Slovenčina
U současných čalouněných pohovek a křesel je snaha minimalizovat jejich hmotnost pro snížení emisí při dopravě. Proto jsou často rámy kostry skryté pod čalouněním zhotoveny z masivního dřeva smrku ztepilého (Picea abies) díky jeho nízké hustotě (ρ0 = 420 kg·m-3).
A právě z čalouněné pohovky s kostrou ze smrkového řeziva vyrobenou a prodanou v roce 2018 se letos, v létě 2025, tedy po sedmi letech od výroby, začaly ozývat podivné zvuky. Zákaznice u prodejce nežádoucí zvuky reklamovala a v rozhryzaném dřevěném rámu sedadla pohovky společně objevili nezvaného hosta, velkou larvu.
Sedadlo pohovky před opravou u výrobce bez začišťovací textilie
O pomoc s určením druhu dřevokazného hmyzu podle poskytnuté fotodokumentace byl požádán specialista Ing. Jan Baar, Ph.D., akademický pracovník – odborný asistent Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií Mendelovy univerzity v Brně.
Doktor Baar odpověděl obratem 22. 8. 2025 v 08:08: „Dobrý den, dle všeho (velikost požerků, larva, jehličnaté dřevo) se jedná o tesaříka krovového, který je schopný se v suchém dřevě vyvíjet i několik let. Pravděpodobně někdo na kostru použil nesušené nebo špatně vysušené dřevo (neprošlo teplotou vyšší než 60 °C), které již bylo infikováno, a on se tam jen dovyvinul.“
Detail požerku
Kuriózní příběh, o kterém nevíme, zda se podobný dříve nestal, a pravděpodobně nebyl dosud ani publikován. Takže je možné, že jsme svědky smutného světového prvenství, že se v dřevěné kostře čalouněného nábytku vysoké kvality zhotoveného vynikajícím českým výrobcem při umístění v moderním spíše přesušeném interiéru vyvinula larva tesaříka krovového. Dnes už nikdo nezjistí, zda bylo dřevo špatně vysušeno, což by bylo zvláštní, když se nábytkářské řezivo suší v sušárnách při teplotách vyšších, 100–130 °C, nebo zda bylo dřevo infikováno až ve vysušeném stavu.
Larva tesaříka krovového vyjmutá z požerku rámu pohovky
Tesařík krovový (Hylotrupes bajulus) je v literatuře popisován jako dřevokazný hmyz, který rád klade vajíčka i do starého vyschlého dřeva. V takovém případě mohl tesařík krovový napadnout dřevo ve skladu řeziva či při dopravě a nelze ani vyloučit infikování rámu hotové pohovky. Podle získaných informací nemůžeme vyloučit, že k infikování došlo až u zákazníka, ovšem nevíme kdy. Autorka článku se dotazovala, zda v místnosti s pohovkou není krb na dřevo. Protože i s palivovým dřevem by se mohl do interiéru přinést dřevokazný hmyz. Není, ale dům, ve kterém byla pohovka užívána, stojí u lesa a v místě, kde jsou v rámu požerky, byla netkaná textilie porušená (dle zákazníka již ze závozu před 7 lety). To mohla být cesta, kudy se tam mohl brouk dostat. A protože zákazník v bytě má vše z lamina, tak si tesařík pravděpodobně našel jediný kus nábytku z masivu.
Tento příběh má pro zákazníka dobrý konec. Výrobce se rozhodl pohovku na své náklady opravit, i když není vzniklou situací nijak vinen a je nezvyklým případem velmi překvapen.
Preventivní ochrana nábytku
Ovšem existuje riziko, že může dojít po opravě k opakování příběhu, neboť tesařík krovový rád klade vajíčka na stejné místo. Proto, aby se to nemohlo stát, by bylo vhodné před očalouněním kostry po opravě dřevo ochránit nějakým do interiéru vhodným ochranným prostředkem.
O způsobu preventivní ochrany interiérového nábytku před tesaříkem krovovým se autorce článku nepodařilo najít informace. Ale hledání vhodné ochrany exteriérového nábytku z masivního dřeva vyráběného v jejich rodinné firmě se ve své bakalářské práci „Hloubka průniku ochranného gelového prostředku do dřeva“ vedené výše citovaným doktorem Baarem na Mendelově univerzitě v Brně a úspěšně obhájené v roce 2024, věnuje autor Štěpán Bartoš, studující ve studijním programu Tvorba a výroba nábytku, specializace Výroba nábytku. Konzultantkou práce o použití gelu s účinnou látkou permethrin byla Mgr. Zuzana Paschová, Ph.D.
Autor uvádí, že důvodem, proč si vybral tohle téma, je seznámit se s tímto novým ochranným prostředkem na bázi gelu a na základě naměřených hodnot se rozhodnout, zda tento přípravek používat v budoucnu při výrobě masivního nábytku.
Zda by gelový přípravek byl vhodný ze zdravotních a hygienických důvodů i na preventivní ochranu koster čalouněného nábytku umístěného v interiéru tato bakalářská práce neřeší.
O tesaříku krovovém (Hylotrupes bajalus) Štěpán Bartoš v bakalářské práci uvádí v překladu do češtiny citace z knihy REINPRECHT, L., 2008. Ochrana dreva: vysokoškolská učebnica. Zvolen: Technická univerzita. ISBN 978-80-228-1863-6.: „Je to nejčastější a nejnebezpečnější škůdce zpracovaného jehličnatého dřeva. Působí zejména v krovech, kde poškozuje vazné trámy, krokve, pozednice a jiné prvky. Často napadá i trámové a půdní stropy, schodiště, srubové a hrázděné konstrukce, ale někdy i dřevo v exteriérech, jako jsou balkony a mosty. Velmi nebezpečný je pro historické objekty ze dřeva. Na rozdíl od většiny ostatních tesaříků napadá pouze zpracované odkorněné jehličnaté dřevo (běl a zralé dřevo, tj. ne jaderné dřevo). Dnes existují poznatky, že dokáže napadnout nejen novější dřevěné konstrukce, ale také dřevo staré 50–70 i více let, i když s menší intenzitou.“
„Žer larev lze zachytit akusticky, hlavně nad ránem, když je ticho.“ „Dospělec je dlouhý 7 až 25 mm, zbarvený do hnědočerna, s jemně světle šedým ochlupením, ze kterého se na krovkách tvoří dvě příčné skvrny. Tykadla má netypicky velmi krátká.“
„Požerky: Larvální chodby oválného tvaru, nejprve v podélném směru ve vrstvě jarního dřeva, které je bohatší na živiny s obsahem bílkovin. Požerkové chodby se postupně zvětšují, vychylují z podélného směru a často jsou i klikaté. U jaderných dřevin (borovice, modřín) se lokalizují pouze do běli, ale u smrku a jedle jdou napříč celých dřevěných prvků a vážně je staticky narušují. Larvy postupně dorůstají délky 15 až 22 mm. Požerky dokonale vyplněné drtí mají průřez až 12 x 7 mm. Povrchovou velmi tenoučkou vrstvu dřeva nepožírají – je nedotčená, vůbec nemusí indikovat rozsah vnitřního poškození.“ (Reinprecht, 2008).
Foto: archiv autorky
