Slovenčina
Sklady kulatiny těžebních firem nebo vlastníků lesů jsou kvůli přetrvávající kůrovcové kalamitě doslova napěchovány méně kvalitní surovinou, která, pokud nejde o tzv. mokré skládky, se velmi rychle mění ve vlákninu. Čerstvé pilařské hmoty se naopak některým zpracovatelům nedostává a nebo jsou při jejím nákupu nuceni takříkajíc sáhnout hlouběji do kapsy. Tato situace provázející v současné době všechny pilaře nejen v tuzemsku, ale i v přilehlých státech, a dále pak tradiční nastínění možného vývoje cen kulatiny a řeziva na trhu pro další období roku, byly hlavním programem jarního odborného setkání Společenstva dřevozpracujících podniků v ČR (SDP), které proběhlo 1. 6. 2018 v Dolních Beřkovicích na Mělnicku.
Jarního odborného setkání SDP v Dolních Beřkovicích, do jehož místa dění ležícího zhruba 8 km od soutoku Labe s Vltavou neváhali někteří z účastníků cestovat i z různých částí Moravy, se zúčastnilo bezmála 40 zástupců členských firem. Důvodem tohoto zájmu byla mimo získání aktuálních informací o stavu trhu s kulatinou také možnost seznámit se s problémy jiného odvětví zpracování dřevní hmoty než pilařského. A to formou v programu avizované exkurze ve výrobním závodě Danzer Bohemia-Dýhárna s.r.o. v nedalekých Křivenicích, která od roku 2002 funguje na levém břehu Labe a vyrábí krájené a loupané dýhy, podlahové lamely a dýhové sesazenky. Ročně zpracovává kolem 60 tis. m3 kvalitní dřevní suroviny, výhradně listnaté, kterou v posledních třech letech ze tří čtvrtin tvoří hlavně dub a jasan. Mimo to zpracovává také buk, olši, třešeň, ořech, břízu a další dřeviny, které z více jak 90 % nakupuje v regionu celé Evropy. Kulatina je nakupována v době vegetačního klidu (max. do konce dubna), načež v době konání exkurze tak měla firma na skladě veškerý objem suroviny potřebný pro výrobu po dobu celé letní sezóny. Z tohoto důvodu proto účastníky (většinou pilaře) nejvíce zajímalo, kromě vlastní technologie loupání a krájení dýh, také pro ně v současné době velmi aktuální skladování kulatiny. Ta je uložena na zpevněné skládce pod postřikem (říční vodou), prováděným nepřetržitě cca od března do listopadu respektive do příchodu prvních mrazů. Tato tzv. mokrá skládka je navíc vybavena uzavřeným systémem cirkulace vody, čímž mohla fungovat (na rozdíl od letos někde zvažovaných náhradních mokrých skládek viz dále) i za letošního externího sucha, neboť voda z nedalekého Labe je čerpána jen v takovém v objemu, který se při provozu vypaří.
Jak se vede našim jižním a západním sousedům?
Tradiční „teoretický“ program odborného setkání, který následoval po předchozím přesunu účastníků ve výše zmíněných Dolních Beřkovicích, zahájil předseda sdružení Ing. Petr Pražan, Ph.D. nejnovějšími informacemi z pilařského oboru v Rakousku a Německu. Začal pořezem dvacítky největších evropských pil, které loni celkem vyrobily nepředstavitelných více jak 35 mil. m3 řeziva a v letošním roce plánují tento objem navýšit o dalších 5 % na více jak 37 mil. m3. Poté zmínil některé investice plánované pilařskými provozy v Německu a Rakousku, které by z hlediska exportu stavebního dříví mohly ovlivnit situaci u našich zpracovatelů pilařské hmoty. Zejména pak německou firmou Mercer zvažovanou výstavbu velkopily ve Stendalu, která by byla zásobována hmotou z okruhu 100 km, což v případě potřeby jeho rozšíření už není daleko k našim hranicím. V souvislosti s dalšími připravovanými investicemi pak jmenoval např. rakouskou firmu Hasslacher, která chce na svém provoze v Predingu investicí 30 mil. eur zvýšit do roku 2020 pořez z 250 tis. m3 na 600 tis. m3, či další rakouskou firmu Stallinger. Ta na provoze ve Frankenmarktu chystá koncem letošního roku (investicí rovněž 30 mil. eur) výměnu 15 let staré pořezové linky s cílem zvýšit své pořezové možnosti z max. čepu 45 cm na 60 cm a při pořezu na 1 směnu zpracovávat 500 tis. m3 kulatiny za rok. Impulzem k těmto investicím je současný příznivý odbyt řeziva, kdy např. v Rakousku podle Ing. Pražana odbytový indikátor od dubna 2016, kdy se pohyboval na necelých 102 %, kontinuálně roste (s malou přestávkou v loňském IV. čtvrtletí) a koncem letošního dubna překročil hranici 112 %.
