materiály

Na kterém zateplení lze vydělat nejvíce?

Materialy_Zatepleni
Je investice do zateplení výnosná?
Zdieľajte článok jednoducho so svojimi priateľmi.

Pokud si uvědomíme fakt, že peníze, které nevydáme, jsou vlastně našim ziskem, lze o zateplení mluvit jako o investici se zaručeným výnosem. A ne malým. Možností zateplení je více. Které je to úplně nejvýnosnější?

Když se řekne „zateplení“, vybaví se většině z nás fasáda. Dále okna a případně i střecha. A ve slovním spojení „úspora za energie“ si pravděpodobně vybavíme účet za teplo. Ale v posledních letech, díky oteplování planety se ukazuje, že zima není ten největší „žrout“ peněz. Za poslední roky se dramaticky zvýšilo užívání klimatizačních jednotek. A pokud ji v domě ještě nemáme, o to více se v létě sprchujeme. Proto s ní v našich úvahách budeme počítat jako s běžnou součástí vybavení domu. A jelikož platí, že jeden den letního chlazení vyváží nákladově asi 10 dnů topení v zimě, bude každé její nezapnutí citelnou úsporou pro rodinný nebo firemní rozpočet.

Asi nebude sporu, když napíšu, že nejvíce tepla na 1m2 obálky budovy proniká okny, pak střechou a nejméně zdmi.

Okna

Začněme proto okny – jako největším lupičem energie – ať už v podobě úniku tepla v zimě nebo solárních zisků v létě. Při bližším pohledu na okno samotné zjistíme, že 90 % úniku tepla okny vyřešíme prostou výměnou zasklení za podstatně lépe izolující. Tedy nikoliv vybouráním celých oken a jejich výměnou, ale jen snadnou a rychlou výměnou izolačního skla. Staršími dvojskly totiž uniká v zimě i přes 50 W/m2. Skla se rosí a jde od nich chlad. V létě jimi proniká velmi mnoho slunečního tepla (podle světové orientace – na JZ nebo JV lze počítat i s 800 W/m2). Řešením tohoto letního přehřívání je buď drahé venkovní stínění, jehož instalace je komplikovaná a často dokonce nemožná, nebo použitím protislunečního skla, které až 80 % této sluneční energie odráží a denního světla ubírá méně než venkovní stínění.

Protisluneční zasklení dokáže i bez klimatizace zajistit o 5–6 °C nižší teplotu v místnosti. Takže pokud klimatizaci již máme, její provoz se výrazně zkrátí.

Materialy_Zatepleni

Pro úsporu v zimě se vyplatí připlatit si za izolační dvojskla s meziskelní fólií, která jsou navíc vybavena nízkoemisivním venkovním povrchem, takže únik tepla v zimě je až 5x nižší (okolo 10 W/m2).

Při ceně energie za teplo okolo 1 Kč za 1 kWh u plynu a 4,5 Kč za 1 kWh u elektřiny (pro klimatizaci) lze kalkulovat s roční úsporou asi 690 Kč na 1 m2 zasklení. Při ceně za výměnu izolačního skla od 3000 do 3500 Kč vychází návratnost pod 5 let a pak toto opatření již vydělává.

Ptáte se, proč nevyměnit rovnou celá okna? Na rozdíl od izolačních skel se rámy za posledních 20 let zlepšili v izolačním účinku jen nepatrně. Z dřívějších průměrných Uf: 1,3 W/m2/K na dnešních průměrných Uf: 1,1 W/m2/K. S tak malým zlepšením a při faktu, že plocha rámu zabírá jen zlomek plochy celého okna, a při započtení pořizovací ceny včetně náročné montáže a následného generálního úklidu spojeného s vymalováním, se návratnost investice do výměny celých oken prodlouží přibližně na dvojnásobek a ani v budoucnu nepřinese nijak citelně vyšší úsporu oproti výměně samotných skel.

Hlavním úkolem rámů je a vždy bylo, aby především dobře těsnily. A to lze snadno zajistit i u starších oken seřízením kování, popř. obnovením těsnění. A protože s výměnou zasklení není spojen žádný nepořádek ani žádné omezení užívání místnosti, lze toto opatření provést prakticky kdykoliv (i v zimě, protože okno je bez skla jen necelé 2 minuty).

