i obyvatelům z blízkého okolí.
Dzierżoniów je polské okresní město v Dolnoslezském vojvodství, které se nachází asi 50 km od Vratislavy. Jde o město s historií začínající ve 13. století, které má v současné době 34 200 obyvatel.
„Jako každé město se i toto potýká s nedostatkem bydlení pro seniory. Snahou měst je najít zajímavé místo pro život těchto spoluobčanů, kteří tvoří nemalou část jejich obyvatel. I já jsem se proto pokusila najít v tomto městě takové místo, které podpoří a zlepší život seniorům,“ říká Ing. arch. Voláková na adresu svého vítězného projektu, který situovala na pozemek s plochou 5 260 m2, nacházející se v klidné vilová čtvrti, vzdálené cca 10 minut chůze od centra města. Na tomto pozemku se v současné době nachází vzrostlá zeleň a na jeho severní straně je neupravená nezpevněná plocha, využívaná k parkování zaměstnanci přilehlého finančního úřadu (FÚ). Pozemek se svažuje směrem k jižní straně a na jeho severní stranu navazuje městský park.
Vizualizace objektu v severní části pozemku, založeného na těžkém železobetonovém soklu (základu)
Z urbanistického a architektonického hlediska je tedy návrh objektu ovlivněn stávající vrostlou zelení. Hmota objektu tvoří linii proplétající se mezi vzrostlými stromy tak, aby byly co nejméně narušeny a bylo jich co nejvíce zachováno. Na obou koncích této linie, uspořádané do tvaru nepravidelného písmene „L“, se budova postupně rozšiřuje a střešní konstrukce se postupně zvedá směrem nahoru. V těchto částech budovy jsou umístěny společné prostory určené k využití nejen pro rezidenty objektu, ale i pro veřejnost. Aby budova co nejméně narušila terén a kořenový systém stávajících stromů, je objekt umístěn částečně na pilotech.
Z dispozičního hlediska se jedná o částečně podsklepený objekt s dvěma nadzemními podlažími. V 1.NP se nachází veřejně přístupná kavárna se 40 místy k sezení a zázemím pro zaměstnance a návštěvníky. Na ni navazuje 9 bytů 1+kk a 2 byty 2+kk, z nichž každý má vlastní vstup ze spojovací chodby a balkon s výhledem do parku.
„Součástí bezbariérového bytu pro jednu osobu (1+kk s plochou 38 m2 + balkón 5 m2) je vstupní chodba s vestavěnou šatní skříní, koupelna a pokoj s kuchyňským koutem, který lze částečně rozdělit posuvnou stěnou a oddělit tak jídelní a spací část. Byt pro dvě osoby (2+kk s plochou 50 m2 + balkón 8 m2) tvoří opět vstupní chodba s vestavěnou šatní skříní, koupelna a pokoj s kuchyňským koutem a s přístupem na balkon, doplněné ještě ložnicí s možností umístění dvou oddělených postelí nebo manželského dvojlůžka,“ upřesňuje autorka s tím, že bytová část objektu má dva samostatné vstupy pro rezidenty. A to z východní a ze severní části objektu, kde se také nachází jídelna se 40 místy k sezení se zázemím pro zaměstnance, využívaná mimo rezidentů i zaměstnanci FÚ.
Na severní straně je ještě situována ordinace lékaře se zázemím pro pacienty. Součástí 2.NP je dalších 10 bytů 1+kk a 4 byty 2+kk se samostatnými vstupy z pobytové chodby. Kromě nich je zde také 2. podlaží kavárny, které zároveň slouží rezidentům i jako čítárna. V podzemním podlaží pod touto částí budovy je umístěno technické zázemí celého objektu a sklady. Dále pak prádelna a sušárna, které jsou určené pouze pro obyvatele domu.
Konstrukce navrženého seniorského bydlení se odvíjí od místa, kde se nachází, tedy od parku, jehož je součástí. Severní „podsklepená“ část objektu je založena na železobetonové základové desce. Zbylé části budovy jsou s ohledem na svažitost pozemku (od severu k jihu) umístěny na trámovém roštu uloženém na pilotech, čímž dochází k vyrovnání výškového rozdílu mezi severní a jižní částí pozemku.
Hlavní komunikační jádra jsou navržena z železobetonové konstrukce, a to i z důvodu vytvoření bezpečného úniku osob při případném požáru. Ostatní části objektu jsou navržené z prefabrikovaných modulů (bloků), které jsou po dopravě na staveniště ukládané vedle sebe a vzájemně smontované.
Základ obvodových stěn o celkové tloušťce 457 mm tvoří 124 mm silné zevnitř přiznané CLT panely Novatop solid. Ty jsou zvenčí obložené dvojicí dřevovláknitých izolačních desek v tloušťkách 230 a 40 mm, potažených pojistnou hydroizolační fólií. Na ni navazuje 40 mm široká větraná mezera vytvořená laťovým roštem (40×60 mm) a uzavřená svislými 20 mm silnými fasádními palubkami. Tytéž panely Novatop pak rovněž tvoří konstrukční základ nosných i nenosných příček a v tloušťce 200 mm jsou hlavním nosným prvkem podlah, stropů, zelených střech s extenzivní zelení a v neposlední řadě také vykonzolovaných balkonů, kdy jsou stropní panely v místě přechodu exteriéru a interiéru doplněné tepelnou izolací. Vstupní otvorové prvky na balkon tvoří hliníkové HS portály.