Podobně příznivou odbytovou situaci vykazovali koncem letošního dubna i němečtí pilaři, kde u 69 % dotázaných odbyt řeziva trvale od počátku roku roste a u 31 % se drží na stejné úrovni s tendencí dále stoupat. Další informace patřila surovinovým zdrojům, zejména pak v souvislosti s kůrovcovou kalamitou. Ta se nevyhnula ani Německu, kde objem vytěženého broukem napadeného dřeva podobně jako u nás nadále roste a zatímco v roce 2014 činil cca 1,8 mil m3, v roce 2017 už překročil hranici 6 mil. m3. Obdobný nárůst kůrovcové hmoty vykazuje také Rakousko, kde bylo v roce 2014 vytěženo cca 0,8 mil. m3 poškozeného dříví, v letech 2015–16 vždy cca 2,5 mil. m3 a vloni již 3,52 mil. m3.
„S ohledem na tato čísla je rakouský obchod s jehličnatou kulatinou definován jako přetížený. Letos napadené stromy jsou jen stěží dopravovány na pily, což je myšleno tak, že je velký problém dostat tuto surovinu ke zpracovatelům. Tamní odborná periodika definují tento stav tak, že po velmi dobré zimní těžbě (myšleno z klimatického hlediska), výrazně stoupajícím exportu a extrémně brzo začínající kůrovcové kalamitě jsou tamní pily plné k ‚prasknutí‘. Podle posledních informací ze včerejška (31. 5. 2018) proto předseda místní zemědělské komory vyzval všechny dřevozpracovatele, zejména ze severní části Rakouska, aby neprodleně zanechali importu z Bavorska, ČR a Slovenska a okamžitě začali odebírat dřevo od rakouských těžebních společností, kde se surovina hromadí. Následkem toho je jim samozřejmě nabízena i úplně jiná cena za tuto kulatinu, která např. z 87–94 eur v kategorii 2B je nyní prodávána za ceny pod 80 eur/m3,“ doplnil Ing. Pražan s tím, že obdobná situace panuje i v Německu, kde 44 % zpracovatelů mělo letos v dubnu na svých skladech čtyřměsíční zásobu kulatiny, 34 % tříměsíční zásobu a 16 % řezalo se zásobou minimálně na 2–1 měsíc dopředu. V období následujících 3 měsíců (červen–srpen 2018) by odbyt pilařské kulatiny podle 58 % německých prodejců měl zůstat na úrovni prvních čtyř měsíců a podle 7 % by mohl ještě narůstat. Podle většiny pak za předpokladu i nadále klesajících cen (49 %) nebo stávajících cen (44 %).
Podaří se našim lesníkům kalamitu zvládnout?
Další část programu odborného setkání byla věnována problematice kůrovcové kalamity v ČR. Ta jak známo již čtvrtým rokem po sobě (od klimaticky extrémního roku 2015) sužuje hlavně severovýchodní část republiky, kde je v současné době kůrovcem podle lesních odborníků z ÚHÚL zasažena (s výjimkou centrální části Moravskoslezských Beskyd a nejvyšších partií Jeseníků) celá oblast od Šumperska po Vsetínsko, tedy především území přírodních lesních oblastí 28 – Předhoří Hrubého Jeseníku, 29 – Nízký Jeseník, 32 – Slezská nížina a 39 – Podbeskydská pahorkatina (viz přiložená mapa). Pro obrovské množství kůrovcem napadené kulatiny není odbyt a podle lesních odborníků by se situace v průběhu roku mohla ještě zhoršit, neboť kvůli výše zmíněné situaci v okolních zemích se téměř zastavil vývoz surového dříví. Sklady tuzemských pil jsou totiž většinou rovněž přeplněné a na větší zpracovávaný objem mnohdy ani nemají kapacity. Doslova katastrofálních rozměrů v regionu severovýchodní Moravy pak kalamita dosáhla na Bruntálsku a Olomoucku, kde ve II. čtvrtletí např. u Arcibiskupských lesů a statků s.r.o. Olomouc ztráta ve zpeněžení mezi zdravým a kůrovcovým dřívím činila podle mluvčího Jiřího Gračky minimálně 700 Kč na kubík. S ohledem na stále klesající cenu smrkového dříví na trhu tak firma svoji celkovou letošní ztrátu spojenou s kůrovcovou kalamitou odhaduje na cca 190 mil. Kč. Nicméně kvůli neustávajícímu řádění několika druhů kůrovců, zejména lýkožrouta smrkového (Ips typographus) ve spojení s lýkožroutem severským (Ips duplicatus) a lýkožroutem lesklým (Pityogenes chalcographus), napadajícími především korunové části stromů, se dnes bohužel v kritické situaci ocitají také další regiony, jako např. jižní Morava, Vysočina a jižní a západní Čechy. Na Vysočině jde především o oblast Třebíčska, což nám mezi jinými potvrdil Ing. Martin Šlechta, ředitel rodinné firmy OBALFRUKT, dřevařská výroba spol. s r.o. z Blatnic u Jaroměřic nad Rokytnou. Jedná se o členskou firmu SDP, která se kromě pořezu kulatiny na své pile v Grešlovém Mýtě a následného zpracování řeziva do podoby přepravních palet, dřevěných obalů apod., zabývá i zajišťováním kompletních lesnických prací (pěstebních i těžebních) na vlastních cca 70 ha lesa a v případě těžebních prací i na vysoutěžených jednotkách LČR či v lesních porostech soukromých vlastníků.
