Slovenčina
Do historie obce Čechy pod Kosířem, v roce 2023 vítěznou obcí Olomouckého kraje, se významně zapsal rod hrabat Silva Tarouca, který zakoupil české panství v roce 1768 a byl majitelem zámku a některých pozemků až do roku 1945. Rod Silva Tarouca nechal v polovině 19. století zámek přestavět v klasicistním slohu a v jeho okolí zřídil unikátní park. Během této doby zámek navštěvoval více jak dvacet let malíř Josef Mánes a jeho vrcholná díla vznikla právě zde. Po roce 1945 byl areál zámku a parku Čechy pod Kosířem majetkem státu a zhruba půl století byl využíván dětským domovem a školou pro děti se speciálními potřebami. Od roku 2008 je vlastníkem areálu Olomoucký kraj, který zámek zrekonstruoval a zpřístupnil některé expozice. Celý komplex zámku s parkem je zapsán jako národní kulturní památka.
V současné době význačnou osobností, která již čtvrt století výrazně ovlivňuje zámecký areál i dění v obci, je Václav Obr. Muž, který od dětství obdivuje kočáry a rozhodl se, že vzkřísí stará řemesla s kočáry souvisejícími. Proto postupně získal a s řemeslníky restauroval staré kočáry, založil Muzeum kočárů i slavností Josefkol, o kterých již DM dříve informoval. Nejlepší řemeslníci České republiky se na této akci podílí, spolupracují na restaurování historických kočárů již přes 20 let. Na Josefkole předvádějí ukázky prací a zpracování různých materiálů. Někteří obdrželi od Ministerstva kultury ČR titul „Nositel tradice“, jako např. čalouník Jiří Liška st.
A tak při XVII. Josefkol 2024 ve dnech 20.–21. 7. nechyběli ani čalouničtí mistři, otec a syn, Jiří Liška st., spoluautor s Ing. Helenou Prokopovou letos v lednu v nakladatelství GRADA PUBLISHING vyšlé knížky ČALOUNĚNÍ, i Jiří Liška ml., umělecký čalouník, autor řady obrázků v uvedené knize. Velký zájem v zámecké zahradě byl o vázání tlačných pružin.
Ukázka vázání tlačných pružin. Foto: archiv autorky
Právě tlačné pružiny vznikly na začátku 19. století na Vídeňském císařském dvoře s cílem zvýšit komfort sezení v kočárech při dlouhých cestách po Evropě. Traduje se, že sedadla v prvních kočárech, v nichž původně jezdily jen ženy, muži jezdili na koních, byla upevněna ke kočárové konstrukci v závěsu pomocí kožených řemenů. První zmínka o těchto kočárech je z roku 1457, kdy český král Ladislav Pohrobek vypravil poselství do Paříže ke dvoru, které žádalo o princeznu Magdalénu, dceru krále Karla VII.
Ale až dobře vyvázané tlačné vinuté pružiny umožnily v kočárech odstranit nepříjemné drncání a nahradit je příjemným dynamickým sezením. Tlačné vinuté pružiny se začátkem 19. století rychle prosadily v sedacím čalouněném nábytku jak v empíru, tak biedermeieru. Nové materiály – pružné vinuté pružiny a nové technologie vazeb zlevnily výrobu, a tak čalouněné výrobky se staly dostupné středním vrstvám obyvatel.
Bez tlačných vinutých pružin si rekonstruované kočárové čalounění posledních dvou století nelze představit. Jsou použity často nejen v sedadle, ale i opěradle.
Kdo se o klasické čalounění a vazby pružin hlouběji zajímá a nebyl na Josefkole 2024, může prostřednictvím QR kódů ve zmíněné knížce vidět výuková videa a naučit se od Jiřího Lišky st. nejen zhotovovat správně čalounické smyčky a uzly k vazbám potřebné, ale i celou rekonstrukci čalounění židle z 19. století.
