Slovenčina
Celková těžba dříví bez kůry dosáhla vloni v České republice podle ČSÚ rekordních 32,6 mil m3, tedy o 6,9 mil. m3 více než v roce 2018 (25,7 mil. m3). Z 96,1 % se jednalo o jehličnaté dřeviny. Těžba listnatých dřevin se naopak oproti roku 2018 snížila o 13,8 % na 1,3 mil. m3. Nejvíce byl těžen smrk (90,1 %), dále pak borovice (4 %), buk (1,7 %) a modřín (1,5 %). Majoritní podíl viny na tomto stavu má kůrovcová kalamita, která podle vyjádření VÚLHM z první červnové dekády postupuje dál republikou i navzdory deštivějšímu prvnímu pololetí letošního roku.
Vážná situace způsobená gradací podkorního hmyzu, vázaného převážně na smrk a borovici, se z Moravy a Slezska přesunula do Čech, kde nyní nejvíce sužuje širší oblast Českomoravské vrchoviny. Řešení problémů s ní spojených, jímž musí spolu s vlastníky lesů čelit i zpracovatelé dřevní hmoty, letos ještě navíc ztížila v březnu a dubnu přijatá opatření proti šíření pandemie koronaviru.
Více jak 90% nahodilá těžba ve většině krajů
Z územního hlediska České republiky se vloni nejvíce dříví vytěžilo v Kraji Vysočina (7,8 mil m3 – o 4. mil. m3 více než v roce 2018), dále pak v kraji Jihočeském (4,3 mil. m3, nárůst o 0,9 mil m3), Jihomoravském (3,4 mil. m3, nárůst o 1 mil. m3), a Olomouckém (2,9 mil. m3, snížení o 0,4 mil. m3). Z celkového vytěženého objemu dříví pak rovných 95 % tvořila nahodilá těžba (30,9 mil. m3), což je o cca 25 % více, než v roce 2018. Největší podíl (73,6 %) zpracované nahodilé těžby (dále NT) tvořila těžba vyvolaná dřevokazným hmyzem, 18,9 % těžba vyvolaná v důsledku větrných kalamit a 7,4 % ostatní. Vysoký podíl NT k celkové těžbě (nad 90 %) byl evidován téměř ve všech krajích. Nejvyšší objem dříví byl zpracován v Kraji Vysočina (7,7 mil. m3), kde NT probíhala z 99,4 % a představovala 25 % z celkového objemu této těžby v ČR. Oproti roku 2018 (3,67 mil. m3) se však jedná o více jak dvojnásobné množství dříví, přičemž podíl k těžbě celkové byl obdobný (97,5 %). Druhý nejvyšší objem NT 4,1 mil. m3 (95,7 %) byl vloni evidován v Jihočeském kraji, přičemž v roce 2018 činil 3,07 mil. m3 dříví s poměrem 91 %. Významný objem dříví z NT náleží také kraji Jihomoravskému s 3,3 mil. m3 a podílem 97 % k celkové těžbě. Oproti roku 2018 se jedná o 148% zvýšení NT. V kraji Olomouckém byl evidován 96,3% podíl NT s 2,8 mil. m3, což představuje 86,7 % celkového objemu oproti roku 2018. V kraji Moravskoslezském tento objem za rok 2019 činil 2,45 mil. m3 (95 %), což je téměř o 500 tis. m3 méně než v roce 2018. V krajích Ústeckém, Libereckém, Plzeňském a Pardubickém stoupl v roce 2019 podíl NT meziročně o více než polovinu.
Nezpracovaná NT v ČR byla za loňský rok odhadnuta na 6,35 mil. m3, což je oproti 3,18 mil. m3 v roce 2018 téměř dvojnásobek. Pokud jde o vývoj těžeb s ohledem na zásoby dříví v českých lesích, tak loňská NT činila cca 3,3 % celkové zásoby dříví v ČR a cca 4,5 % z celkové zásoby jehličnatých dřevin (Lesnická práce VII/2020). Při započtení objemu nezpracované NT činí tento podíl 4 % respektive 5,4 %. V kraji Vysočina pak loňské procento NT představuje téměř 9 % z celkové zásoby dříví v tomto dnes kalamitou nejpostiženějším kraji.
