Slovenčina
Celková zaměstnanost v ČR ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostla o 76,4 tis. osob, tj. o 1,5 % na 5 079,9 tis. Počet nezaměstnaných osob vzrostl o 26 tis. na 135,7 tis. osob a počet ekonomicky neaktivních 15letých a starších se snížil o 15,4 tis. na 3 449,6 tis.
Zdroj: ČSÚ
Rok 2022 přinesl zvýšený zájem o předčasné starobní důchody, které pobíralo 29 % ze všech příjemců plného starobního důchodu, zatímco v roce 2010 představovali příjemci předčasných důchodů 19 %. V roce 2022 bylo nově přiznáno 44,6 tisíce předčasných důchodů, což bylo téměř o 20 tisíc více než v předchozím roce. Důvodem nárůstu bylo, že v roce 2022 došlo dvakrát k mimořádné valorizaci důchodů. Ze všech nově přiznaných plných starobních důchodů v roce 2022 jich bylo přiznáno předčasně 43 %. Průměrná výše nově přiznaného předčasného starobního důchodu v roce 2022 dosáhla 18 221 Kč, byla tedy o 2 220 Kč nižší, než při dosažení řádného důchodového věku.
Zdroj: ČSÚ
Německý list Die Welt zveřejnil podrobnou analýzu toho, proč se česká ekonomika jako jediná v Evropské unii dosud nevrátila na předpandemickou úroveň. Česká ekonomika podle listu doplácí na zastaralý ekonomický model. Jde o silně založenou průmyslovou ekonomiku, která dlouhá léta těžila z cenově příznivé pracovní síly a levného ruského zemního plynu. Poslední měsíce ale ukázaly, že minimálně cenově přijatelné energie jsou zřejmě minulostí. České hospodářství je příliš drahé na to, aby mohlo konkurovat levnějším zemím s nízkými mzdami a zároveň není vyspělé na to, aby udrželo krok s technologicky vyspělými zeměmi. České průmyslové společnosti zároveň nejsou příliš energeticky úsporné a i kvůli velmi napjatému trhu práce v porovnání se západní Evropou zmizely konkurenční výhody české ekonomiky a tuzemskému hospodářství se zatím nepovedlo přejít na výrobu s vyšší přidanou hodnotou.
Zdroj: iDNES
Životní úroveň se v ČR od sametové revoluce zdvojnásobila. Výdělky zaměstnanců jsou nyní proti roku 1989 v průměru 14x vyšší, přičemž ceny stouply 7x. Produktivita země přepočtená na obyvatele ale stále zdaleka nedosáhla úrovně Německa, uvádí analýza, kterou vypracovali analytici Hospodářské komory u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii (17.11.).
Zdroj: Hospodářská komora
Svou mzdu jako podhodnocenou vnímá 60,5 % českých zaměstnanců. Z nich 13,7 % si myslí, že pobírají výrazně méně, než by měli. Ukázal to průzkum stravenkové firmy Up ČR s více než 1000 respondentů. Více jsou se svým finančním ohodnocením nespokojené ženy. Je jich 63,7 %, zatímco mužů 57,2 %. Více než polovina Čechů, 55 %, v průzkumu dále uvedla, že jim s ohledem na rostoucí inflaci nebyla zvýšena mzda.
Zdroj: ČTK
Banky a stavební spořitelny poskytly v říjnu hypoteční úvěry za 16,1 miliardy Kč, což je meziroční nárůst o 123 %. Úroková sazba u skutečně nových hypoték bez refinancování klesla v říjnu ze zářijových 5,74 % na 5,71 %, a byla tak nejníže od července 2022. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor.
Zdroj: ČTK
Evropská komise zhoršila výhled české ekonomiky a zatímco na jaře ještě počítala s růstem o 0,2 %, nyní jí předpovídá pokles, který odhaduje na 0,4 %. Obdobný pokles ekonomiky předpovídají na letošní rok i české instituce. K pozvolnému růstu by se česká ekonomika mohla vrátit v příštím roce, kdy EK očekává růst HDP o 1,4 %. Původně jej odhadovala na 2,6 %. Na rok 2025 odhaduje zrychlení tempa růstu HDP na 3 %. Inflace bude v České republice podle odhadu komise i nadále klesat. Po hodnotě 18 % v 1. čtvrtletí letošního roku se míra inflace výrazně snížila v důsledku nižšího růstu cen energií a potravin. Na letošní rok EK odhaduje, že inflace zpomalí na 12,2 %, v příštím roce na 3,2 % a v roce následujícím na 2,4 %.
