Slovenčina
Dopady vysoké inflace pociťuje 85 % Čechů, na 44 % dopadly změny obsažené ve vládním konsolidačním balíčku. Lidé i nadále chtějí šetřit na potravinách a energiích a omezují návštěvy restaurací. Zároveň se ale proti loňsku zvýšil podíl lidí, kteří věří, že budou letos s financemi vycházet lépe než v předchozím roce. Je jich 37 %, před rokem to bylo 31 %, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos pro Generali Investments CEE.
Zdroj: ČTK
Víc než polovina českých firem, konkrétně 53 %, podnikla konkrétní kroky vedoucí ke snížení uhlíkové stopy. Třetina už sestavila strategii vedoucí k dekarbonizaci nebo si začala svou uhlíkovou stopu počítat. Nižší výnosy od zavádění ekologičtějších produktů a služeb odrazují pětinu podniků. Vyplývá to z průzkumu CEO Survey, který společnost PwC uskutečnila koncem loňského roku mezi 188 řediteli českých firem.
Zdroj: ČTK
Bankovní rada České národní banky (ČNB) bude při dalším snižování úrokových sazeb zohledňovat i vývoj kurzu koruny. Při výrazném oslabení měny by mohla pokles sazeb přibrzdit nebo i zastavit. Vyplývá to ze záznamu z posledního jednání bankovní rady o nastavení sazeb.
Zdroj: ČTK
Spotřebitelské ceny (inflace) v ČR v lednu meziměsíčně vzrostly o 1,5 %. Tento vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami v oddíle bydlení. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v lednu o 2,3 %, což bylo o 4,6 procentního bodu méně než v prosinci. Bolo to méně, než předpokládala Česká národní banka. Její prognóza počítala se 3 %.
Zdroj: ČSÚ
Evropská komise zhoršila odhad růstu české ekonomiky na letošní rok na 1,1 %, dosud čekala 1,4 %. Loni ekonomika o 0,4 % klesla. EK zhoršila i výhled růstu ekonomiky EU na letošní rok na 0,9 %, dosud čekala 1,3 %. Loni růst ekonomiky činil 0,5 %. Komise to uvedla ve své nejnovější makroekonomické prognóze.
Zdroj: ČSÚ
Nová prognóza České bankovní asociace (ČBA) snížila pro letošní rok odhad růstu tuzemské ekonomiky na 1,2 %. Pro příští rok jej přehodnotila k silnějším hodnotám a očekává jej 2,8 %. Inflace podle ní letos klesne na 2,7 %, v příštím roce pak dále na 2,2 %. Vyplývá to z makroekonomické prognózy ČBA. V podzimní prognóze předpokládala letos růst HDP 1,8 % a inflaci 2,5 %. Nominální mzdy v letošním roce podle ČBA porostou kolem 6,5 %, v reálném vyjádření téměř o 4 %, což představuje první růst reálných mezd po dvouleté přestávce. I tak však vzhledem k propadu v posledních dvou letech setrvají na úrovni roku 2018. V příštím roce by měl růst reálných mezd pokračovat, ale stále v relativně mírném tempu kolem 3 %. Svou dosavadní nejvyšší úroveň z roku 2021 tak nepřekonají dříve než v roce 2027, uvádí prognóza.
Zdroj: ČTK
Hospodářské problémy Německa nepříznivě ovlivňují ekonomiky východoevropských zemí. Hrubý domácí produkt Maďarska tak v posledním čtvrtletí loňského roku stagnoval, zatímco rumunská ekonomika klesla, ukázaly nedávné statistiky. V obou případech se přitom čekal mírný růst. Východní Evropa tak nyní ve snaze zajistit hospodářské oživení spoléhá především na spotřebitelskou poptávku, uvedla agentura Bloomberg. Hrubý domácí produkt Rumunska se snížil o 0,4 % proti růstu o 0,9 % ve 3. čtvrtletí. Analytici očekávali, že ekonomika dál poroste, jen počítali se zvolněním tempa na 0,3 %. V případě Maďarska počítali se zvolněním tempa z 0,8 % ve třetím čtvrtletí na 0,2 % v závěru roku. Ve 4. čtvrtletí stagnovala i polská ekonomika, která je v regionu největší a která o čtvrtletí dříve vzrostla o 1,1 %. Tento údaj nicméně statistici po zpřesnění dat snížili, v předběžné zprávě totiž uváděli za třetí čtvrtletí růst o 1,5 %. Ve 4. čtvrtletí analytici čekali pokles. Na vývoj ekonomiky v Maďarsku a v Polsku nepříznivě doléhá zejména útlum průmyslové výroby.
