Slovenčina
Rok 2021 byl podle tuzemských provozovatelů malých a středních pilařských provozů sdružených ve Společenstvu dřevozpracujících podniků v ČR, řečeno ústy jeho předsedy Ing. Petra Pražana, Ph.D., rokem neočekávaných extrémů. A to zejména v cenách a odbytu řeziva, jehož ceny se na jaře a počátkem léta vlivem vysokého zájmu o něj vymkly ze standardních pohybů a začaly prudce stoupat, a následně s nimi i ceny kulatiny. Od poloviny července pak zájem o řezivo a s ním i jeho ceny mírně klesaly až do konce roku, čímž se s blížícími se vánočními svátky tradičně snižovala i aktivita pilařů. Snížení výkonu pil v posledních měsících loňského roku spolu se značně vysokou těžbou dřeva, vyvolanou vysokými cenami pilařské kulatiny, způsobily pokles zájmu o surovinu, a tím i určité zpomalení růstu její ceny. Pro období letošního prvního čtvrtletí je pak zásadní otázkou to, jestli a kam ceny řeziva klesnou a zda bude pořez při cenách kulatiny v této době rentabilní.
Výše nastíněná situace v pilařském sektoru na přelomu loňského a letošního roku tvořila hlavní náplň programu podzimního odborného setkání Společenstva dřevozpracujících podniků v ČR, z.s. (SDP), které proběhlo 6. 11. 2021 v restauraci Angusfarm v Soběsukách u Nepomuku na Plzeňsku, provozované dřevozpracující společností KLAUS Timber a.s. Kladrubce, za přítomnosti bezmála 40 zástupců z 29 členských firem SDP. Důvodem této poměrně vysoké účasti, s ohledem na probíhající dobu covidovou, byla s akcí spojená exkurze ve výrobních prostorách výše zmíněného největšího tuzemského producenta jednorázových atypických přepravních palet, beden a deklů. Konkrétně pak v jeho novém a v pořadí již druhém výrobním areálu ve Dvorci – místní části obce Nepomuk, zbudovaném v roce 2019, s výrobní kapacitou 100 tis. m3 v paletách ročně a zaměstnávajícím cca 150 pracovníků. V neposlední řadě pak nelze neuvést především zájem účastníků o v úvodu nastíněnou situaci v oblasti odbytu a cen stavebního řeziva, jakož i situaci v oblasti zásobování pilařských provozů dřevní surovinou.
Kulatina zejména od LČR na trhu pomalu mizí
Po přesunu účastníků z Nepomuku –Dvorce do Soběsuk následovala teoretická část odborného setkání, během níž proběhly po dvou letech také volby členů nového výboru a kontrolní komise SDP pro období 2021–2023. Její program zahájil místopředseda SDP Ing. František Příkaský, jednatel společnosti Katr Stará Ves u Rýmařova, která se kromě pilařského zpracování kulatiny zabývá i lesnickou činností.
„Po předchozích letech, kdy nabídka kulatiny na trhu převažovala nad poptávkou, se my pilaři nyní dostáváme do fáze, kdy kulatina začíná na trhu chybět. A co je ještě horší, je to, že se začíná prudce snižovat poptávka po řezivu. Nicméně vůbec nejhorší za celé toto období, a to v rámci celého SDP, je téměř nulová spolupráce se státním podnikem Lesy ČR (LČR), který se sice snaží vyvolat dojem, že s námi chce spolupracovat, že nás chce slyšet, ale to je asi tak vše,“ zkonstatoval v úvodu svého vstupu Ing. Příkaský, který, jak dále uvedl, věří tomu, že s novým ministrem zemědělství se spolupráce s LČR znovu nějakým způsobem nastartuje, protože do budoucna pilaře nečeká lehké období.
„Myslím si, že máme argumenty na to, že vozit kulatinu po celém světě a zvyšovat tak environmentální zatížení zeměkoule je absolutním nesmyslem. A proto v tomto směru musíme hned od začátku vyvinout veškeré možnosti a působit na politické představitele a vyzvednout tuto kartu tak, abychom alespoň dostali šanci se ke kulatině z lesů obhospodařovaných LČR dostat, neboť dneska ta šance pomalu není,“ pokračoval dále Ing. Příkaský, apelujíc přitom na přítomné zástupce pilařů či lesnických firem s tím, že je potřeba upnout síly na to, aby dřevařský průmysl, který tvoří nezanedbatelnou část českého hospodářství, byl konečně slyšen a aby zásobování kulatinou bylo umožněno všem českým zpracovatelům, tedy jak všem malým, tak i velkým. To by podle něj měl být první a hlavní úkol pro členy nového vedení SDP, aby začali velmi aktivně hned od začátku působit na politické představitele, a hlavně na LČR a ostatní vlastníky lesů (církev, obce či soukromníci) s cílem najít společnou řeč.