Rodinný dům na Bílé Hoře
Hlasující veřejnost pak v kategorii Dřevěné stavby – velké nejvíce zaujal projekt Rodinný dům na Bílé Hoře studentky Fakulty stavební v oboru Architektura a stavitelství na ČVUT Praha Bc. Natálie Fulínové. Jde o dvougenerační rodinný dům pro čtyřčlennou rodinu s dětmi ve věku 8 a 6 let a prarodiče v lokalitě Bílá Hora v západní části Prahy 6 – Ruzyně v ulici Nad Višňovkou. Je situovaný na jihozápadně se svažující stavební parcele o ploše 1310 m2, která je z východní a jižní strany obklopena rozlehlou loukou.
Vizualizace navrženého Rodinného domu na Bílé Hoře a jeho umístění na pozemku v ulici Nad Višňovkou na Praze 6 – Ruzyně
„Mým cílem bylo navrhnou dům, který by nenásilně vstoupil do stávající zástavby, poskytl soukromí i komfort jeho obyvatelům a co nejméně zatěžoval životní prostředí během výstavby a provozu. Návrh se inspiruje i učením Feng-Shui, při kterém bylo uplatněno všech pět elementů – voda, oheň, země, kov, dřevo,“ představuje Bc. Natálie Fulínová svůj oceněný projekt s tím, že hlavní konstrukční materiál (dřevo) je použit z vnější i vnitřní strany, aby zasadil rodinný dům do krajiny tak, aby ji nenarušoval. To samé platí i z interiéru směrem ven, kdy nosné CLT panely jsou pohledové, oteplují interiér, navozují příjemnou atmosféru a opět se nechovají agresivně vzhledem k charakteru celé stavby.
Návrh jejího domu se s ohledem na svažitý pozemek snaží využít nejen krásných výhledů na Prahu, ale zároveň dosáhnout co možná největších solárních zisků na osluněných světových stranách. Jde o nepodsklepený dům (5+kk) o dvou podlažích s celkovou zastavěnou plochou cca 192 m2 a užitnou plochou 243 m2, navržený tzv. na míru podle požadavků investorů – manželského páru ve věku 37 a 36 let. Obě podlaží mají obdélníkový půdorys a jsou kolmo položena na sebe. Střecha 1.NP je plochá, 2.NP sedlová.
Hmota domu je na pozemku umístěna tak, aby tvořila hranici mezi příjezdovou cestou a prostornou západní zahradou. Po architektonické stránce se tak navrhovaný dům skládá ze dvou kolmo na sobě postavených kvádrů, z nichž spodní má plošné rozměry 9,13×22,53 m a horní 7,27×16,46 m. Nejvyšší bod hřebene objektu je 8,23 m nad terénem se sklonem 45° s tím, že konstrukční výška podlaží je proměnná.
Z dispozičního hlediska je dům členěný na jednotlivé zóny, které jsou sdružovány v patrech. V 1.NP, členěném do tří výškových úrovní, se nachází zádveří, obývací pokoj a kuchyně, odkud je přístup na částečně zakrytou terasu. Dále spíž, hlavní schodiště spojující obě podlaží, pokoj pro hosty s koupelnou, WC, technická místnost, temná komora, sklad a garáž pro dvě osobní auta. Ve 2.NP se nachází klidová část se dvěma dětskými pokoji s vestavěným spacím patrem, šatnou a koupelnou a část rodičů s prostornou ložnicí, koupelnou, šatnou a pracovnou matky.
Kromě toho je navržený rodinný dům uzpůsoben pro vícegenerační bydlení. „Pokoj pro hosty v 1.NP je totiž možné změnit na samostatný byt s kuchyňkou, čímž by v případě potřeby byla vytvořena bezbariérová jednotka pro prarodiče, případně rodiče,“ vysvětluje autorka a dodává, že tím pádem bude celý objekt postupně stárnout spolu s rodinou.
Z hlediska vlastní stavby je objekt, navržený jako dřevostavba v pasivním standardu, založená na 250 mm silné železobetonové základové desce. Základ jejích obvodových stěn, o celkové tloušťce 470, respektive 490 m, tvoří 90 mm silné a z interiéru přiznané CLT panely, které jsou z venkovní strany vyztužené svislými dřevěnými „I“ nosníky, vyplněnými tepelnou dřevovláknitou izolací do tloušťky 200 mm. Kolmo na tyto nosníky jsou pak upevněny KVH hranoly 60×100 mm, vyplněné opět dřevovláknitou tepelnou izolací, zakrytou difúzní fólií. Na ni pak navazuje laťový rošt větrané mezery z latí a kontralatí (40×60 mm), uzavřené fasádním obkladem – v prvním podlaží z 1 m silného plechu a ve druhém podlaží ze svislých 20 mm silných dřevěných palubek. Dělící příčky jsou navržené ze svislých profilů R-CW, vyplněných minerální akustickou izolací zaklopenou sádrokartonovými deskami či biodeskami.
Lepené CLT panely, tentokrát ale o tloušťce 180 mm, jsou také hlavními nosnými prvky v konstrukční skladbě sedlové i ploché střechy. Je na nich položena dřevovláknitá tepelná izolace, zaklopená podstřešní dřevovláknitou deskou. U ploché střechy následuje difúzní folie a KVH rošt z profilů 60×150 mm v rozteči 625 mm, přičemž tento rošt vytváří u tohoto typu střechy nezbytný spád 2 %. Celá střecha je pak zajištěna záklopem z OSB desek, na kterých je aplikována vegetační skladba. U šikmé střechy je pak konečná fáze skladby vytvořená latěmi a kontralatěmi opatřenými plechovou krytinou. Masivní 180 mm silné CLT panely pak hrají hlavní roli také ve skladbách podlah a stropů.
Foto: archiv oceněných studentů
Související články:
