aktuality ekonomika

Zprávy z ekonomiky – 6.11.2023

Ilustrační foto
Sdílejte článek snadno se svými přáteli.

Průmyslová produkce v ČR v září meziročně reálně klesla o 5 %. Meziměsíčně byla nižší o 1,8 %. Jde o třetí pokles v řadě. Hodnota nových zakázek meziročně klesla o 5,2 %. K meziročnímu poklesu produkce nejvíce přispěla výroba elektřiny a plynu, výroba strojů a zařízení a výroba ostatních nekovových minerálních výrobků. Snížená poptávka ze stavebnictví nadále ovlivňovala produkci stavebních hmot nebo plastových výrobků pro stavebnictví. Hodnota nových zakázek meziročně klesla o 5,2 %. Zakázky ze zahraničí se snížily o 1,5 %, tuzemské zakázky klesly o 12,2 %.
Zdroj: ČSÚ

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v září 2023 meziročně snížil o 2,2 % a jejich průměrná hrubá měsíční nominální mzda meziročně vzrostla o 7,2 %.
Zdroj: ČSÚ

Průmyslová produkce v srpnu 2023 v EU27 meziročně klesla o 4,4 %. Vyplývá to z údajů Eurostatu. Největší meziroční pokles zaznamenalo Irsko (o 27,3 %) a Slovinsko (o 12,3 %). Český průmysl klesl o 1,7 %, výkon německého průmyslu se snížil o 2,3 %. Naopak nejvíce vzrostl slovenský průmysl (o 4,7 %) a dánský průmysl (o 3,5 %).
Zdroj: ČSÚ

Stavební produkce v ČR v září meziročně vzrostla o 1,7 %, meziměsíčně byla nižší o 0,2 %. Stavební úřady vydaly meziročně o 10,2 % stavebních povolení méně a orientační hodnota těchto povolení vzrostla o 11,2 %. Meziročně bylo zahájeno o 24,6 % bytů více, dokončeno bylo o 25,9 % bytů méně. Stavební úřady vydaly 6 095 stavebních povolení, meziročně o 10,2 % méně. Počet zahájených bytů meziročně vzrostl o 24,6 % a dosáhl hodnoty 3 127 bytů. Dokončeno bylo 2 340 bytů, meziročně o 25,9 % méně.
Zdroj: ČSÚ

Podle předběžných údajů skončila v září bilance českého zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách přebytkem 12,8 mld. Kč, což byl meziročně o 25,3 mld. Kč lepší výsledek. Celkové saldo zahraničního obchodu příznivě ovlivnil zejména meziročně menší schodek obchodu s ropou a zemním plynem o 15,3 mld. Kč vlivem poklesu cen na světových trzích i nižšího dovezeného množství. Přebytek bilance zahraničního obchodu se státy EU se v září meziročně zhoršil o 7,6 mld. Kč. Deficit obchodu se státy mimo EU se zmenšil o 32,8 mld. Kč. Meziročně klesl vývoz o 10,2 % na 364,9 mld. Kč a dovoz o 16,0 % na 352,2 mld. Kč. Září 2023 ale mělo o jeden pracovní den méně než září 2022. V lednu až září 2023 dosáhl přebytek obchodní bilance 76,9 mld. Kč ve srovnání s deficitem 150,2 mld. Kč ve stejném období předchozího roku. Od začátku roku stoupl vývoz o 0,9 %, zatímco dovoz klesl o 5,8 %.
Zdroj: ČSÚ

Meziroční inflace v říjnu po 8 měsících poklesu vzrostla a bude se pohybovat mezi 8 a 9 % po zářijových 6,9 %. Důvod růstu inflace je ale čistě statistický, protože Český statistický úřad (ČSÚ) loni započítal vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny, které letos působit nebude. Meziměsíčně se v říjnu ceny téměř nezměnily.
Zdroj: ČTK

Bankám v Česku klesá zisk. Raiffeisenbank za tři čtvrtletí letošního roku meziročně klesl čistý zisk o 27,5 % na 3,96 miliardy Kč. České spořitelně o 2,9 % na 14,6 miliardy Kč, Komerční bance o 4,9 % na 12,4 miliardy Kč a v případě Monety Money Bank o 3,7 % na 4 miliardy Kč. Naopak česká a slovenská UniCredit Bank vykázala čistý zisk 8,5 miliardy Kč, což byl nárůst o více než čtvrtinu.
Zdroj: ČTK

Podíl zaměstnaných k celé populaci 15–64letých dosáhl v ČR v září 75,1 %. Oproti září 2022 se snížil o 0,7 procentního bodu. Podíl nezaměstnaných k ekonomicky aktivním, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných, dosáhl v září 2,7 %. Meziročně se zvýšil o 0,4 procentního bodu. Podíl ekonomicky aktivních k populaci 15–64letých dosáhl 77,1 %. Oproti září 2022 se snížil o 0,4 procentního bodu.
Zdroj: ČSÚ

Během 1. pol. 2023 chybělo kvůli dočasné pracovní neschopnosti v zaměstnání každý den v průměru 234 tisíc nemocensky pojištěných, tedy zhruba každý dvacátý. Nahlášeno bylo celkem 1,33 milionu případů pracovní neschopnosti. Pro nemoc bylo vystaveno celkem 1,22 milionu neschopenek. Oproti období před epidemií covid-19 je to nárůst o 40 %. U mužů vzrostl o 34 % (134 tisíc případů), u žen o 44 % (214 tisíc). Na neschopence strávili obyvatelé Česka během 1. pol. letošního roku více než 42 milionů dnů.
Zdroj: ČSÚ

Podle předběžného odhadu klesl hrubý domácí produkt ve 3. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,3 % a meziročně o 0,6 %. Mezičtvrtletní pokles HDP byl ovlivněn zejména zahraniční poptávkou. Domácí poptávka stagnovala. V mezičtvrtletním srovnání došlo k poklesu hrubé přidané hodnoty (HPH) ve většině odvětví národního hospodářství. Negativní vliv měl především průmysl a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Stejná odvětví nejvíce ovlivnila i meziroční pokles HPH. Naopak se dařilo informačním a komunikační činnostem a profesním, vědeckým, technickým a administrativním činnostem.
Zdroj: ČSÚ

Česká národní banka (ČNB) zlepšila v aktuální ekonomické prognóze odhad letošního schodku veřejných financí na 3,6 % HDP. Předchozí prognóza ze srpna počítala se schodkem 3,8 % HDP. V dalších letech by se mělo saldo veřejných financí dále zlepšovat, příští rok bude schodek 1,6 % HDP a v roce 2025 jedno procento HDP. ČNB ale zhoršila výhled české ekonomiky. V letošním roce podle ní HDP klesne o 0,4 %, příští rok vzroste o 1,2 %. V srpnové prognóze přitom ČNB čekala letos růst 0,1 % a příští rok 2,3 %. Centrální banka také o půl procentního bodu zhoršila očekávání inflace v příštím roce, která by měla být průměrně 2,6 %.
Zdroj: ČTK

Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se ve 3. čtvrtletí snížil o 0,1 % proti předchozím třem měsícům. Hospodářskou aktivitu v Německu brzdí mimo jiné vysoké úrokové sazby a slabší kupní síla obyvatel v důsledku inflace. Pokles německé ekonomiky ve 3. čtvrtletí byl nicméně mírnější, než očekávali analytici. Ti v anketě agentury Reuters předpovídali, že HDP se sníží o 0,3 %.
Zdroj: ČTK

Německá automobilka Volkswagen v rámci úsporného programu dočasně pozastavila nábor nových zaměstnanců v řadě německých závodů. Značka VW se potýká s vysokými náklady a výpadky ve výrobě. Její provozní marže v prvních devíti měsících letošního roku klesla na 3,4 %. Cílem úsporného programu je zvýšit do roku 2026 marži na 6,5 %.
Zdroj: ČTK

Češi se nejméně obávají o střechu nad hlavou, největší strach mají z finanční újmy a ohrožení zdraví. Vyplývá to z průzkumu ČSOB Pojišťovny, který se uskutečnil v polovině tohoto roku a zúčastnilo se ho více než 2 tisíce lidí z celé ČR různého věku, vzdělání a sociálního zázemí. Z hlediska pravděpodobnosti rizik je na prvním místě vážné ohrožení nebo poškození zdraví. Hned 53 % respondentů odpovědělo, že je pravděpodobné, že se jim vážné zdravotní komplikace nevyhnou. Na druhém místě skončilo zničení či poškození majetku, které považuje za pravděpodobné 51 % Čechů. Na dalších pozicích je odcizení majetku (48 %), značná finanční újma (40 %), ztráta pravidelného příjmu (38 %) a ztráta bydlení (23 %). Většinu událostí považují za pravděpodobnější lidé s nižšími příjmy či bez maturitního vzdělání.
Zdroj: ČSOB

Třetina Čechů tvrdí, že se při on-line nakupování setkala s podvodem a 48 % se možných podvodů na internetu obává. Přibližně jen 46 % lidí ale dokáže poznat, zda je jejich nákup bezpečný. Vyplývá to z nového průzkumu antivirové firmy Gen Digital. V globálním měřítku se s podvody při on-line nakupování setkalo 22 % uživatelů, tedy méně než v Česku. Podvodů při internetovém nákupu se ale celosvětově obává až 70 % uživatelů. Celkem 53 % respondentů ze světa také uvádí, že ví, jak bezpečně nakupovat na internetu. Přestože se téměř polovina Čechů podvodů bojí, 21 % je ochotných nakupovat přes reklamní odkaz na Facebooku nebo na jiných sociálních sítích. Přibližně 14 % dotazovaných by kvůli výhodnější ceně nakupovalo u neznámého člověka nebo neoficiálního prodejce a 7 % nakupujících by dokonce bylo ochotných kliknout na podezřelý odkaz.
Zdroj: ČTK

Sdílejte článek snadno se svými přáteli.
cs_CZČeština