Funkčnost a estetika. To jsou hlavní požadavky zákazníků na nábytek. Bohužel ne vždy je pozornost kladena také na bezpečnost, přestože nebezpečným může nábytek učinit i ta nejmenší z jeho součástí.
Člověk se může snadno dopustit chyby, když např. podcení přítomnost otvoru, v němž by mohl uvíznout prst. Dokonce i hrany, pokud nejsou správně ošetřeny zaoblením či zkosením, mohou způsobit lehčí, ale i vážnější poranění.
Bezpečnost je jedním z hlavních cílů normalizace a tématem „ostré hrany“ se zabývají všechny evropské normalizační dokumenty týkající se nábytku, ať už pro bytové či nebytové použití. Tyto normy vyžadují, aby všechny „dostupné“ části nábytku, se kterými může člověk přijít do styku, měly zaoblené hrany a rohy. Neuvádí ale, jaký poloměr by zaoblení mělo mít ani jak toto zaoblení měřit. A tak při ověřování tohoto bezpečnostního rizika je výsledek závislý především na subjektivním vyhodnocení.
Z tohoto důvodu italský zkušební a výzkumný ústav CATAS provedl studii s cílem definovat objektivní systém pro hodnocení a měření rizika zranění, které může „ostrá hrana“ způsobit, a to na dvou úrovních: vnímání nebezpečí lidmi a ověřování laboratorním přístrojem, který dokáže objektivně změřit, zda je hrana ostrá a jak moc.
Provedené testy nejprve prokázaly, že většina lidí za „ostré“ považuje hrany a rohy plošných dílců s poloměrem zakřivení menším než 0,6 mm.
Je třeba poznamenat, že v průmyslových procesech olepování hran se při použití hranovacích pásek o tloušťce do 0,5 nebo 0,6 mm „škrabky hran“ obecně neaktivují.
Druhá část projektu zahrnovala laboratorní implementaci nástroje, který imituje prst člověka – „umělého prstu“ vybaveného pružinovým systémem, který umožňuje působit známou silou na vyhodnocovací podložku, která simuluje lidskou kůži. Posunutím tohoto nástroje po hraně nábytku, přesně jako by to byl skutečný prst, lze zjistit, zda je nábytek více či méně nebezpečný. Jedním slovem, bez ohledu na to, zda to uřízne náš „falešný prst“.
Srovnání mezi dvěma fázemi tohoto výzkumu umožnilo stanovit přesnou korelaci mezi shromážděnými hodnotami, což ukazuje, jak nástroj vyvinutý společností CATAS poskytuje „měřítko“ skutečné nebezpečnosti hrany, což laboratorním technikům poskytlo metodu, jak posoudit nebezpečnost hrany nebo rohu nábytku použitím spolehlivého, objektivního, opakovatelného a reprodukovatelného kritéria.
Zdroj: TZ CATAS