Zdroj: ČTK
Přímé zahraniční investice Německa v Číně se v loňském roce zvýšily o 4,3 % na rekordních 11,9 miliardy eur (301,7 miliardy Kč). Zvýšil se také podíl Číny na celkových investicích země. Vyplývá to z analýzy údajů německé centrální banky, kterou provedl hospodářský institut IW. Údaje potvrzují obavy, že německé firmy i nadále v Číně ve velkém investují, a to i navzdory výzvám vlády, aby své napojení na Čínu snížily. Výrazně už přitom klesly investiční záruky pro tuto zemi. Zpráva také ukázala, že německé společnosti v posledních třech letech investovaly v Číně stejně jako v předchozích šesti letech. Nicméně v posledních čtyřech letech byly investice v Číně financovány zcela z reinvestovaného zisku. Firmy také stahovaly kapitál. To podporuje názor, že některé malé a střední podniky se snaží své aktivity v Číně omezit, nebo odtud odejít, uvedl ekonom IW Jürgen Matthes.
Zdroj: ČTK
Vláda ČR na svém jednání 14.2. podle očekávání nestanovila termín vstupu Česka do eurozóny ani do mechanismu směnných kurzů ERM II, který členství předchází. Vyzvala Národní ekonomickou radu vlády (NERV) a Legislativní radu vlády, aby do konce října vyhodnotily hospodářské a právní dopady zapojení do ERM II a zavedení eura. K hodnocení připravenosti země na společnou evropskou měnu se kabinet vrátí v 1. čtvrtletí příštího roku, kdy už bude jasné, zda Česko letos splní kritéria pro zavedení eura.
Zdroj: ČTK
Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 13 miliard Kč, což je meziroční nárůst o 99 %. Úrokové sazby v lednu pokračovaly v poklesu a snížily se z prosincových 5,65 na 5,54 %, nejnižší hodnotu od poloviny roku 2022. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
Zdroj: ČTK
Běžný účet platební bilance, který je souhrnem všech ekonomických transakcí české ekonomiky se zahraničím, skončil loni po dvou schodkových letech v přebytku. Činil 89,9 miliardy Kč. Vyplývá to z předběžných údajů, které zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Předloni dosáhl schodek rekordních 415,3 miliardy Kč.
Zdroj: ČTK
Stát chce zjednodušit povinnosti vlastníků lesů. Les se bude moct vytěžit už po 60 letech od vysazení místo dosavadních 80. Majitel lesa bude muset zasadit nové stromky do 5 let po vytěžení dřeva místo po 2, jako tomu je dosud. A podíl jedlí a listnatých stromů na sazeničkách už nebude povinný pro nestátní vlastníky. To jsou hlavní body novely lesního zákona, kterou připravilo ministerstvo zemědělství a jež by mohla platit od příštího roku. Ochránci přírody se ale obávají, že nová pravidla tuzemským lesům uškodí. Hnutí Duha varuje: Přestože podíl vysazených listnáčů mezi lety 2021 a 2022 klesl o 6,5 %, chce nyní ministerstvo zprostit vlastníky nestátních lesů dosavadní povinnosti vysazovat aspoň v minimálním podílu listnáče či jedle. Na skutečnost, že nebudou-li nově obnovené porosty dostatečně pestré, budou se v budoucnosti rozpadat a ohrožovat tak stabilitu lesů, upozorňuje rovněž velké množství platných politik.
Zdroj: iDNES.cz
Rekordní počet OSVČ loni sice skončil, ale jen na papíře. V první polovině ledna se v řadě médií objevila tisková zpráva společnosti Imper o tom, že v loňském roce skončil v ČR rekordní počet OSVČ – skoro 277 tisíc. Ve zprávě byl uveden i důvod – povinné datové schránky pro OSVČ. To ovšem neznamenalo, že by OSVČ, které podnikaly, ukončily svoji činnost kvůli datovým schránkám. Vesměs se totiž jednalo o podnikatele, kteří měli živnost přerušenou nebo měli „živnostňák“ na činnost vedlejší jen v šuplíku a podávali prázdné přehledy, jelikož žádnou podnikatelskou činnost nevykonávali. Tito „podnikatelé“ dospěli k logickému závěru, že nedává smysl mít datovou schránku fyzické podnikající osoby, když reálně fyzickou podnikající osobou nejsou. Pokles počtu OSVČ tak byl sice výrazný, ale de facto jen na papíře. Ve skutečnosti byl počet aktivních OSVČ loni naopak na nejvyšších úrovních v historii.
