Slovenčina
Podnikatelé věřili v závěru roku ekonomice více, spotřebitelé jsou naopak skeptičtí. Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se meziměsíčně znovu mírně zvýšil o 0,3 bodu na hodnotu 93,4, při rozdílném vývoji jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů vzrostl o 1,7 bodu na hodnotu 95,2 a indikátor důvěry spotřebitelů se snížil o 5,8 bodu na hodnotu 84,9. Důvěra v ekonomiku mezi podnikateli se v prosinci zvýšila v odvětví průmyslu (+2,3 bodu), ve vybraných službách (+1,5 bodu) a v obchodě (+2,6 bodu). V odvětví stavebnictví se ve srovnání s minulým měsícem snížila (-5,4 bodu).
Zdroj: ČSÚ
Poskytovatelé platebních služeb musí od letošního roku poskytovat Finanční správě informace o platbách za přeshraniční internetové nákupy. Povinnost jim ukládá novela zákona o dani z přidané hodnoty, která od 1. ledna vstoupila v účinnost. Novela převádí do českého práva evropskou směrnici, která má přispět k účinnějšímu boji proti podvodům při platbách DPH.
Zdroj: iDNES.cz
Energetický regulační úřad (ERÚ) potvrdil úpravy regulovaných cen elektřiny, které sníží platby za obnovitelné zdroje pro odběratele připojené na vyšší napětí. Změny se týkají zejména energeticky náročných podniků. Využil k tomu dodatečnou dotaci 3,5 miliardy korun, kterou v polovině prosince schválila vláda.
Zdroj: ERÚ
Česká měna v loňském roce mírně oslabila k euru, zatímco k dolaru posílila. Kurz klesl vůči britské libře, zlotému či forintu. Koruna v průběhu roku postupně oslabila o 2,1 % na 24,70 Kč v závěru rok, což je nejslabší úroveň od předloňského srpna. Během roku se obchodovala v pásmu od 23,20 do 24,70 Kč za euro. K dolaru naopak od začátku roku posílila o 1,7 % na 22,17 Kč/USD.
Zdroj: ČTK
Návrat českého průmyslu k předcovidovým růstům bude velmi obtížný. V letech 2020 až 2023 musel zdolávat řadu nástrah. V posledních pěti letech před nástupem covidové pandemie se vyvíjel příznivě, meziroční dynamika se v letech 2014 až 2018 stabilizovala na úrovni 3 až 6 %. Určitou změnu přinesl rok 2019, kdy především vlivem problémů v dominantním automobilovém průmyslu došlo ke stagnaci. A za této situace dolehla na český průmysl covidová pandemie vzápětí vystřídaná problémy v dodavatelsko-odběratelských vztazích v návaznosti na konflikt na Ukrajině.
Zdroj: statistikaamy.cz (https://www.statistikaamy.cz/2023/12/12/cesta-pres-prekazky/)
Ceny energií na energetickém trhu by v roce 2024 měly pokračovat ve stabilizaci, nehrozí tak podobné výkyvy jako během energetické krize. Za příznivých podmínek by mohlo nastat i další mírné zlevnění, na předkrizovou úroveň se však ceny energií už nevrátí. Tvrdí to analytici, které oslovila ČTK. Upozorňují však na to, že trh s energiemi budou opět ovlivňovat i případné geopolitické změny.
Zdroj: ČTK
Od 1. ledna 2024 vstoupil v účinnost nový stavební zákon z roku 2021. Některé novinky, které přináší, začaly platit již loni v červenci, další začnou platit od července 2024. Letos nový stavební zákon přináší hlavně to, že nově zřízený Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ) začne podle nového zákona povolovat takzvané vyhrazené stavby, což jsou velké infrastrukturní stavby jako například dálnice nebo elektrárny. Ostatní běžné stavby, třeba rodinné domky nebo garáže, začnou stavební úřady podle nového zákona povolovat až od července.
Zdroj: ČTK
Svaz průmyslu a dopravy v příštím roce očekává mírné zlepšení situace, cenovou stabilizaci, opětovný růst spotřeby a zřejmě i zakázek. České hospodářství by se podle odhadu svazu mělo odrazit ode dna, ale zotavení z ekonomických šoků posledních let bude pozvolné. A to i s ohledem na očekávaný vývoj světových ekonomik či přetrvávající bariéry domácí ekonomiky, jako je například nedostatek pracovníků na trhu práce či vysoké ceny energie v globální konkurenci.
Zdroj: ČTK
Ceny bytů v Česku v roce 2022 vzrostly meziročně o více než 16 %, ceny rodinných domů se zvýšily ve stejném období o 11 %. Indexy cen nemovitostí ve 4. čtvrtletí 2022 mezičtvrtletně klesly, a to poprvé od 1. čtvrtletí 2013.
Zdroj: ČSÚ