„Vím, že vlivem kůrovcové kalamity je v dostupnosti kulatiny velice rozdílná situace podle jednotlivých regionů. Troufám si říct, že nejhůře jsou na tom momentálně pilaři na severní Moravě, která s kůrovcovou kalamitou začala jako první a kde dnes už množství té suroviny je menší. Jiná situace je samozřejmě ještě na Vysočině, kde zejména drobní vlastníci lesů nemají kalamitu ještě zcela pod kontrolou, a také v severních Čechách, kde letos kalamita podle informací LČR eskalovala hlavně na Českolipsku, Rumbursku, Děčínsku a v oblasti Ještědu. Ale nebude to dlouho trvat a budeme na tom všichni stejně, a proto musíme opravdu hledat cestu tak, abychom se k surovině dostali. Zatím to totiž vypadá tak, soudě podle konkrétních zkušeností z naší firmy, že i když nabídneme za kulatinu jakou chceme sumu, tak ji zpravidla nedostaneme. To se nám samozřejmě nelíbí a chtěli bychom, aby trh s kulatinou byl otevřen pro všechny zpracovatele, kteří zaměstnávají a vytvářejí nějaké hodnoty na území ČR, protože jde o surovinu pocházející z ČR.,“ uvedl dále Ing. Příkaský s dovětkem, že prvořadým úkolem SDP coby zástupcem zpracovatelů je přijít s jasným požadavkem – jsme tady a chceme mít přístup k české surovině. První krok, který je podle něj třeba udělat, je znovu najít otevřené dveře na ministerstvu zemědělství a LČR.
„Jako zpracovatelé musíme debatovat o tom, jaké dřeviny se vůbec sází, musíme slyšet, jak budou vlastníci měnit skladbu vysazovaných dřevin, protože zatím to vypadá tak, že buk je zachránce všeho, byť sami lesníci už vědí, že s bukem to z hlediska zpracování není zrovna jednoduché. To znamená, jestli to nebude smrk, tak bychom měli dát hlavy dohromady a říci, jaké jiné dřeviny mohou být použité ve stavebnictví (např. bříza apod.). Další otázkou pak je, proč s ohledem na lesní zákon potřebujeme mít obmýtí 100 let, když přesílenou hmotu chce jen málokdo, a proč to tedy nemůže být např. 80 let, když by podle názoru některých lesníků stačilo i 70 let. Tuto otázku je třeba otevřít právě v této chvíli, kdy zásoby smrku, respektive jehličnatých dřevin v ČR, jsou navzdory značným plochám vytěžených kalamitních porostů ještě poměrně velké. A to i v nejpostiženějším kraji Vysočina, kde v letech 2016–2020 padlo kůrovci za oběť více jak 32 tis. ha lesních porostů,“ doplnil Ing. Příkaský s odkazem na dolní obrázek, mapující plochu těžby lesů v jednotlivých krajích ČR ve výše uvedených letech.
Informatika o plochách těžby lesů v krajích v letech 2016–2020 (od autora Fakta o klimatu, licencováno pod CC BY 4.0)
V části věnované kulatině se pak přítomným ještě dostalo informací o výsledcích říjnového výběrového řízení LČR na lesnické zakázky, u kterého jeho přímí účastníci poukazovali na až horentní ceny, jaké jeho vítězové byli ochotni za tyto zakázky nabídnout. To podle odborníků potvrdilo ze strany těžebních firem obrovskou poptávku po dřevní surovině s tím, že v I. čtvrtletí letošního roku by se tak cena v případě smrkové kulatiny ve třídách III A/B/C mohla pohybovat v rozmezí 3000–3500 Kč/m3 a u kůrovcového dříví nebo kvality III D kolem 2500 Kč/m3.
Dojde letos ke stabilizaci v odbytu a cenách řeziva?
Po vystoupení Ing. Příkaského následoval příspěvek staronového předsedy SDP Ing. Petra Pražana, Ph.D., podle kterého byl rok 2021 rokem neočekávaných extrémů, a to zejména v cenách a odbytu řeziva na jaře a začátkem léta. V této době se podle něj hlavně z důvodu vysokého zájmu o řezivo jeho ceny vymkly ze standardních pohybů a rostly doslova až „raketově“. Následně začaly prudce stoupat i ceny kulatiny.
