Slovenčina
Pravidelné umísťování na předních pozicích žáků Střední školy řemeslné Jaroměř v různých soutěžích (např. Mistrovství ČR s mezinárodní účastí v oborech Tesař, Truhlář, Čalouník a další), není náhodné. Za výsledky oceňovaných žáků totiž nestojí jen jejich zájem o zvolené řemeslo, ale také vedení školy, a především pak mistři odborného výcviku, kteří je na jejich budoucí povolání připravují. Ti se totiž striktně nedrží jen učebních osnov pro daný obor, ale svým svěřencům nabízejí i možnost pracovat na řadě zajímavých projektů jako byly např. obnova větrného mlýna v Borovnici či zhotovení křížové cesty v Novém Hrádku (viz eDM 6/2023). V případě tesařských adeptů pak i záliba jejich mistra Bc. Ladislava Kubiase v různých starých technikách, jako je třeba výroba loukoťových kol, s níž zájemce z řad žáků (a to nejen SŠ řemeslné) seznamuje ve spolupráci s kolářským mistrem Augustinem Krystyníkem z Nového Hrozenkova.
Proč právě kurz a komu byl určen?
Jednou z akcí Střední školy řemeslné Jaroměř byl ve spojení s její poslední v úvodu zmíněnou aktivitou kurz výroby loukoťových kol, uspořádaný za finanční podpory Královéhradeckého kraje v rámci projektu talentových center. Byl otevřen pro všechny žáky středních škol v regionu a probíhal již podruhé v řadě v průběhu listopadu a prosince 2023 v prostorách truhlářských dílen a dvora školy, která se touto formou snaží uchovat toto již skoro zaniklé řemeslo a předat ho mladé generaci.
Na kurz se přihlásilo celkem 14 studentů, kteří podle mistra odborného výcviku tesařů Bc. Ladislava Kubiase tvořili opravdu pestrou sestavu. Od slečny z gymnázia z Náchodu, přes kováře, čalouníky, truhláře (mimo domácích i dvou učňů z Trutnova) a tesaře, až po maminku jednoho z domácích účastníků kurzu, kterou téma loukoťových kol velmi zajímá, a tak se rozhodla kurz navštěvovat spolu se synem.
Iniciátorem jeho pořádání byla právě pořádající SŠ řemeslná, jejíž žáci z oboru tesař (podle vedení školy zpravidla ti nejlepší) ve spolupráci s budoucími kováři a pod vedením svých mistrů odborného výcviku se výrobou loukoťových kol zabývají již několik let vždy v zimním období, když je méně práce na stavbách a kdy za sezónu zhotovují v průměru kolem osmi kol. Jejich nejčastějšími odběrateli jsou dobrovolní i profesionální hasiči, jejichž „vozové parky“ pro různé ukázkové akce disponují historickými stříkačkami, kočáry či žebřiňáky a čas od času je potřebují opravit.
„Podle nás se učební obor kolář už asi nikdy na školách vyučovat nebude. Proto jsme se rozhodli, a to hlavně díky kolářskému mistru Augustinu Krystyníkovi z Nového Hrozenkova, který je ochotný se s námi dělit o odborné informace z kolařiny, vypracovat projekt talentového centra pro kolářský kurz, který po přihlášení na krajský úřad našeho Královéhradeckého kraje patřil mezi vybrané a získal jeho podporu. A to jak organizační, tak i finanční,“ sdělil mně Bc. Ladislav Kubias při celorepublikovém finále Mistrovství ČR v oboru Tesař v Brně s tím, že díky finanční podpoře kraje byl kurz pro zájemce bezplatný.
Čtyřdenní praktický blok probíhal pod dohledem mistra koláře Augustina Krystyníka (uprostřed)
Co bylo teoretickou náplní kurzu?
Vlastní kurz, proběhnuvší koncem loňského roku, byl podle Bc. Kubiase rozdělen do čtyř samostatných bloků, z nichž první 3 byly jednodenní a konaly se vždy ve čtvrtek odpoledne po dobu čtyř hodin.
„V prvním, čistě teoretickém bloku byla účastníkům prezentována historie kolářského řemesla. Tedy jak vzniklo, s jakými nástroji koláři pracovali a pracují, z jakých dřevin se jednotlivé součástky (hlava, špice, loukotě) zhotovují, jak se loukoťová kola v průběhu let vyvíjela – od kol povozů až po finální etapu kol a karosérií automobilů atd. Ve druhém bloku se adepti řemesla učili kolo rozmalovat, soustružit hlavu (středový díl kola), vyřezat loukotě a pracovat s pořízem, s jehož pomocí zhotovovali špice,“ upřesňuje Bc. Kubias a dodává, že ve třetím čtyřhodinovém bloku se účastníci učili kolo sestavovat, respektive dávat dohromady tak, aby se připravili na závěrečný čtyřdenní praktický blok.
A co obsahovala jeho praktická část?
Ten proběhl o týden později počátkem loňského prosince pod odborným dohledem a vedením výše zmíněného dvaasedmdesátiletého kolářského mistra Augustina Krystyníka, který je posledním kolářem v ČR řemeslem vyučený, a který stále provozuje svoji živnost započatou v roce 1992. Od roku 2010 je držitelem titulu „Nositel tradice lidového řemesla“, uděleného ministrem kultury ČR, a v roce 2019 byl vyhlášen živnostníkem roku. S jeho pomocí účastníci dokončili všechny prvky pro celkem tři vyráběná loukoťová kola, která jim pak následně pomohl i sestavit (nabíjet) a dokončit tak, aby mohly být poslední den kurzu převezeny na školní dvůr k okování.
„Tomuto procesu, v rámci propagace řemesla, přihlíželi i pozvaní žáci z místních základních škol,“ uvedl Bc. Kubias závěrem s dovětkem, že následně pak ředitel školy rozdal všem účastníkům certifikáty jako trvalou památku na prodělaný kurz.
Závěrečnému okování přihlíželi i pozvaní žáci ze ZŠ
Foto: archiv SŠ řemeslné Jaroměř
