Slovenčina
V třetím pokračování našeho seriálu budeme analyzovat kombinace nepříznivých vlivů nesprávného skladování a následného napadení dřeva biotickými činiteli a nepříznivé účinky teplotně vlhkostních změn v interním prostředí.
Kombinace nepříznivých vlivů nesprávného skladování a následného napadení dřeva biotickými činiteli
Vlivy nesprávného skladování lepených vazníků se nepříznivě projevily na střešní konstrukci haly půdorysných rozměrů 19,5 x 17,5 m v obci Česká u Brna. Z hlediska dalšího používání haly bylo nutné provést sanaci vazníků a některých střešních vaznic. Konstrukce zastřešení je uložena na železobetonových sloupech, osově vzdálených 4,0 m, rozpětí střešních vazníků je 18,5 m. Lepené vazníky, průřezu 180×950 mm, mají vyklenutý tvar se zakřiveným dolním okrajem ve vrcholové oblasti.
Vazníky byly vyrobeny v roce 1986 a poté byly přibližně 5 let nevhodně skladovány ve vnějším prostředí, přikryté asfaltovou lepenkou (Obr. 15). Nejvíce byly napadeny koncové části vazníků (Obr. 16). V roce 1992 byly vazníky použity v konstrukci zastřešení výše uvedené budovy.
Teprve v roce 2015 byla provedena celková sanace střešní konstrukce haly spočívající zejména v sanaci degradovaných vazníků. Silně narušené části dřeva byly nahrazeny, ve vrcholové oblasti vazníků bylo potřeba provést zesílení pomocí vlepených závitových tyčí eliminujících účinek příčných tahových napětí, napadené koncové části vazníků (Obr. 18), působící jako konzoly ve vnějším prostředí, byly odřezány až do oblasti neporušeného dřeva a nahrazeny novým konstrukčním řešením.
Nepříznivé účinky teplotně vlhkostních změn v interním prostředí
Změny vlhkosti se projevují objemovými změnami dřeva a případně vznikem výsušných trhlin. U konstrukčních prvků mohou výsušné trhliny výrazně omezit únosnost daného prvku. Normativní dokument ČSN 73 2810 specifikuje v požadavku na provádění, že se má dřevo vysušit na vlhkost, pokud možno co nejbližší absolutní vlhkosti odpovídající klimatickým podmínkám při provozu konstrukce. Požadavek standardu ČSN 73 1702: „Pro omezení výsušných trhlin a rozměrových změn musí být vlhkost dřevěných prvků při zabudování ve třídách použití 1 a 2 nejvýše 20 %, ve třídě použití 3 nemá překročit 25 %“. Při nesplnění těchto podmínek se výrazné hodnoty sesychání vyskytují zejména ve třídě použití 1, kdy dochází k větším vlhkostním změnám v materiálu mající za následek iniciaci výrazných výsušných trhlin či kroucení prvků (Obr. 19).
Vlivem podstatné změny interních klimatických podmínek může docházet k objemovým změnám a vzniku trhlin i u dlouhodobě zabudovaných a původně neporušených dřevěných prvků.
Po zastřešení původního atria proskleným světlíkem v Jurkovičově domě v Luhačovicích (r. 2002) a po změně interních podmínek se vyskytly trhliny a deformace dřevěných prvků (Obr. 20, 21), které bylo potřeba sanovat.
Negativní dopad objemových změn se vyskytuje poměrně často také u deskových materiálů na bázi dřeva. V případě aplikace těchto materiálů na větší plochy je nutné provést řádnou dilataci. Normativní požadavek pro plovoucí podlahy udává ČSN EN 13 810-1: „Pro umožnění roztažnosti desek má být ponechána po celém obvodu podlahy dilatační spára o velikosti 2 mm na každý 1 m délky/šířky podlahy, nejméně však 10 mm. Poznámka 1: Ve velkých místnostech s délkou anebo šířkou větší než 10 m se mají zajistit dilatační spáry 2 mm/m na každých 10 metrů.“ V případě absence plošné dilatace poté zvýšená vlhkostní zátěž působící na tyto dílce může způsobit nadměrné vyboulení desek v místě styků podélných/příčných hran desek.
V závěrečné části našeho seriálu se budeme věnovat vnitřnímu prostředí se zvýšenou vlhkostní zátěží v důsledku zátoků nebo kondenzací a některým poznatkům z působení dřevěných konstrukcí historických staveb.
Autoři: doc. Ing. Bohumil Straka, CSc.; Ing. Milan Šmak, Ph.D.; doc. Ing. Jan Vaněrek, Ph.D.; Ing. Michal Zajíc
Kontakty: straka@bohumil.eu; milan.smak@seznam.cz
Foto: archiv autorů