„Vyvrcholení zájmu o řezivo nastalo v polovině července a od té doby zájem postupně klesá, jakož i tempo růstu jeho cen. S tím pochopitelně začíná klesat i aktivita pilařských provozů, která v mnohých případech pravděpodobně vyústí i v prodloužení vánočních svátků (Pozn. – což se potvrdilo),“ předeslal Ing. Pražan s tím, že snížení výkonu pil spolu se značně vysokou těžbou dřeva, vyvolanou vysokými cenami pilařské kulatiny, pravděpodobně způsobí pokles zájmu o surovinu a tím i určitý pokles tempa růstu její ceny do konce IV. kvartálu.
„Po zkušenostech z průběhu sezón předešlých let nemůžeme na přelomu roku očekávat velký nárůst poptávky po řezivu, která se snad, jak všichni doufáme, může zvýšit až v únoru a březnu. Situaci se zřejmě bude přizpůsobovat i cena a dostupnost suroviny, i když po extrémních výkyvech, které nastaly v průběhu roku 2021, je možné očekávat další výkyvy,“ doplnil předseda SDP s tím, že zásadní otázkou bude, jestli vůbec a na jakou hodnotu klesnou ceny řeziva v prvním čtvrtletí a zda bude pořez při cenách kulatiny v této době rentabilní. Nicméně v roce 2022 tak SDP podle svého předsedy očekává určitou stabilizaci jak v odbytu, tak i v cenách řeziva, což by umožnilo lépe, a hlavně dlouhodoběji, kalkulovat ceny výrobků ze dřeva, na které se většina malých a středních pilařů zaměřuje.
„Odborníci se však shodují v tom, že k určitým turbulencím ve vývoji cen a odbytu řeziva bude docházet i nadále, což by znamenalo, že donedávna klidné časy už nás asi nečekají. Nezbývá tedy než doufat, že odbyt řeziva se s příchodem jara tradičně zlepší a naplní se tak dlouhodobější očekávání relativně dobrého celosvětového odbytu jehličnatého řeziva,“ doplnil Ing. Pražan s dovětkem, že rok 2022 také ukáže, zda je ústup kůrovcové kalamity skutečně trendem, a pravděpodobně také naznačí, jakou lze očekávat dostupnost smrkové kulatiny v následujících letech.
A jak to vidí zpracovatelé a odběratelé v zahraničí?
S podobnými výkyvy zejména v oblasti cen se podle pozdějších informací Ing. Pražana, nasbíraných na přelomu roku ze zahraničních odborných médií, potýkali jak pilaři, tak i zpracovatelé řeziva a ostatních dřevěných materiálů, také za hranicemi ČR. Koncem loňského roku, co se kulatiny týče, vykazovala naprostá většina pil, a to nejen v Rakousku a Německu, ale i v jiných středoevropských zemích, velmi dobré zásoby. Prosincové ceny smrkové kulatiny ve třídě B 2bn plus (franko odvozní místo) se např. v Rakousku pohybovaly v rozmezí 102–108 eur/m3, v Bavorsku 94–100 eur/m3 a v Bádensku-Württembersku 97–107 eur/m3. V té době byla poptávka po smrkové kulatině ve střední Evropě stabilní a ceny pro I. čtvrtletí 2022 byly předmětem jednání.
Poptávka po řezivu, a to téměř u všech druhů, byla na obvyklé úrovni, přičemž s blížícím se jarem se očekávalo další zlepšení. Odbytový indikátor řeziva se v prosinci po dlouhodobém poklesu zastavil na hranici 150 % (v letech 2019–2020 činil cca 110 %). V USA cena stavebního řeziva vystoupala až na 542 eur/m3, přičemž podle „Futures“, což byla velmi dobrá zpráva pro pilaře, až na 680 eur/m3. V Evropě, konkrétně pak v Itálii, se např. smrkové 4 m dlouhé a 22 mm silné hoblerky (I/IV) prodávaly v cenách 337–439 eur/m3, boční řezivo ze sekačky (17–21 x 95–115 mm) za 230–250 eur/m3 či nesušené lamely pro BSH, tentokrát v Německu, za 285–310 eur/m3. Ceny hotových BSH hranolů se pak např. na trhu v Itálii pohybovaly v úrovni 513–578 eur/m3, v Německu 517–556 eur/m3, u KVH hranolů (Německo, Rakousko) v úrovni 290–380 eur/m3.
Rakousko vykazuje stoupající tendenci i v cenách pilin a dřevních štěpek, které se v prosinci u pilin pohybovaly na hodnotách 6,8–7,7 eur/prm a u štěpek 8,2–9,8 eur/prm. Počátkem letošního roku cena u pilin začala prudce stoupat a dostala se až na 12–13 eur/prm. V případě pilařské štěpky zákazníci v Rakousku akceptují cenu 90–105 eur/t (franko pila), přičemž pilařské provozy ale požadují 120–140 eur/t (franko pila).
Foto: archiv autora a Fakta o klimatu
