dřevostavby reportáže

Úspěšný první ročník konference FORUM DŘEVOSTAVBY 2019

Úspěšný první ročník konference FORUM DŘEVOSTAVBY 2019
Sdílejte článek snadno se svými přáteli.

Perfektně zvládnutá organizace, výborně připravený, bohatý a kvalitní program a relativně vysoká účast. Tak lze ve stručnosti shrnout hodnocení letošního prvního ročníku odborné dvoudenní konference FORUM DŘEVOSTAVBY 2019, která se uskutečnila ve dnech 28. a 29. 11. 2019 v příjemném prostřední kongresového centra Jezerka, Seč. Dvoudenní akce přilákala více než 260 účastníků, což je na první ročník velmi dobrý výsledek a zároveň signál pro organizátora, že zvolil správný směr. Ostatně příslibem úspěchu byl již samotný program, zveřejněný s několikatýdenním předstihem, který sliboval řadu zajímavých a aktuálních témat, a především několik nových diskuzních forem.

Na konferenci během obou dnů odeznělo celkem 16 odborných přednášek, proběhly 2 diskuzní debaty na téma architekt vs. realizátor (povídání o návrhu a realizaci díla a o vlivu realizátora na návrh projektu a architekta na stavbu díla) a uskutečnilo se 6 odborně zaměřených workshopů.

Hovořilo se hlavně o požární bezpečnosti

První Forum dřevostavby úderem desáté hodiny zahájila moderátorka Ing. Petra Pacáková, která na úvod přivítala všechny přítomné posluchače i přednášející, stejně jako partnery, a předala mikrofon organizátorovi konference Stanislavu Müllerovi. Po jeho krátkém úvodním slovu odstartoval první přednáškový blok, který zahájil Ing. arch. Pavel Horák tématem „Mantinely požární bezpečnosti z pohledu architekta“. Na několika příkladech konkrétních staveb ukázal, jak se za posledních několik desítek let změnily nejen požadavky investorů, ale zejména pohled projektantů na navrhování staveb. Zdůraznil především skutečnost, že v moderní architektuře dominují přiznané konstrukce a mate­riály, použité záměrně tak, aby ve stavbě byly vidět – ať už se jedná o dřevo, beton či ocel. Upozornil, že požární bezpečnost by neměla být důvodem k tomu, aby se dřevo schovávalo, ale je nutné řešit ji způsoby, které i nadále umožní navrhovat stavby s přiznanými dřevěnými konstrukcemi. Nepřímo také vyzval dodavatele výše uvedených materiálů k tomu, aby místo vzájemného vymezování a soupeření o to, který materiál je pro stavbu vhodnější, spolupracovali. Uvedl několik konkrétních tuzemských i zahraničních příkladů, kde se taková spolupráce jednoznačně osvědčila.

Druhým tématem, které uzavřelo první dopolední přednáškový blok, bylo „Navrhování dřevostaveb na účinky požáru u nás a v zahraničí“ doc. Ing. Petra Kuklíka, CSc. V úvodu připomněl, že v EU platí soubor společných technických norem pro všechny členské státy. Tyto technické normy popisují, jak navrhovat a používat dané materiály a konstrukce. Každý stát si ale sám reguluje požadavky na konstrukce a celé stavby. Mezi tyto požadavky patří i požadavky na jejich požární bezpečnost. V příspěvku prezentoval informace o tom, jak se požární bezpečnost staveb ze dřeva řeší u nás v porovnání s vybranými zeměmi Evropy. Především zeměmi se stejnou stavební kulturou, jako má naše země a dále potom se severskými zeměmi, které v Evropě nejvíce staví budovy ze dřeva včetně vícepodlažních a jež pro jejich realizaci vytvořily podpůrné dokumenty. Konstatoval, že požární zkoušky a klasifikační metody byly nedávno harmonizovány po celé Evropě, ale regulační požadavky použitelné pro různé typy budov a koncové uživatele stále zůstávají v pravomocích každého státu. Ačkoliv tedy evropské předpisy na technické úrovni existují, požární bezpečnost je řízena národní legislativou a je tedy na politické úrovni. Národní požární předpisy sice zatím zůstaly, ale nová evropská harmonizace norem by měla poskytnout prostředky pro postupné dosažení společných evropských předpisů.

Na úvod druhého přednáškového bloku seznámil přítomné posluchače Ing. Stanislav Slanina, Ph.D. s fakty o stavu lesů a nosném materiálu dřevostaveb. Ve své přednášce se věnoval jednak certifikaci lesů v systémech PEFC a FSC, ale nevyhnul se ani aktuální kůrovcové kalamitě a jejích dopadech na současnou i v blízké budoucnosti očekávanou situaci na trhu se dřevem. Zdůraznil mj., že v dřevařském sektoru – a zejména ve stavebnictví, je do budoucna nutné připravit se na sníženou dostupnost a tím vyšší cenu smrkové hmoty v souvislosti se změnami v druhové skladbě tuzemských lesů.

Zpestření přinesly dvě diskusní debaty

V následující první diskuzní debatě, moderované Standou Müllerem, proti sobě usedli MgA. Patrik Zamazal coby architekt a Radek Lustyk z realizační firmy ZDRAVÉ DOMY s.r.o. Ve zhruba 30minutovém vstupu řešili pozitiva i negativa vzájemného ovlivňování při navrhování projektu a realizaci dřevostavby. Shodli se na tom, že zdárnou realizaci stavby ovlivňuje několik důležitých faktorů:

•    Kvalita projekční kanceláře a realizační firmy
•    Pochopení a ztotožnění se s představami a přáním klienta
•    Nalezení optimálních kompromisů

Druhý dopolední přednáškový blok zakončily dvě firemní prezentace o foukaných izolacích a lehkých hliníkových pláštích.

