aktuality

Koronavirus nemá rád dřevo

Ilustrační foto
OHRA_2022_1465X181
OHRA_2022-final_700x180
OHRA_2022_1465X181
Sdílejte článek snadno se svými přáteli.

S objevem, který může pomoci architektům při navrhování nejen interiérů nemocnic, ale i dalších veřejných staveb, nyní přišli finští vědci. Dřevěný povrch podle jejich zjištění ničí koronavirus daleko efektivněji a rychleji než například sklo.

Koronaviry také na dřevě ztrácejí nakažlivost dříve než na jiných materiálech, například plastech. Přežívání viru na různých látkách studují už od léta na Univerzitě východního Finska ve městech Joensuu a Kuopio a na Univerzitě v Jyväskylä.

„Od loňského léta byla publikována mnohá zjištění, že koronaviry mohou ulpívat na površích hodiny, dny, nebo dokonce týdny. Považovali jsme proto za nutné prostudovat, jak dlouho si udržují nakažlivost na různých materiálech a v různých podmínkách,“ uvedl profesor Antti Haapala z Univerzity východního Finska pro web forest.fi, který se specializuje na problematiku lesa a dřeva.

Výzkumný projekt, který stále pokračuje, testuje délku přežití a infekčnost virů na různých dřevěných materiálech, upravených i neupravených. Analyzuje také balicí materiály a papír, stejně jako sklo, kámen, plast a textilní povrchy. Nakažlivost studují vědci v různém časovém období, za odlišných teplot a vlhkosti.

Dřevo ze srovnání vyšlo jasně nejlépe. Rychlejší odumírání a ztráta nakažlivosti ale podle webu na dřevěných površích nepostihuje pouze koronavirus SARS-CoV-2, který je příčinou současné pandemie. Projekt, který skončí až na konci příštího roku, studuje i nakažlivost několika dalších koronavirů. Předběžné výsledky jsou podobné i pro příbuzné viry současné největší hrozby, například koronaviry MERS, HcoV a TGEV, který infikuje prasata.

Studie také zjistila, že dřevěné povrchy působí i významně antibakteriálně. Tiina Vainio-Kaila z Finského centra technického výzkumu VTT objevila, že zejména extrakty ze dřeva borovice lesní, ale do jisté míry i ze smrku norského účinně zabraňují růstu několika patogenních bakterií. Týká se to i postrachu moderní medicíny, bakterie MRSA (Staphylococcus aureus), která často stojí za infekcemi získanými v nemocnici.

Zdroj: Hospodářské noviny

Sdílejte článek snadno se svými přáteli.
cs_CZČeština