Střecha

Druhým významným zlepšením obálky domu je doteplení střechy. Píši doteplení, protože zcela nezateplené střechy u obydlených domů snad už ani nejsou. Doteplení se častěji provádí nadkrokevně, protože interiéry jsou již kompletně zařízené a bourat v interiéru by převýšilo svou komplikovaností relativně snadné sundání krytiny a aplikaci izolace shora. Návratnost takového opatření je pak úměrná účinnosti zvolené izolace, a to hlavně v létě, kdy dopadají na střechu paprsky slunce, které střešní krytina ihned promění v teplo. Vetší polovina se předá zpět do exteriéru (z větší části se vyzáří, z menší se ochladí od proudícího vzduchu), ale druhá půlka topného výkonu se předá směrem do interiéru. A protože se bavíme o povrchové teplotě krytiny běžně nad 50 °C, je tento topný výkon velmi velký. Při ploše střechy 200 m2 se tak jedná až cca. 50 kW tepla, které prostupují do střešní konstrukce.

Při doteplení střechy nevhodným materiálem bude docházet k akumulaci tepla z rozpálené krytiny do vrstvy izolace, až se celá po pár slunečných dnech prohřeje a začne permanentně sálat teplo do interiéru, čímž způsobí přesný opak původního účelu – zvýší spotřebu klimatizace, která bude muset chladit vzduch v místnosti i v noci.

Proto se pro doteplení střech hodí nejlépe reflexní izolace, které teplotní sálání střešní krytiny dokáže odrazit a díky velmi tenkým materiálům uvnitř její struktury nedochází ani k žádné akumulaci, takže v noci se zcela vychladí. I v zimě izoluji reflexní fólie lépe než násobně tlustší běžné izolace. Byla-li před doteplením v konstrukci střechy starší skelná vata o tloušťce 14 cm, unikalo v zimě skrz střechu okolo 10 W/m2. Doteplením střechy reflexní izolací se tento prostup tepla sníží i více jak pěti násobně a to jak v zimě tak i v létě.

Materialy_Zatepleni
Nadkrokevní doteplení střešního pláště reflexní fólií

Jsou-li okna vybavena stíněním nebo protislunečními skly, lze i díky reflexnímu doteplení střechy ušetřit na provozu klimatizace i více jak 70 % energie.

Díky těmto dvěma opatřením (výměně skel a reflexnímu doteplení střechy) lze s nočním větráním zajistit v domě tepelnou pohodu i v létě bez klimatizace.

1 m2 doteplení reflexní izolací přijde stavebníka asi na 1000 Kč. Při stejném výpočtu návratnosti jako jsme počítali u oken, resp. výměny izolačních skel se investice zaplatí za 13–15 let

Materialy_Zatepleni
Vícevrstvá (sendvičová) reflexní izolace

Fasáda

Posledním opatřením z hlediska návratnosti je velmi oblíbené zateplení fasády. Odhlédneme-li od pozitivního efektu, že budova získá nový vzhled, tak samotné zateplení příliš velký efekt nepřináší.

Je to proto, že zeď sama o sobě má již relativně dobrou schopnost izolovat. Mnohdy je tvořena i materiály, které mají velkou tepelnou kapacitu, což únik tepla v zimě nebo pronikání tepla v létě účinně zpomaluje. Přidáním vrstvy polystyrenu nebo tvrzené minerální vlny tak zlepšíme tento její izolační účinek jen málo. Výjimku však tvoří zdi z litého betonu nebo vápenocementových tvárnic, kde je zateplení nezbytné, ale tyto technologie se dříve používali jen sporadicky.

Cena fasádního zateplení, hlavně díky finální pohledové vrstvě, je vysoká. Pro výpočet návratnosti jsem uvažoval pouze 1000 Kč/m2, což pokrývá náklady na toto opatření bez finální omítky (u střechy jsem také nezapočítával střešní krytinu). I přes toto „zlevnění“ se pohybuje návratnost investice do zateplení fasády od 18 do 23 let.

Materialy_Zatepleni

Porovnání zateplení z hlediska návratnosti a výhodnosti investice na 25 let, pokud by se cena za energie po celou dobu neměnila …

Materialy_Zatepleni

… a pokud by se cena za energie zvyšovala každý rok o 2,5 %

Autor: Michal Bílek
Kontakt: michal@energyin.cz
Foto a grafy: archiv autora

Zdieľajte článok jednoducho so svojimi priateľmi.
Značky

Nastaviť odber noviniek

Please enable the javascript to submit this form

sk_SKSlovenčina