Třetí přednáškový blok po zhruba hodinové přestávce na oběd odstartovala druhá diskuzní debata, do níž si S. Müller přizval Mgr. arch. Gabrielu Kaprálovou a zástupce realizační party Tesaři Osík. Tématem diskuze byla realizace atypické dřevostavby, autorem jejíhož návrhu a zároveň investorem byla sama arch. Kaprálová.

Následovaly další dvě firemní prezentace na téma „Moderní fasádní systémy“ a „Detaily zabudování komínů do dřevostavby s ohledem na požární bezpečnost a dlouhodobou funkčnost“, které první odpolední blok uzavřely.

Ruce by projektantům uvolnily nové předpisy

Po krátké pauze na kávu proběhl poslední přednáškový blok prvního dne, zaměřený na normy a právní předpisy týkající se požární bezpečnosti dřevostaveb. Mjr. Ivana Nohová v.v. svůj příspěvek „Dřevo ve stávajícím a novém stavebním právu“ zahájila konstatováním, že náš právní systém je složitý a komplikovaný, díky čemuž se v něm málokdo orientuje. S tím souvisí i složitost a dlouhá doba stavebního řízení. Přítomné účastníky konference pak stručně seznámila s obsahem a cíli kontroverzního návrhu nového stavebního zákona, prostřednictvím kterého má vláda ambici zkrátit stavební řízení ze současných více než 5 let na jeden rok. Návrh nového stavebního zákona ale ve Sněmovně provází řada námitek a připomínek nejen ze strany opozice, ale i koaliční ČSSD, což poněkud komplikuje jeho hladký průběh schvalovacím procesem. Nicméně s ohledem na rozložení opozičně-koaličních sil v dolní komoře Parlamentu musíme počítat s tím, že dříve či později zákon ve Sbírce přece jen vyjde.

Na přednášku I. Nohové navázal Ing. Marek Pokorný, Ph.D. s analýzou „požárních“ norem řady ČSN 73 08 z hlediska omezení a možností pro dřevostavby. Formou historické retrospektivy vzniku a vývoje „požárních“ norem představil tzv. požární kodex, tedy ucelený soubor norem projektových, zkušebních, hodnotových a přidružených, a zdůraznil jeho význam pro požární bezpečnost a použití při navrhování dřevostaveb. Navázal tak nepřímo na doc. Kuklíka, který mj. na několika příkladech vícepodlažních budov realizovaných v zahraničí upozornil na fakt, že současné vědomosti a zkušenosti týkající se dřevostaveb jsou dnes naprosto vzdálené vědomostem a zkušenostem z doby, kdy naše normy vznikaly.

Na to následně reagoval poslední přednášející prvního dne konference Ing. Václav Kratochvíl, Ph.D., MBA trefnou poznámkou, že „Trabant bylo ve své době také skvělé auto…“. Stejně tak je tomu podle něj v případě požárně bezpečnostních předpisů pro dřevostavby a dřevěné konstrukce. Hodnoty v současných normách pochází ze 70. let minulého století a díky novým mate­riálům a technologiím jsou dnes již překonané. Proto je vhodná doba tyto normy na základě nových požadavků změnit k lepšímu a přiblížit je současné realitě. Zároveň ale zdůraznil, že změny musí být podloženy jasnými argumenty, které prokáží, že takové změny nebudou mít negativní vliv na požární bezpečnost těchto staveb, a tím pádem neohrozí nejen životy obyvatelů dřevostaveb, ale ani členů záchranných složek. Připomněl, že pro dřevostavby, stejně jako pro jiné budovy, musí být zajištěna odpovídající požární bezpečnost a musí být vyřešen způsob zásahu jednotek požární ochrany při požáru. S tímto aspektem je nutné počítat již ve fázi projektu. Svůj vstup doplnil několika praktickými ukázkami zásahů hasičů při požárech dřevěných konstrukcí.

Hlavní témata prvního dne konference pak shrnula panelová diskuze, které se spolu s posluchači zúčastnili Ing. arch. Pavel Horák, doc. Ing. Petr Kuklík, CSc., Ing. Marek Pokorný, Ph.D., mjr. Ivana Nohová a Ing. Václav Kratochvíl, Ph.D., MBA.

Druhý den konference byl zaměřen více na praxi. Odezněly přednášky „Zkušenosti soudního znalce – jak předejít průšvihům“ Ing. Jana Chaloupského, „Zkušenosti soudního znalce – tudy ne, přátelé“ Ing. Otakara Koudelky, CSc. nebo „Zkušenosti experta – tudy ne, přátelé“ aktivního podlaháře a předsedy Cechu podlahářů ČR Josefa Voborníka. Tečku za konferencí udělal blok tří firemních prezentací na téma „Příklady větrání s rekuperací tepla v RD a bytech, stropní chlazení a vytápění“, „Solární termické systémy a jejich implementace do stavby“ a „Použití inovativního materiálu OSB Firestop“.

2. ročník konference Forum dřevostavby je naplánován na 26.–27. 11. 2020.

Autor: Radomír Čapka
Kontakt: radomir.capka@gmail.com
Foto: archiv autora

Sdílejte článek snadno se svými přáteli.
cs_CZČeština