Slovenčina
Spotřebitelské ceny rostly v prosinci obdobným meziročním tempem jako v listopadu, inflace se pohybovala mezi 7,2 a 7,5 %. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Za celý loňský rok potom průměrná inflace podle nich dosáhla 10,8 %, což by znamenalo třetí nejvyšší hodnotu v historii samostatného Česka.
Zdroj: ČTK
Češi v loňském roce spotřebovali nejméně plynu od roku 1994. Spotřeba zemního plynu loni v Česku meziročně klesla o sedm procent na 7,1 miliardy metrů krychlových. Příčinou byla především výrazně nižší poptávka po elektřině z plynových elektráren a nadále klesající spotřeba domácností i průmyslu. Spolu s vysokou naplněností zásobníků to vedlo také k nižšímu dovozu plynu do ČR.
Zdroj: ČTK
Úhrn peněžních a nepeněžních příjmů domácností ve 3. čtvrtletí mezičtvrtletně reálně stoupl o 0,9 %, meziročně poklesl o 3,7 %. Reálná spotřeba na obyvatele klesla o 0,3 %, meziročně klesla o 5,2 %. Míra úspor domácností ve 3. čtvrtletí dosáhla 18,7 %, což je o 0,8 procentního bodu více oproti předchozímu čtvrtletí a o 0,7 procentního bodu více než před rokem. Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl v 3. čtvrtletí hodnoty 43 371 Kč. Oproti předchozímu čtvrtletí se reálně zvýšil o 0,5 %, meziročně se nezměnil.
Zdroj: ČSÚ
Česká ekonomika loni ve 3. čtvrtletí meziročně klesla o 0,8 %. Ve srovnání s předchozím kvartálem se hrubý domácí produkt (HDP) snížil o 0,6 %. Vyplývá to ze zpřesněných údajů, které zveřejnil Český statistický úřad. Nová data představují zhoršení proti předchozímu odhadu z prosince, který počítal s meziročním poklesem o 0,7 % a mezikvartálním o 0,5 %. Podle analytiků stojí za propadem HDP zejména nízká spotřeba domácností, která navzdory očekávání ve 3. čtvrtletí neoživila.
Zdroj: ČTK
Schodek hospodaření vládních institucí ve 3. čtvrtletí roku 2023 dosáhl 38,8 mld. Kč, což v meziročním srovnání znamená vylepšení o 17,3 mld. Kč. Hospodaření ústředních vládních institucí bylo i nadále v deficitu 51,9 mld. Kč, který se meziročně snížil o 16,1 mld. Kč. Místní vládní instituce hospodařily s přebytkem ve výši 11,0 mld. Kč, jejich hospodaření se meziročně zlepšilo o 3,8 mld. Kč. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení (zdravotních pojišťoven) skončilo v přebytku 2,1 mld. Kč.
Zdroj: ČSÚ
Stát loni vybral na daních 1,39 bilionu korun, proti roku 2022 se inkaso zvýšilo o 17 %. Nejrychleji rostl výběr daně z příjmu právnických osob, výrazně se zvýšilo i inkaso daně z příjmu fyzických osob. K vyššímu výběru daně přispěla mimořádná daňová opatření, tedy daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Meziročně se naopak snížilo inkaso spotřební daně nebo silniční daně. Vyplývá to z dat, které zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o plnění státního rozpočtu za loňský rok.
Zdroj: ČTK
Míra inflace v zemích platících eurem v prosinci zejména kvůli potravinám zrychlila na 2,9 % z listopadové hodnoty 2,4 %. Ve svém rychlém odhadu to uvedl statistický úřad Eurostat. Nejvyšší inflaci mělo v eurozóně Slovensko, kde činila 6,6 %. Dál zlevňují energie, ekonomové se ale domnívají, že celková inflace by se mohla na začátku letošního roku ještě zvýšit.
Zdroj: ČTK
Výroba elektřiny v České republice loni klesla meziročně o 10 %. Je to nejnižší výroba od roku 2002. Důvodem je hlavně nižší ekonomická aktivita v průmyslu. Spolu s tím tak klesá i spotřeba. Česko si i tak zachovalo pozici exportéra elektřiny. V celé EU výroba elektřiny v loňském roce klesla o 66 TWh.
Zdroj: ČTK
Německo loni vyrobilo 55 % elektřiny z obnovitelných zdrojů, předloni to bylo 48,42 %. Německo tak poprvé vyprodukovalo více než polovinu elektřiny z obnovitelných zdrojů, do roku 2030 chce takto získávat nejméně 80 % elektrické energie.
Zdroj: ČTK
Míra inflace v Německu v prosinci podle metodiky Evropské unie zrychlila na 3,8 % z listopadového tempa 2,3 %. Za celý loňský rok pak meziroční tempo růstu spotřebitelských cen činilo 6 %. V předběžné zprávě to oznámil Spolkový statistický úřad. Meziroční růst cen za prosinec je zhruba v souladu s odhady analytiků. Německá vláda očekávala, že inflace za loňský rok dosáhne 6,1 %, na letošní rok počítá se zpomalením na 2,6 %.
Zdroj: ČTK
Hospodaření ČR loni skončilo se schodkem 288,5 miliardy Kč. Státu se tak podařilo dodržet plánovaný rozpočtový deficit 295 miliard Kč. Schodek byl nejnižší od pandemie covidu-19, ale zároveň čtvrtý nejhlubší v historii Česka. Státní dluh ke konci loňského roku vzrostl na 3,111 bilionu Kč z 2,895 bilionu Kč na konci roku 2022. Opoziční strany výsledky rozpočtu kritizovaly, přitom za vlády ANO byly rozpočtové deficity výrazně horší.
Zdroj: ČTK
Banky v Česku loni poskytly podle odhadu hypotéky za 138 miliard Kč, o 25 miliard méně než roce 2022. Objem úvěrů ze stavebního spoření klesl o 20 miliard na 34 miliard Kč. Podle odhadů skupiny ČSOB ve 4. čtvrtletí minulého roku klesly ceny bytů a rodinných domů, zatímco ceny pozemků vzrostly.
Zdroj: ČTK
