Slovenčina
Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm nabízí kromě tradičního programu i možnost sledovat vědecký výzkum v reálném čase. Čas je totiž podstatnou složkou projektu, který zkoumá různé typy šindele v několika variantách úpravy, přičemž hodnocených variant je celkem 17.
Šindele se liší jak typem, tak použitým dřevem a konečně i povrchovou úpravou. Použité byly různé typy olejů, ale například také býčí krev. Traduje se, že dřevo takto ošetřené bylo méně náchylné k napadení houbami. Které dřevo a typ úpravy prokáže nejlepší trvanlivost, budou vědci vědět za dva roky.
Návštěvníci Valašského muzea v přírodě mohou zaznamenat hned dvě stanoviště výzkumu – severní (vlhčí) a jižní (sušší). Samotné šindele ze tří druhů dřeva poskytla specializovaná firma z Rýmařova. Bylo totiž nutné zajistit maximální bezchybnost vstupního materiálu. „Použili jsme tradiční střešní krytinu jak valašského, tak alpského typu, štípanou ručně i strojově. I takový detail totiž může mít na schopnost dřeva odolávat vnějším vlivům značný vliv, stejně jako odborná instalace nebo samotný způsob nanášení impregnace,“ vysvětluje pan Hlobil, který se na výrobu tohoto typu krytiny zaměřuje.
Pro ošetření dřeva z jedle, modřínu a smrku použili vědci několik metod. Máčení, tlakovou impregnaci a nátěr karbolinem, dřevním térem a olejovou barvou.
„Doufáme, že projekt přispěje k vytvoření metodiky hodnocení trvanlivosti této tradiční krytiny. To může mít přínos například pro firmy, které se zabývají rekonstrukcí památek opatřených šindelovou krytinou a tím pádem pro životnost samotných památek,“ uvedl spoluřešitel projektu Dominik Hess z Ústavu nauky o dřevě Mendelovy univerzity.
Kromě vědců Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně se na výzkumu podílí také Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd České republiky. Spolu s Metodickým centrem pro muzea v přírodě pak pořádají i semináře pro restaurátory. „Před několika týdny jsme nabídli třídenní téma Ruční opracování dřeva a jeho povrchové úpravy a bylo plno. Na nedostatek zájmu si stěžovat nemůžeme díky velmi potřebnému tématu i lektorskému vedení restaurátorem Luďkem Dvořákem,“ uvedl Radek Bryol, vedoucí Metodického centra pro muzea v přírodě.
Zdroj: MENDELU