Zdroj: Podnikatel.cz
Ceny elektřiny a plynu na energetickém trhu v posledních měsících dál klesají, nyní na to zareagovali i někteří velcí dodavatelé v Česku. Společnost ČEZ od poloviny února zlevní své fixované produkty v průměru o několik stovek korun za megawatthodinu (MWh), ceny v cenících postupně snižují také innogy, E.ON nebo epet. Další dodavatelé se zlevňováním vyčkávají, mimo jiné proto, že produkty nakoupili s předstihem za vyšší ceny.
Zdroj: ČTK
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh je nejníže od loňského července. 12.2. dopoledne se přechodně dostala pod 26 eur za megawatthodinu (MWh), než se vrátila nad tuto hranici. Jednou z hlavních příčin poklesu cen je útlum evropské ekonomiky a s tím související slabší poptávka po energiích. Uvedla to agentura DPA.
Zdroj: ČTK
Vývozní ceny se ve 4. čtvrtletí 2023 proti 3. čtvrtletí 2023 zvýšily o 0,6 % (nejvíce rostly ceny ostatních surovin o 2,8 % – především kovového odpadu a dřeva, a průmyslového spotřebního zboží – zvláště nábytku), meziročně se ve 4. čtvrtletí 2023 snížily o 2,2 % (nejvíce se snížily ceny ostatních surovin 14,7 % – především dřeva). V průměru za celý rok 2023 v porovnání s rokem 2022 se snížily o 0,7 % (za rok 2022 rostly o 12,7 %), nejvíce klesly ceny ostatních surovin o 18,6 % – především dřeva a kovového odpadu. Dovozní ceny ve 4. čtvrtletí 2023 proti 3. čtvrtletí 2023 vzrostly o 1,5 %, meziročně ve 4. čtvrtletí 2023 klesly o 6,1 %. Směnné relace dosáhly ve 4. čtvrtletí 2023 proti 3. čtvrtletí 2023 hodnoty 99,1 %, meziročně ve 4. čtvrtletí 2023 hodnoty 104,2 %. V prosinci 2023 se vývozní ceny snížily meziměsíčně o 0,9 %, meziročně o 2,4 %. Dovozní ceny meziměsíčně poklesly o 1,2 %, meziročně o 6,2 %. Hodnota směnných relací byla meziměsíčně 100,4 %, meziročně 104,0 %. V průměru za celý rok 2023 v porovnání s rokem 2022 se ceny vývozu snížily o 0,7 %, ceny dovozu o 5,7 % a směnné relace činily 105,3 %.
Zdroj: ČSÚ
Královéhradecký výrobce klavírů a pianin Petrof přesune část výroby do zahraničí. Levnější typy nástrojů pro něj bude produkovat indonéská společnost. Výroba v Indonésii začne ve 2. polovině letošního roku. Důvodem přesunu jsou vysoké náklady na pracovní sílu v Česku, drahá energie či rostoucí cena materiálu. Petrof indonéskému výrobci odhalí kompletní dokumentaci včetně výkresů a designu. Asijský partner nástroje zhotoví, Petrof je odkoupí a poté prodá. Výrobní náklady bude mít firma v Indonésii přinejmenším o polovinu nižší než v Česku.
Zdroj: ČSÚ
Produkce německého zpracovatelského průmyslu vykazuje od roku 2017 sestupnou tendenci, která kvůli klesající konkurenceschopnosti nabírá na tempu. Dny Německa jakožto průmyslové supervelmoci se tak možná chýlí ke konci, uvedla agentura Bloomberg. Spojené státy se Evropě vzdalují a snaží se soupeřit se svými transatlantickými spojenci o investice do klimatu. Čína se stává větším konkurentem a přestává být nenasytným odběratelem německého zboží. Posledním úderem pro některé výrobce byl konec rozsáhlých dodávek levného zemního plynu z Ruska. Kromě negativních vnějších vlivů se Německo potýká i s paralýzou domácí politiky, která prohlubuje vnitřní problémy, jako jsou například zaostávající infrastruktura, stárnoucí populace, velká byrokratická zátěž nebo potíže ve vzdělávacím systému. Mnichovský institut Ifo například odhaduje, že zhoršující se matematické schopnosti populace připraví německou ekonomiku do konce století zhruba o 14 bilionů eur. Mezinárodní měnový fond (MMF) v lednu ve svém aktualizovaném globálním výhledu zhoršil odhad letošního růstu německé ekonomiky na 0,5 %, do té doby počítal s růstem o 0,9 %. Loni se hrubý domácí produkt Německa snížil o 0,3 %. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.
Zdroj: ČSÚ
