Slovenčina
Příroda nám nedávno opět ukázala, že nebude „skákat podle toho, jak my budeme pískat“. Ničivé záplavy napříč celým středoevropským regionem nám připomněly situace, které jsme si v naší novodobé historii museli prožít již několikrát a někde – bohužel – opakovaně. A přestože oproti dobám před více než dvaceti lety máme nyní mnohem vyspělejší techniku, přesnější informační systémy a zdroje a řadu zrealizovaných protipovodňových opatření, z nedávných událostí je zřejmé, že patrně nikdy nebudeme schopni zajistit stoprocentní širokou ochranu soukromého i veřejného majetku. Tento úkol tedy i nadále budou mít v rukou – ale vždy jen v omezené míře – především sami vlastníci nemovitostí.
Použití pytlů s pískem tímto způsobem asi příliš velký ochranný účinek proti vniknutí vody do budovy okny mít nebude. Foto Marek Blahuš
Jako jeden z hlavních symbolů ochrany proti velké vodě proto i nadále zůstávají pytle naplněné pískem. A to i přesto, že jejich faktická účinnost je diskutabilní a je až příliš závislá na lidském faktoru. Je to však metoda univerzální, relativně rychlá a levná.
Stejně tak nás „několik“ pytlů s pískem přede dveřmi neochrání, pokud hladina vody vystoupá až nad úroveň okenních parapetů. Foto Profimedia
Téma ochrany majetku před velkou vodou se objevilo i na letošním veletrhu FENSTERBAU FRONTALE v Norimberku. Jedno ze zajímavých technických řešení tam představila německá firma, zaměřená na těsnicí systémy v okenních a fasádních konstrukcích.
Jde o systémové řešení založené na principu známých mobilních ochranných bariér. Při realizaci opatření zabezpečujících ochranu majetku hraje jak známo důležitou roli čas. Tento požadavek montované ochranné bariéry splňují téměř ve stejné míře jako pytle s pískem. Jejich účinnost a spolehlivost je ale podstatně vyšší.
Systém je určený pro instalaci na stěnu nebo do ostění. Možná je i smíšená instalace (jedna strana na stěně, druhá strana v ostění). Základními prvky systému jsou svislé profily (nástěnné lišty), určené k pevnému připevnění na stěnu. Připevňují se pomocí šroubů přes nezávislý šroubový kanál. Nástěnné lišty jsou opatřeny nerezovými základními deskami, které poskytují velkou plochu pro utěsnění kontaktní plochy k zemi. Nemají žádné vnitřní těsnění a utěsňují se speciálním těsnicím profilem z vnější strany až v závěrečné fázi aplikace, což má následující tři výhody:
- Snadné a hladké vložení trámců do nástěnných lišt
- Žádné prokluzování těsnění v lištách, když je třeba věci udělat rychle
- Žádné prasklé nebo porézní těsnění způsobené počasím a slunečním zářením, když se nepoužívá
Vlastní ochranná bariéra se vytváří pomocí vodorovných trámců vyrobených z hliníkových profilů, které se zasouvají shora do nástěnných lišt a ukládají se na sebe. Trámce jsou na dosedacích plochách opatřené vlastními těsnicími profily, které utěsňují spáry mezi nimi. Ozubená montážní drážka v nástěnných kolejnicích umožňuje vložení ručně ovládaných upínacích šroubů, kterými se celá sestava svisle stlačí k sobě a zafixuje.
Systém je založen na principu svislých nástěnných lišt připevněných na stěně, do nichž se vkládají vodorovné trámce z hliníkových profilů
Trámce mají účinnou uzavírací výšku 200 mm, hloubku 36 mm, tloušťku stěny materiálu 3,5 mm (hmotnost: 5,3 kg/m) a podle požadované výšky bariéry volíme počet použitých trámců. Celou sestavu pomocí ručních šroubů utáhneme a svislé mezery mezi plochami trámců a nástěnnými lištami na vnější straně utěsníme vtlačením těsnicího profilu. Na vnější straně proto, aby voda svým tlakem zvýšila účinnost těsnění.
Systém má výhodu rychlého použití, přičemž může být sestaven pouze jednou osobou.
Závěrem je třeba dodat, že ani toto řešení není všespasitelné. Je určeno především jako ochrana proti vniknutí vody dveřmi a okny do objektu při „běžných“ záplavách. V situacích, kdy se obcí nebo městem prožene ničivá vlna, která s sebou bere vše, co jí stojí v cestě, včetně aut, částí komunikací či budov, se toto opatření pravděpodobně mine účinkem. Může však posloužit jako důležitý argument pro pojišťovnu, že jsme pro zabezpečení svého majetku učinili maximum.
Foto: autor