Zdroj: ČTK
Evropská komise zhoršila odhad růstu ekonomiky EU na letošní rok na 0,6 %. To je o 0,2 % slabší růst, než s jakým počítala ještě koncem léta. V jarní prognóze, která byla zveřejněna v květnu, komise unijní ekonomice předpovídala na letošek růst o 1 %. Ekonomika se podle prognózy vyhne recesi a výrazně se příští rok sníží inflace. Odhad růstu HDP na příští rok unijní exekutiva zhoršila na 1,3 %, zatímco v létě počítala s růstem o 1,4 % a na jaře o 1,7 %. Odhad růstu na rok 2025 komise stanovila na 1,7 %. Mírnější bude proti jarní prognóze míra inflace, kterou komise na letošní rok pro celou unii odhaduje na 6,5 %. To je o 0,2 procentního bodu méně, než komise předpokládala v květnu. Na příští rok počítá se zmírněním inflace na 3,5 % a v roce následujícím na 2,4 %. Výhled růstu ekonomiky eurozóny komise na letošní rok zhoršila také na 0,6 %, zatímco v létě počítala s růstem o 0,8 % a na jaře o 1,1 %. Odhad růstu na příští rok snížila na 1,2 % z jarního odhadu 1,6 %, na rok 2025 komise odhad růstu stanovila na 1,6 %, tedy nepatrně méně než v celé EU.
Zdroj: ČTK
Průmyslová výroba v zemích Evropské unie v září podle sezonně přepočtených údajů klesla ve srovnání s předchozím měsícem o 0,9 %. V srpnu naopak o 0,6 % vzrostla. Podíl měl na tom hlavně pokles produkce spotřebního zboží a energie. Obdobný vývoj jako v EU byl i v zemích platících eurem. V České republice se výroba snížila o 1,8 %, zatímco v srpnu stagnovala.
Zdroj: ČTK
Ceny většiny výrobců v ČR v říjnu dál meziročně rostly. V průmyslu stouply o 0,2 % (meziměsíčně klesly o 0,1 %), u stavebních prací se zvýšily o 3,6 % (meziměsíčně vzrostly o 0,2 %) a tržní služby pro podniky zdražily o 5,3 % (meziměsíčně vzrostly o 0,3 %). Naopak v zemědělství ceny pošesté v řadě meziročně klesly, a to o 9,7 % (meziměsíčně vzrostly o 4,2 %). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.
Zdroj: ČSÚ
V zemích EU, podle údajů zveřejněných Eurostatem, ceny průmyslových výrobců v září meziměsíčně vzrostly o 0,6 % (v srpnu o 0,5 %). Nejvíce se zvýšily ceny v Lucembursku o 28,5 %. Na Slovensku vzrostly ceny o 0,6 %, v Rakousku o 0,4 % a v Česku o 0,3 %. Ceny meziměsíčně klesly pouze ve Finsku o 0,9 %, na Kypru a v Polsku shodně o 0,3 % a v Německu o 0,2 %. V září se meziročně snížily ceny v EU o 11,2 % (v srpnu o 10,5 %). Ceny klesly nejvíce v Irsku o 38,9 %, v Bulharsku o 32,0 % a v Itálii o 18,3 %. V Německu byly ceny nižší o 14,7 %, v Rakousku o 5,7 % a v Polsku o 2,5 %. Nejvíce se zvýšily ceny v Lucembursku o 23,8 % a v Maďarsku o 7,1 %. Na Slovensku ceny vzrostly o 1,4 % a v Česku o 0,8 %.
Zdroj: ČSÚ
Míra inflace v Evropské unii v říjnu klesla na 3,6 %. Ve své zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice inflace dosáhla 9,5 % a byla druhá nejvyšší ze zemí sedmadvacítky. Nejvyšší inflaci mělo s hodnotou 9,6 % Maďarsko. V zemích eurozóny míra inflace klesla na 2,9 % ze zářijové hodnoty 4,3 %. Ze zemí eurozóny mělo nejvyšší říjnovou inflaci Slovensko, kde činila 7,8 procenta. V celé EU bylo Slovensko na čtvrtém místě za Maďarskem, Českem a Rumunskem. Nejnižší míru inflace měla letos v říjnu Belgie (-1,7 %), Nizozemsko (-1 %) a Dánsko (-0,4 %).
Zdroj: ČTK
Evropská střední třída zaznamenala v posledních dvou letech zhoršení životního standardu a obává se, že tento trend bude v dalších letech pokračovat. Za největší rizika pro ekonomický vývoj v Evropské unii považuje válečné konflikty a vysokou inflaci. Vyplývá to ze studie Centra pro evropská studia Wilfrieda Martense. Studie ukázala, že zhoršení osobního životního standardu zaznamenalo v posledních dvou letech 51 % příslušníků střední třídy v Evropské unii, naopak o zlepšení ve stejném období mluví 16 %. Zhoršení životního standardu v budoucnu očekává 46 % zástupců střední třídy, třetina nečeká žádnou změnu a ve zlepšení věří 22 %. Co se týká jejich finanční situace, 11 % lidí zařazených do střední třídy již nyní nedokáže vyjít s penězi a 43 % s nimi vychází jen s obtížemi.
Zdroj: ČTK
Světový dluh se ve 3. čtvrtletí zvýšil na rekordních 307,4 bilionu dolarů (6,9 biliardy Kč). Ve skupině takzvaných rozvíjejících se zemí pak maxima dosáhl poměr dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP). Vyplývá to ze zprávy Institutu pro mezinárodní finance (IIF), jehož členy je více než 400 bank a finančních institucí po celém světě. Institut předpokládá, že globální dluh dosáhne do konce letošního roku 310 bilionů dolarů, což za pět let představuje nárůst o více než 25 %. Varuje také, že posun směrem k politickému populismu by mohl v příštím roce dluh ještě zvýšit.
Zdroj: ČTK
