Slovenčina
Německé ministerstvo zemědělství chce na záchranu lesů poškozených suchem a kůrovcem v příštích čtyřech letech uvolnit stovky milionů eur navíc. Podle odborníků jsou ale změny z posledních let tak dramatické a rychlé, že stejně nakonec nezbude než se jim přizpůsobit, a to především jiným složením lesů, z nichž budou mizet smrky.
„V Německu je to vážný problém. Jen za loňský a letošní rok máme přes 100 milionů kubických metrů napadeného dřeva, a to se týká jen smrků,“ shrnuje aktuální situaci Jens Düring ze Svazu německých lesníků. Problém se podle něj ve větší, či menší míře týká prakticky všech smrkových porostů, které tvoří kolem 26 % německých lesů.
Z rakouských lesů muselo být loni podle serveru weekend.at odstraněno 4,3 milionu kubických metrů napadeného dřeva. Nejsilněji zasaženými regiony jsou oblasti Waldviertel na severozápadě Dolních Rakous a Mühlviertel na severu Horních Rakous. Oba tyto regiony sousedí s Českou republikou a v roce 2018 na ně připadaly dvě třetiny škod způsobené v Rakousku kůrovcem.
V německých národních parcích se podle Düringa napadené stromy nechávají svému osudu, v ostatních lesích se s broukem bojuje. Nejčastěji tím, že se napadené stromy co nejrychleji pokácí a z lesa odstraní. Méně častou metodou je odstranění kůry a zcela výjimečně jsou nasazeny insekticidy.
Na vážnost situace v posledních dvou letech ukazuje i to, že ve středoněmeckém pohoří Harz od úterního rána s kůrovcem bojuje i 60 vojáků. Spolu s lesníky značí a kácejí napadené stromy. Vojáci jsou nasazeni také v Sasku a o jejich zapojení se uvažuje v Durynsku. Problémy bere vážně i ministerstvo zemědělství, které chce v příštích čtyřech letech na ochranu lesů vyčlenit dodatečných 547 milionů eur (14,1 miliardy korun). Dalších zhruba 250 milionů eur mají přidat jednotlivé spolkové země.
Němečtí vládní politici i odborníci se shodují, že za současnou situaci mohou především klimatické změny, s nimiž sice lesníci počítali, nikdo ale nečekal, že přijdou tak rychle a razantně. „Mysleli jsme si, že budeme mít čas zhruba do roku 2050 na postupné změny. Ten čas ale nemáme,“ podotýká Düring. „Německo se proto bude muset se smrky už v příštích letech z větší části rozloučit,“ je přesvědčen. Další generace tak podle něj dost možná budou znát úplně jiné lesy než my dnes. Také ministerstvo životního prostředí počítá s tím, že se v příštích letech lesy budou muset měnit z monokulturních na smíšené, které budou stabilnější i v období klimatických změn.
I rakouské úřady si předsevzaly, že do budoucna bude v lesích méně smrků a budou rozmanitější.
Zdroj: ČTK
Ilustrační foto
