Trubkový nábytek – fenomén 20. století

Obecně prospěšná společnost Národní centrum nábytkového designu (NCND), která se věnuje problematice vývoje nábytkového designu a výroby nábytku v Československu v poválečném období, připravila ve spolupráci s ateliérem Průmyslový design Fakulty multimediálních komunikací Univerzity T. Bati ve Zlíně (APD FMK UTB) a firmou Kovonax, s. r. o. mezinárodní konferenci nazvanou Trubkový nábytek – fenomén 20. století. Konala se v Bystřici pod Hostýnem ve čtvrtek 10. 10. 2019 za účasti přednášejících a posluchačů z řad odborné veřejnosti, designérů, studentů a bývalých i současných zaměstnanců společnosti Kovonax.

Konference se uskutečnila u příležitosti zakončení výstavy „Slezákovy závody: 110 let výroby kovového nábytku v Bystřici pod Hostýnem“, kterou NCND zorganizovalo v roce 2018 k 110. výročí založení firmy Roberta Slezáka, nynější společnosti Kovonax, s.r.o. Repríza výstavy proběhla v Brně v technickém podlaží vily Tugendhat na jaře letošního roku (20. 3. – 26. 5. 2019) pod aktualizovaným názvem „Slezákovy závody: 111 let výroby kovového nábytku v Bystřici pod Hostýnem“ a přilákala mnoho návštěvníků.

Pro zájemce se před začátkem konference v dopoledních hodinách uskutečnila komentovaná prohlídka výroby akciové společnosti TON, kterou přítomné provedl manažer jakosti Ing. Radmil Tomčík. Skupina zájemců měla možnost prohlédnout si velkou část výrobního procesu: od pověstného ohýbání dřevěných tyčí pomocí pásnic, montování jednotlivých částí sedacího nábytku až po povrchové úpravy, lakování a přípravu k expedici. TON si své „umění“ střeží, a o to byla celá prohlídka, při které návštěvníci nesměli pořizovat fotografie či video záznam, zajímavější. Přesto, že někteří z řady zájemců už v minulých letech podobnou prohlídku absolvovali, převládal názor, že se jedná o jedinečný zážitek, který člověku připomíná, jak ohromné množství manuální práce se za „obyčejnou židlí“ skrývá.

Dopolední program dále pokračoval prohlídkou firmy Kovonax, přítomní se tak před obědem přeorientovali na problematiku ohýbaného kovového nábytku. Prohlídky se ujal ředitel firmy Ing. Zdeněk Šimčík, jr. Bohužel, kvůli přerušení dodávky elektrické energie nebylo možno vidět výrobní proces v provozu. Tuto nepříjemnost ale vynahradila prohlídka vzorkové prodejny, což zajisté ocenila skupina přítomných studentů – budoucích designerů, kteří měli možnost si prohlédnout a vyzkoušet nábytek z produkce firmy a také se zapojit do diskuse přímo s vedením firmy.

Samotná konference byla zahájena ve 13 hodin, v prvním bloku si publikum vyslechlo přednášky o historii i o současném designu podniků, které se zaměřují či zaměřovaly na produkci kovového nábytku. Jako první provedl publikum historickým vývojem firmy Roberta Slezáka Ing. Jaroslav Drozd, poté představil současné inovace nábytku probíhající ve firmě Kovonax pan Marek Bartůšek. PhDr. Dagmar Koudelková zaměřila svůj příspěvek na počátky nábytku z ohýbané ocelové trubky v meziválečném období a na její přednášku volně navázala přednáška Ing. Heleny Prokopové, která seznámila přítomné se spoluprací poválečné firmy Kovona (dnešní Kovonax) a Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského v Brně (VVÚN). Poté se v příspěvku Mgr. art. Evy Šimonovičové Rutové pozornost přesunula k výrobě trubkového nábytku ve slovenské Kodretě Myjava a závěrečnou přednáškou o problematice nábytku z „trubky“ čtvercového průřezu první blok uzavřel Ing. arch. Martin Kovařík, Ph.D.

Na začátku druhého bloku, který se soustředil více na vysokoškolské prostředí a studentské práce, představil doc. MgA. Martin Surman, ArtD. projekt studentů a pedagogů APD FMK UTB pod názvem Alchymisti, v přednášce následující se Ing. arch. Martin Kovařík zaměřil na vybrané studentské návrhy trubkového nábytku, které vznikly na Mendelově univerzitě v Brně. Představením prací svých studentů i vlastních projektů pak konferenci zakončil doc. Ferdinand Chrenka, akad. soch., pedagog bratislavské Vysoké školy výtvarných umění. Každá ze zmiňovaných přednášek v sobě skrývala cenné informace a dané problematiky se dotýkala vždy trochu z jiného úhlu. Přítomní tak měli možnost „cestovat v čase“ přednáškami zaměřenými na historii, dozvěděli se o náročnosti dohledávání archivních zdrojů, které mnohdy už neexistují, a že některé věci jsou již zapomenuty nebo se v literatuře uvádějí chybně. Také byla řeč o ikonickém sporu, který lze s trochou nadsázky označit jako: „Kdo že to vlastně přišel s tou pružící židlí jako první?“. Svůj prostor dostala i současná produkce a demonstrace nejen studentských prací naznačila směr, kterým by se mohl ubírat budoucí vývoj. Byly představeny návrhy jak běžnějších kusů nábytku, tak například i zubařského křesla nebo sedačkové lanovky a problematika spojená s jejich navrhováním. Někteří přednášející také oživili své příspěvky tím, že nezůstali pouze u promítání fotografií, ale exponáty přinesli s sebou.

Následovala krátká diskuse a po skončení konference, která se z technických důvodů konala v prostorech radnice, se hosté přesunuli do zámku, kde od 17 hodin probíhala vernisáž a komentovaná prohlídka výstavy Alchymisti. Tu ve spolupráci s NCND a APD FMK UTB pořádá město Bystřice pod Hostýnem. Jedná se o kolekci nábytku a doplňků z ohýbané trubky navrženou pro firmu Kovonax, projekt připravili studenti a pedagogové z APD FMK UTB a poprvé byl představen letos na mezinárodním veletrhu nábytku v Miláně. Tato výstava demonstruje, že studentské projekty nemusí zůstat pouze u vizualizace, ale že model v měřítku 1:1 je v dnešní době běžným výstupem.

V rámci vernisáže bylo možno navštívit i další expozice zaměřené na ohýbaný nábytek, celým večerem se nesla přátelská atmosféra. Nutno také ocenit přístup zástupců města Bystřice pod Hostýnem, kteří k nábytkářské tradici, jež se zde formovala po mnoho let, přistupují s respektem a snaží se ji podporovat a propagovat.

Hojná účast potvrdila, že se jednalo o smysluplnou a promyšlenou událost; vyvážený program nabídl zajímavou kombinaci komentovaných prohlídek a poutavých přednášek, které jistě byly přínosné jak pro studenty, tak i pro pedagogy a odbornou veřejnost.

Autor: Bc. Karolína Kouřilová
Kontakt: karolina.kourilova0@seznam.cz
Foto: archiv D. Koudelkové