Slovenčina
U elektronického podání máte měsíc navíc
Základní lhůta pro podání daňového přiznání sice zůstala pro letošek stejná, tedy do čtvrtka 1. dubna, přesto lze podat v některých případech přiznání o měsíc později. Díky loňské novele daňového řádu platí, že podnikatelé, kteří podají daňové přiznání elektronicky, mají lhůtu pro podání daňového přiznání k daním z příjmů prodlouženou do 3. května (lhůta pro případný doplatek daní se tím posouvá také na 3. května).
Vzhledem ke konstrukci příslušného ustanovení mají poplatníci, kteří podají přiznání elektronicky, nejen měsíc navíc, ale v případě nestihnutí ani prodloužené lhůty se jim pokuta bude počítat od konce prodloužené lhůty. Jinými slovy, kdo nestihne podat přiznání k dani z příjmů do začátku dubna, může jej elektronicky podat do začátku května bez rizika sankce.
Plnou moc netřeba předem doručovat na úřad
Od letošního roku se rovněž zjednodušilo podání podnikatelům, kteří využívají služeb daňového poradce a chtějí tak prodloužit lhůtu o další tři měsíce. Do konce loňského roku bylo nutné dát plnou moc konkrétnímu daňovému poradci a tu před uplynutím tříměsíční lhůty (zpravidla do začátku dubna) doručit na finanční úřad. To nově již předem není nutné a stačí, když daňový poradce prostě podá přiznání ve lhůtě tří měsíců po uplynutí základní lhůty a spolu s ním doručit i plnou moc. Kdo by tedy nestihl ani květnový termín s elektronickým podáním, může využít daňového poradce, jehož prostřednictvím půjde přiznání bez trestu podat až do začátku července.
Povinné elektronické podání jen pro datovky ze zákona
Nově se zúžila i povinnost podávat přiznání elektronicky ve stanoveném formátu a struktuře v případě osob, které mají zpřístupněnou datovou schránku, pouze na osoby, které datovou schránku mají zřízenou na základě zákona, typicky tedy na firmy nebo vybrané profese. Kdo má tedy datovou schránku zřízenou dobrovolně, nemusí přiznání podávat povinně elektronicky (ale samozřejmě může, pokud chce). S touto změnou souvisí i zmírnění pokut za nedodržení elektronické formy podání. Místo dřívějších 2000 Kč se nově platí 1000 Kč.
Změny sankcí
Dále se zvýšila minimální hranice pro vznik pokuty při pozdním podání z 200 Kč na 1000 Kč. Pokud tak penále nedosáhne 1000 Kč, poplatník jej platit nemusí. U pozdního doplacení daně se sice dřívější toleranční lhůta čtyř pracovních dnů, o které se šlo beztrestně opozdit, zkrátila na 3 kalendářní dny, ale stejně jako u sankcí za pozdní podání přiznání se úrok nepředepíše a nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 1000 Kč.
Kromě toho klesl úrok z prodlení, který platí při zpoždění poplatníci, a to o 6 p. b. Nově se totiž odvíjí od výše úroku z prodlení podle občanského zákoníku, která je ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, + 8 procentních bodů.
Online finanční úřad
Daňové přiznání půjde nově podat skrze online finanční úřad – MOJE daně, který by měl lidem podle ministerstva financí nabídnout moderní, jednoduché a především online řešení jejich daňových povinností. Aktuálně probíhá pilotní provoz a naostro by se systém měl spustit na konci února.
Změna lhůt u přehledů
Podobně jako u přiznání i u přehledů se základní lhůty nezměnily. Oba přehledy je třeba podat nejpozději do jednoho měsíce od doby, kdy podnikatelé mají podat daňové přiznání. OSVČ bez daňového poradce, která podá přiznání v původním termínu do začátku dubna, musí přehledy odevzdat nejpozději první pracovní den v květnu, tedy v pondělí 3. května. Pokud ale OSVČ využije možnosti podat přiznání později, prodlužuje se jí i lhůta pro podání přehledů o měsíc. Přehledy v takovém případě musí podnikatel podat do úterý 1. června.
Půl roku odpuštěné zálohy
Při vyplňování přehledů nezapomeňte na skutečnost, že na půl roku byly odpuštěny minimální zálohy. OSVČ hlavní tak musí za těchto 6 měsíců doplatit jen rozdíl mezi minimální zálohou a tím, co skutečně měly odvádět. Kdo tedy platil pouze minimální zálohy (2 544 Kč u sociálního a 2 352 Kč u zdravotního pojištění), bylo mu pojistné na 6 měsíců plně odpuštěno. Kdo platil zálohy vyšší, doplatí po podání přehledu jen rozdíl.
O něco komplikovanější je situace u OSVČ vedlejších, a to u zdravotního pojištění. U sociálního pojištění je vše jasné, jelikož i OSVČ vedlejší mají určenou minimální výši záloh – 1 018 Kč, která byla na půl roku odpuštěna. U zdravotního pojištění však zákon přímo nestanovuje OSVČ vedlejší a je odlišný režim pro OSVČ a zároveň zaměstnance (osoby, za které platí pojistné zaměstnavatel) a pro OSVČ a zároveň osoby, za které platí pojistné stát (třeba důchodci).
Osoby, kterým platí pojištění stát, platí zálohy na základě zisku z předchozího roku (v prvním roce podnikání neplatí zálohy vůbec) a neplatí pro ně minimální výše. Také tyto OSVČ nemusely zálohy platit a byly jim odpuštěny. Měl-li například důchodce předepsanou zálohu za kalendářní měsíc v tomto období ve výši 1500 Kč měsíčně, pak mu byla odpuštěna platba pouze ve výši této předepsané zálohy, tj. maximálně 1500 Kč v kalendářním měsíci (a nikoli ve výši minimální výše zálohy 2352 Kč).
Jiný režim ale u zdravotního pojištění platí pro OSVČ, které jsou zároveň zaměstnány. Tyto OSVČ totiž neplatí žádné zálohy na zdravotní pojištění a pojistné vždy doplácí zpětně po podání přehledu. Odpuštění záloh se těchto OSVČ netýkalo a podle ministerstva si navíc tyto OSVČ nemohou ani zpětně nic na zdravotním pojištění odečíst.
Zdroj: Podnikatel.cz
