Slovenčina
Před dvěma lety jsme v reportáži z pilařského provozu a.s. Javořice v Ptenském dvorku na Prostějovsku (viz DM 1–2/2017) zmínili její v roce 2015 zrealizovanou investici do rozšíření zpevněných volných ploch pro skladování kulatiny. A to tehdy poměrně novou patentovanou technologií KAPS-LE, která při odborném setkání SDP ČR na této pile v roce 2016 oslovila i další pilařské a lesnické provozy. Oproti běžnému zpevňování cementovým či asfaltovým betonem je totiž asi o polovinu levnější, lze ji realizovat samotným investorem a umožňuje rychlejší jízdu manipulačních prostředků.
„Příjezdové a vnitrozávodní komunikace a také venkovní zpevněné skladovací a manipulační plochy pilařských provozů a lesnických manipulačních skladů jsou vystavovány extrémnímu zatížení od přepravní a manipulační techniky. Podle kapacity pily se denní dovoz kulatiny počítá až na desítky odvozních souprav se zatížením 40–45 tun. Nakladače např. typové řady Volvo L 60, L 90 a zejména L 180 představují zatížení vozovek přední nápravou 25 i více tun. Návaznost skladů na výrobní linky usměrňuje provoz do opakovaných pojezdů ve vyježděných kolejích, kde se kumuluje zatížení. Omezený rozsah ploch pro skladování kulatiny vyvolává kumulaci provozu v kritických místech“.
Uvedená fakta, ve spojení s technickými parametry, životností a v neposlední řadě pořizovacími náklady, přiměly společnost Javořice a další (např. Colloredo Mannsfeld Holoubkov, Dřevozávod Pražan Polička, Pila FILKO Lesonice, Jilos Horka u Staré Paky, Pila KREJZL Netín, SLŠ Hranice) řešit zpevnění ploch na svých závodech technologií KAPS-LE, vyvinutou společností SILMOS s.r.o., ve spolupráci s LDF Mendelovy univerzity v Brně. Jedná se o patentovanou technologii, která ve svém názvu KAPS-LE (KAmenivo zpevněné Popílkocementovou Suspenzí pro LEsní cesty) pojmenovává své základní složky. A to kamenivo obvykle frakce 32–63 mm a popílkocementovou suspenzi, tedy směs cementu, popílku a vody, která je na stavbu přivážena již připravená a namíchaná z betonárny.
Využívá tixotropních vlastností popílkocementové suspenze, která se rozlévá na rozprostřenou vrstvu kameniva a následně hutní vibračním válcem. Vibrační účinky ztekutí hustou suspenzi do té míry, že zaplní veškeré mezery v kamenné kostře (i do hloubky více než 30 cm). Suspenze působí jako kluzné médium pro uspořádání zrn kameniva v kostře podle principu minimálních mezer k jejich dokonalému zaklínění. Výsledkem je vrstva, jejíž soudržnost spočívá na kvalitě přírodního kameniva zpevněného ztuhlou maltou charakteru betonové směsi.
Kde a jak se KAPS-LE aplikuje?
Technologie byla vyvinuta speciálně pro lesní cesty, což předpokládá jednoduché provádění a současně minimalizaci nákladů. Postupně začala být uplatňována také na skladovacích a manipulačních plochách dřevozpracujících závodů. Na rozdíl od nejkvalitnějších technologií typu asfaltového a cementového betonu, které se míchají ve specializovaných obalovnách a betonárnách a následně pokládají sofistikovaným zařízením (finišery), je její provádění poměrně jednoduché. Na upravenou pláň se nákladním autem doveze přímo z lomu kamenivo, které se bagrem rozprostře na plochu do požadované tloušťky (zpravidla 100, 150 nebo 200 mm). Poté se prolije popílkovou suspenzí dopravenou autodomíchávačem a následně se zhutní vibračním válcem. Díky tomu je v současné době prováděna většinou vlastními silami investora, který ji v roli stavebníka aplikuje v součinnosti s objednávkou potřebných materiálů, případně strojů, což výrazně zvyšuje efektivitu práce a snižuje náklady oproti obvyklým dodávkám kompletní stavby dodavatelským způsobem.
