Slovenčina
Cirkulární ekonomika už není jen teoretický koncept, ale reálný nástroj, podle něhož čím dál více firem a měst hospodaří. Hlavní snahou je snižovat množství vyprodukovaného odpadu v oběhu a ten zbylý recyklovat. Význam tohoto principu připomíná Světový den recyklace, který připadá na 18. března. Přechod na oběhové hospodářství pro firmy znamená nejen zelenější přístup, ale také ekonomický zisk. Díky efektivnějšímu využívání zdrojů a prodlužování životního cyklu produktů mohou firmy snižovat náklady, což pro řadu společností v době inflace a drahých energií představuje zásadní strategický cíl. Letos se prosazují i nové cirkulární business modely.
Cirkulární hospodářství klade důraz na výrobu kvalitních výrobků z udržitelných zdrojů, které disponují dlouhým životním cyklem, po jehož skončení mohou být opětovně využity prostřednictvím recyklace. Podle posledních průzkumů Eurostatu přibližně jen desetina materiálů použitých při výrobě v Evropské unii pocházela z recyklovaných odpadních materiálů. Přechod firem na tento způsob hospodaření je tedy zatím velice pozvolný. Převážně se soustředí na vhodné nakládání s odpady, přitom je ideální cirkulární ekonomiku zapojit do celého procesu výroby.
„Firmy se nyní potýkají se složitou ekonomickou situací – inflace, drahé energie, nedostatek pracovních sil, proto se snaží šetřit a řešením je i cirkulární ekonomika. Všechny investice do úspor musejí dávat ekonomický smysl, zvláště v současné době velmi nelehkého podnikatelského prostředí. Největšími překážkami zavádění cirkulární ekonomiky je dle názoru některých nedostatek pracovních sil, informací a zkušeností,“ popisuje Eva Svobodová, členka představenstva a generální ředitelka Asociace malých a středních podniků (AMSP ČR). Jak vyplývá z průzkumu asociace, téměř tři čtvrtiny malých a středních podniků buď již principy cirkulární ekonomiky mají ve své strategii implementovány, nebo to plánují.
Místo lineárního modelu „vyrobit, použít, vyhodit“ oběhové hospodářství vyzývá k modelu „vyrobit, použít, opravit, znovu použít a teprve pak recyklovat“. Čím dál více je kladen důraz i na takzvaný ekodesign, kdy se už při samotném vývoji produktu přemýšlí nad jeho dopadem na životní prostředí. Výrobky jsou jednak navrhovány s minimálním množstvím surovin a energií potřebných k jejich výrobě, jednak tak, aby bylo možné je snadno demontovat, prodloužit jejich životnost a recyklovat jejich součástky.
Zdroj: TZ LESENSKY
