Slovenčina
Nový pocovidový start výstavy imm v Kolíně nad Rýnem se odehrál v neděli 14. ledna 2024. Předpokládám, že se všichni těšili stejně jako já na slavný comeback, vyhladovělí několikaletou prezentací on-line. Noblesní atmosféra výstavy plné vymazlených interiérů vždy tak trochu dýchá čerstvostí nového roku plného očekávání, co přinese výrobcům, obchodníkům, ale i interiérovým designérům, prostě obrovské nábytkové „rodině“ nevyjímaje studenty a laickou veřejnost.
Jenže skutečnost vypadala trochu jinak. Už z minimalizovaného katalogu bylo patrné, že prohlídka výstavy bude podstatně kratší, než se dalo čekat.
Co bude s imm cologne?
Vlajková loď výstaviště, třípatrový pavilon 11, vždy obsazen až po „bambuli na čepici“ těmi nejlepšími z nejlepších zel prázdnotou, stejně jako některé další, případně byly neobsazené plochy decentně přeměněny v odpočinkové zóny a volná místa byla zaplněna převážně čínskými firmami, které byly dosud umístěny spolu s Turky, Litevci, Rumuny atd. ve společné hale.
Paralelně s touto situací je imm cologne skoupé na různé doprovodné akce, které byly dříve jakousi vyhledávanou přídavnou hodnotou. Těmi nejzajímavějšími byly projekty das Haus, Smarthouse, výstava k výročí vzniku Bauhausu, či jubilea jiných významných firem. Veletržní bulvár je ochuzen o tyto atrakce a stává se pouhým koridorem pro spěchající návštěvníky. Zavřené jsou i některé restaurace, kde dříve býval problém najít volné místo.
Tato situace vyvolává otazníky, co bude s imm cologne? Vrátí se staré firmy, nebo si uvědomily, že imm vlastně nepotřebují? Odpověď přinese až budoucnost.
Některé stálé jistoty
Přesto zde najdeme některé stálé jistoty. Patří k nim např. Pure Talents Contest – letos již 20. ročník hledání talentů, který usnadnil profesionální start mnohých mladých tvůrců a potvrdil tím význam celého projektu imm. Pětičlenná jury sestavená z renomovaných designérských studií představujících dnes mezinárodní špičku v oboru posuzovala produkty a prostorové koncepty vypracované na téma bydlení a život v malém prostoru a bydlení a život v cirkulární společnosti. Projekty reagují na společenské změny, které určuje fenomén jako digitalizace, změna klimatu, urbanizace a raketový růst obyvatel planety. Většinou jde o tzv. megatrendy, jejichž působení neumíme změnit, ani ovlivnit, naopak ony mění nás a v budoucnu mohou způsobit velké problémy, pokud je nebudeme brát vážně.
Speciální cenu v soutěži získala trojpohovka Balast. Minimalistický objekt využívá místo čalouněných polštářů kovovou síťovinu, přičemž redukované tvary opěradla a sedáku umožňují paradoxně pohodlné sezení. Během pár minut je pohovka smontována nebo demontována. Hodí se do libovolného prostoru a nejvíce vyhovuje nomádskému životnému stylu. Vtipné řešení vyhovuje požadavkům cirkularity a úspory materiálu.
Nechce se vám do sauny? Sauna přijede za vámi. Mobilní sauna pro městský provoz využívá volné prostory, např. parkoviště. Optika kombinuje světlé dřevo s transparentností vnějších ploch. Je to nová interpretace sauny zakořeněné ve Skandinávii jako veřejné zařízení. Konstrukční řešení nepostrádá jistý prvek humoru.
Recyklace a upcyklace
Velkým tématem je odpad. Jeho inteligentní využití si zasluhuje palec nahoru, ať už jde o biomasu palmového oleje, nebo recyklát obalů. Problém s biomasou vzniklou výrobou palmového oleje je odstraněn díky její vysoké voděodolnosti. Je využitelná při výrobě cihel a střešních tašek z cihlové drti. Projekt vyhovuje požadavkům cirkularity.
Textilní paravan představuje inovativní intepretaci skládání. Filcové elementy zajišťují stabilitu samonosné struktury. Jednoduchost detailů, bohatství barev a vzorů, ploché balení umožňuje lehký transport.
Nejvíc mne asi zaujal Packwall Basic Platte – stavební a nábytkové desky vyrobené z nápojových kartonů. Lisováním drceného odpadu s pojivem vzniknou desky, jejichž povrch může být laminován či dýhován. Vhodná povrchová úprava nechá v nábytkovém prostředí vyznít zajímavou optiku produktu.
Kromě běžných typů nábytku pro lidi jsem zaznamenala větší podíl různých pelíšků pro domácí mazlíky, a to včetně poměrně luxusního provedení. Nábytek dále doplňovalo občas i jiné zboží, např. domovní sauny, hodiny, svítidla a dokonce i sklo. To bylo jediné zastoupení České republiky. Pro mne velmi milé přijetí a vlídné zázemí, pro firmu zřejmě draze zaplacená zkušenost.
Dalším příjemným překvapením bylo křeslo Lucie Koldové, tentokrát v expozici TEAM 7. Jde o další renomovanou firmu, která vsadila na dnes už slavnou českou designérku. Taková zpráva potěší zejména v kontextu předání vedení firmy další generaci – Stephanovi a Elisabetě Emprechtimgerovým – dětem majitele.
Inovace a trendy
Záměrně nechávám stranou otázku inovací a trendů. Jejich analýza by byla časově nad rámec tohoto článku. Dovolila bych si říct, že žádný není na první pohled patrný. Platí zde pravidlo, že je vše povoleno. Prezentace některého zboží, zejména židlí, vyvolává dojem až nápadné podobnosti s některými ikonami evropského či amerického designu, jako je židle č. 14, modely židlí Hanse Wegnera, či Marcela Wanderse, křeslo Butterfly, Merano atd. (najít tyto náhodné podobnosti by bylo skvělým úkolem pro studenty).
Jistě, můžeme konstatovat návrat k světlým pastelovým tónům čalounění, dominuje šalvějová a olivová zeleň, světle béžová, světle šedá, uzlíkové textilie se stále drží, novým prvkem jsou opulentní tvary pohovek, nohy a podnoží subtilní, často kovové, ale také tzv. sloní tvar, ale tomu se už budou věnovat kolegové.
A závěr?
Rozpačitý. Evropa si nadělila do kolébky roku 2024 těžkou dobu. A to nejen v oblasti nábytku. Každopádně tato situace bude vyžadovat ještě víc než jindy odborníky na všech místech, hodně trpělivosti a odhodlání spojené s touhou brzy uvidět změnu k lepšímu, a to i díky vlastnímu nasazení.
Foto: archiv autorky