V čem tkví její význam?
K hlavním přednostem technologie patří její technické parametry únosnosti, vyjádřené modulem pružnosti E = 8000–12 000 MPa. Únosnost byla měřena v rámci tříletého výzkumného projektu Mendelovy univerzity v Brně, LDF IGA č. 71/2013-2015 „Nová technologie zpevnění lesních odvozních cest KAPS-LE“ na řadě lesních cest a staveb rázovým deflektometrem FWD, který je autoritativním etalonem. Naměřená hodnota modulu pružnosti je desetkrát vyšší, než je návrhový modul nejběžnější zpevňovací technologie pro lesní cesty penetračního makadamu (E = 800 MPa). To znamená, že v přepočtu na dopravní zatížení třídy V se životnost jí zhotovených lesních odvozních cest pohybuje minimálně kolem 20–25 let. Opomenout pak nelze ani její ekonomické parametry, a to především při zvolenému modelu realizace stavby přímo majitelem pily či správcem lesa. Přijetí úlohy stavebníka umožňuje veškerou kontrolu dodávek stavebních materiálů i sjednaných stavebních strojů. Úloha technického dozoru majitele patentu pak spočívá na základě sjednané licenční smlouvy a smlouvy o dílo v kompletní přípravě stavby včetně kalkulace nákladů podložené závaznými nabídkami.
Co hraje pro a proti?
To, že technologie KAPS-LE nepoužívá pro pokládku finišer, sice stavbu zjednodušuje a šetří náklady, ale výslednou rovinatost plochy ovlivňuje pouze zkušenost a dovednost valcíře. Je třeba si uvědomit, že způsob výroby jako typické podkladní vrstvy je zde povýšen do úrovně krytu. Její rovinatost proto díky frakci kameniva (32–63 mm) a způsobu výroby nedosahuje a nemůže dosahovat rovinatosti vrstev pokládaných finišerem. Jedná se o hrubou mozaiku, jejíž textura na lesních cestách zvyšuje protismykové vlastnosti, ale na manipulačních skladech se tento efekt neuplatní. Ale pro vlastní provoz manipulačních skladů, s ohledem na výše zmíněnou únosnost, plně vyhovuje. Naopak pro sklady řeziva, kde se pohybují vysokozdvižné vozíky na malých kolech, se osvědčila jako únosná hlavní konstrukční vrstva překrytá jednou vrstvou asfaltového betonu, který zaručí potřebnou rovinatost povrchu. Obvyklým způsobem zpevnění zatížených manipulačních skladů je zpravidla dvouvrstvá pokládka podkladní a krytové vrstvy KAPS-LE v tloušťce 100+150 mm, 150+150 mm až po 2×200 mm. Nicméně v obtížných podmínkách podloží, např. u jedné z ploch na pile a.s. Javořice s použitou dvouvrstvou skladbou 2×200 mm, bylo nutno kvůli neúnosnému podloží vyměnit ještě 600 mm podkladních vrstev. Specifikem provádění oprav a staveb vozovek na provozech pil je také požadavek co nejkratší lhůty realizace, která je obvykle omezována výlukou provozu nebo dobou podnikových dovolených. To klade velké nároky na zpracování a dodržení přesného a kapacitě strojů odpovídajícího harmonogramu prací se zajištěním dodávek veškerých materiálů. Vzhledem k tomu, že vícevrstvé kryty vozovek jsou i přes únosnost této technologie oproti standardním krytovým vrstvám stále finančně náročnou investicí, je u ní s výhodou využíván etapový postup budování ploch po částech.
Autor: Ing. František Novák z podkladů SILMOS s.r.o.
Kontakt: novak.sd@tiscali.cz
Foto: archiv autora a SILMOS s.r.o.
