Slovenčina
Znovuzavedení institutu mistrovské zkoušky do našeho právního systému má mimo jiné napomoci zvýšení prestiže řemesel. „Zavedení mistrovské zkoušky povzbudí mladé lidi, aby se věnovali technickým oborům a zvýší prestiž řemesel jako celku,“ prohlásil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN), jehož úřad připravil zatím poslední návrh zákona o mistrovské kvalifikaci, který je momentálně v Poslanecké sněmovně.
O obnovení mistrovské zkoušky již po tři desetiletí usilují především řemeslné cechy. Podporují ji také Hospodářská komora a Agrární komora. Podle zastánců zkoušky by titul mistra měl sloužit i zákazníkům jako garance dobře odvedené zakázky. Mistrovská zkouška by podle cechů byla výhodou také při práci v zahraničí. Například v Německu, Rakousku či Švýcarsku mají podobné zkoušky už dlouho. V některých zemích je navíc titul mistra podmínkou pro založení živnosti.
Mistrovská zkouška má ale u nás i své odpůrce. Někteří ji označují jako „návrat k feudalismu“ nebo „omezení možností podnikání“. K současnému návrhu zákona mají výhrady i některé instituce, jako například Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který ho označil za „protiprávní a diskriminační“. „Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nedoporučuje přijetí návrhu zákona o mistrovské kvalifikaci a mistrovské zkoušce, protože by mohl mít negativní dopady na konkurenci a je podle něj v rozporu s evropským i národním soutěžním právem,“ píše se v tiskové zprávě, kterou ÚOHS zveřejnil 10.2. na svých webových stránkách.
Úřad např. nepovažuje za vhodné při současném nedostatku pracovní síly zavádět „dvě kategorie daných profesí“ (pracovníci s mistrovskou zkouškou/pracovníci bez mistrovské zkoušky). Legislativní návrh je podle něj v přímém rozporu se smyslem jednotného vnitřního trhu spočívajícím v odstraňování překážek bránících větší fluktuaci osob. Mistrovskou zkoušku, která by obdobně jako v Německu a Rakousku měla být podmínkou uchazečů v řízeních týkajících se veřejných zakázek, považuje ÚOHS za „diskriminační“ překážku na trhu. „Již v současné době se kvůli různým kvalifikačním podmínkám omezuje okruh možných uchazečů, přičemž zadavatel nese odpovědnost za nastavení nediskriminačních podmínek,“ varuje předseda ÚOHS Petr Mlsna před zaváděním nových překážek, které by bránily účasti soutěžitelů ve výběrových řízeních bez jasného legitimního důvodu. Na existenci těchto překážek v některých jiných státech je podle něj naopak třeba upozorňovat orgány Evropské unie a apelovat na ně, aby na evropské úrovni zajistily v jednotlivých státech jejich odstranění.
Trnem v oku jsou Úřadu také náklady spojené se složením mistrovské zkoušky: „Předpokládané výdaje ve výši 30 tisíc korun by znevýhodnily menší podnikatele oproti větším podnikům, které mají zdroje, aby hradily zkoušku za své zaměstnance. To by mohlo vést k postupnému vytlačení malých a samostatných podnikatelů z trhu, k menší konkurenci a zhoršení kvality či dostupnosti služeb. Zavádění mistrovských zkoušek může rovněž být pro spotřebitele nevýhodné z důvodu možného zvýšení cen, protože zvýšené náklady na získání kvalifikace budou řemeslníci následně pravděpodobně promítat do cen svých služeb,“ uvádí se v této souvislosti v tiskové zprávě.
Za nesprávné považuje Úřad také svěření působnosti mistrovské kvalifikace ověřované mistrovskou zkouškou Hospodářské komoře a Agrární komoře, spolkům s nepovinným členstvím. „Vzdělávání obecně i celoživotní vzdělávání je typicky doménou školského systému, přenášení dohledu nad určitým typem vzdělávání či kvalifikace ze státu na soukromé subjekty považuje Úřad za nevhodné,“ uvádí se v závěru tiskové zprávy.