„Kalamita na Třebíčsku je zoufalá. Schnou nejen porosty smrkové, zasažené kůrovcem, ale i borové, a to od mlazin až po mýtní porosty. Podobně tomu bylo i loni, ale letos je situace ještě dramatičtější. Na pile máme sklad kulatiny maximálně vytížený, abychom vyhověli dodavatelům,“ uvedl doslova Ing. Šlechta s dovětkem, že aktuálně firma nakupuje smrkovou kůrovcovou hmotu a borové souše v cenách kolem jednoho tisíce korun za kubík. Nyní je proto podle něj vhodná příležitost pro pilaře ozvat se Lesům ČR s novým modelem obchodování a prodeje dříví, neboť zástupci státního podniku přestávají být přesvědčeni o vhodnosti aktuálně aplikovaného modelu obchodování dříví „na stojato“ a hledají nové možnosti.
S výše uvedenými informacemi se ztotožnil také místopředseda SDP Ing. František Příkaský. Ten se s účastníky mimo to podělil i o výsledky prvního společného jednání ke kalamitní situaci v lesích, proběhnuvšího 31. 5. 2018 na Úřadu vlády za účasti premiéra, ministrů zemědělství a životního prostředí, zástupců Lesů ČR, Vojenských lesů a statků, ÚHÚL, všech oborových asociací, náměstkyně ministra vnitra pro azylovou politiku, představitelky Asociace krajů a zástupců Českých drah, Správy železničních dopravních cest a ČD Cargo. „Z tohoto jednání vzešly 3 hlavní výstupy. V první řadě šlo o náměstkyní ministra vnitra přislíbené urychlení vyřizování pracovního povolení pro zahraniční zaměstnance. To by nyní vzhledem ke katastrofálnímu nedostatku lidí v lesnicko-dřevařském sektoru mohlo být v některých případech vyřízeno již za 3 týdny od podání žádosti ze strany zaměstnavatele, obsahující údaje o konkrétních vytipovaných osobách. Netýká se to však zaměstnanců zajišťovaných přes agentury, ale přímo těžebními firmami či zpracovateli dříví. Dalším opatřením v tomto smyslu je příslib ČD Cargo navýšit v letošním roce počet vagónů na dopravu dřeva o 500 kusů, aby kalamitní hmota mohla být dopravována formou ucelených vlaků,“ konstatoval Ing. Příkaský s tím, že v neposlední řadě pak nelze nezmínit ani opatření spojené se skladováním kalamitního dříví, které se kvůli přeplněným skladům tuzemských zpracovatelů a zastavenému zahraničnímu importu stává nadbytečným.
„Do pololetí by se v lesích všech vlastníků mělo vytěžit asi 2,5 mil m3 dříví, u něhož nikdo neví, co s ním. V rámci řešení, jak jim v této situaci pomoci, byly na jednání diskutovány různé dotační tituly na skladování nadbytečné hmoty, jako např. zřízení náhradních skládek na volných plochách, které by měly poskytnout České dráhy a další účastníci. V této souvislosti se pochopitelně zvažovaly dva možné způsoby skladování – mokrý a suchý, přičemž u prvního způsobu panovala všeobecná skepse kvůli současnému nedostatku vláhy a dlouhému a složitému procesu spojeného s vodosprávním řízením. Pro naše další rozhodování, co a jak bude dál, je podstatné, že asi pro 1 mil. m3 kůrovcového dříví budou zřízeny suché sklady. Půjde o dříví z lesních porostů Lesů ČR, které po vytěžení přejde do vlastnictví státního podniku, který tak zabrání tomu, aby se tato hmota dostala na trh, což by vedlo k dalšímu poklesu cen. V případě suchého způsobu skladování je však třeba si uvědomit, že uskladněná kulatina se vlivem vysokých letních teplot během tří měsíců přemění ve vlákninu, a tak se přímo nabízí otázka, co nás čeká ve třetím a zejména pak ve čtvrtém kvartálu,“ vysvětluje Ing. Příkaský s tím, že pokud do konce roku nepřijde žádná větrná kalamita, přijatá opatření sice kůrovcovou kalamitu nezastaví, ale zcela jistě lze ve strany LČR očekávat snahu vyvolat ve čtvrtém kvartálu nedostatek kulatiny a s ním související zvýšení cen. Zda se jim to podaří nebo nepodaří, bude záviset na postoji ostatních vlastníků lesních porostů.
Autor: Ing. František Novák
Kontakt: novak.sd@tiscali.cz
Foto: autor a archiv ÚHÚL