Boj s kůrovcem je běh na dlouhou trať
Výše zmíněný odhad nezpracované NT svým způsobem potvrzuje i poslední aktualizace tzv. Kůrovcové mapy z dubna letošního roku, podle které bylo u nás za období zhruba 7 měsíců (od září 2019 do dubna 2020) detekováno (zjištěno) cca 27 tis. ha těžeb převážně jehličnatých porostů, dále cca 6,7 tis. ha jehličnatých souší nově detekovaných v dubnu 2020 a cca 7 tis. ha nezpracovaných jehličnatých souší detekovaných z předchozích období. Ve srovnání s předchozím vyhodnocením kůrovcové mapy (září 2019) lze konstatovat nárůst průměrné měsíční plochy detekovaného území těžby o 25 %. Dle celkové výměry těžeb a souší v převážně jehličnatých porostech byly za sledované období nejvíce zasaženými ORP Třebíč (3286 ha), Jihlava (2966 ha), Dačice (1932 ha), Velké Meziříčí (1741 ha), Havlíčkův Brod (1270 ha), Telč (1062 ha), Moravské Budějovice (1046 ha) a další. Tato čísla pak více či méně korespondují s vyjádřením Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) z první červnové dekády, že kůrovcová kalamita dál postupuje republikou i navzdory deštivějšímu prvnímu pololetí letošního roku. Početní stavy lýkožroutů jsou totiž podle něj natolik obrovské, že předchozím dlouhodobým suchem oslabené porosty i přes lepší zásoby vody regenerují jen obtížně. Nicméně chladnější jarní počasí a na posledních pět let nezvyklé množství dešťových srážek v květnu a červnu vedlo letos ke zpomalení rojení kůrovce na dvě v nížinách a jedno ve vyšších polohách, což podle generálního ředitele s.p. Lesy ČR Ing. Josefa Vojáčka (informace ze zasedání KLDS ČR dne 16. 6. 2020) znamená v podstatě normální rok. Tedy fakt, že v letošním roce proběhne u kůrovce o minimálně jedno rojení méně než v předchozích pěti letech. S ohledem na tento zatím „příznivý“ vývoj proto jím vedený podnik letos předpokládá vytěžit ve svých porostech namísto původně plánovaných 15 mil. m3 jen 13 mil. m3 dříví, a to z 95 % v nahodilých těžbách. Z tohoto objemu bylo za prvních 5 měsíců již vytěženo 5 mil. m3, čímž je kůrovcová hmota údajně zpracovaná s výjimkou tzv. „sterilních“ souší. Nicméně nejen Lesy ČR, ale i další lesní hospodáře např. ze Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR (SVOL) trápil v I. a zejména pak ve II. čtvrtletí razantní pokles poptávky odběratelů z důvodu opatření proti koronavirové pandemii. Podle předsedy Komory církevních lesů při SVOL Petra Skočdopole odběratelé ve II. čtvrtletí snížily nákup dříví o 30–50 % a někteří jej v dubnu zastavili úplně. V souvislosti s touto informací poukázal zejména na propad odbytu dříví ze strany příhraničních pil v Rakousku a Německu, které omezily nebo někde i úplně zavřely své provozy poté, co byly do konce dubna pro české pendlery uzavřeny hranice. Tytéž problémy s odbytem měli i dodavatelé dříví ze severu republiky ze strany příhraničních pil v Polsku.
Co na to domácí a zahraniční zpracovatelé?
O přetlaku nabídky dřevní hmoty nad poptávkou v letošních prvních pěti měsících na českém trhu, a to hlavně v sortimentech smrková kulatina III D a zejména pak vláknina, informoval na zmíněném zasedání KLDS předseda SDP ČR Ing. Petr Pražan, Ph.D. Jinak je tomu u kvalitativně lepší pilařské kulatiny ve třídách III A/B a III C, které se v současné době některým zpracovatelům začíná sice pomalu, ale jistě nedostávat. A to nejen kvůli již prakticky vytěženým takříkajíc „kůrovcovým“ zásobám v některých nejdříve napadených oblastech Moravskoslezského kraje (a nejen tam), kde zpracovatelé už musí smrkovou kulatinu dovážet např. z Vysočiny a středních Čech. Dalším negativním faktorem v tomto směru je po uvolnění koronavirových opatření znovu obnovený export jak do Číny, tak hlavně do Rakouska a Německa. První ze jmenovaných sousedů Rakousko totiž stačilo již letos v I. čtvrtletí nakoupit v ČR rekordních 1,137 mil. m3 kulatiny, což je o 870 tis. m3 (30,6 %) více, než za stejné období 2019. I přesto ceny smrkové a borové pilařské kulatiny v I. pololetí opět mírně klesly v řádech desetikorun (viz náš pravidelný cenový průzkum ZDE). Spolu s kulatinou klesly i ceny stavebního řeziva (v řádech desetikorun až stokorun), u kterého se po zavedení koronavirových opatření v případě některých výrobců zcela zastavil odbyt jak na domácím, tak zejména na zahraniční trzích v Itálii, Španělsku, Rakousku, Německu a dalších. Řadě firem, zejména středním a větším, se tak odbyt v prvním pololetí snížil o 20–30 %. Jde např. o společnost KATR Stará Ves u Rýmařova, která byla ve svém nyní kompletně modernizovaném pilařském závodě nucena omezit provoz ze tří na dvě směny a v tomto stavu fungovala ještě počátkem června, kdy se poptávka po jejím sortimentu opět začala zvyšovat. Další z pilařských firem Dřevozávod Pražan Polička musela v průběhu II. čtvrtletí z odbytových důvodů snížit o 10 % pořez neboli zkrátit výrobu o cca 12,5 směny a nařídit zaměstnancům dovolenou, aby se jí řezivo, směřující z velké části na export, nehromadilo na skladě. Od druhé poloviny června se ale poptávka odběratelů dostala do normálu a pila najela na plný pořez. Do podobné situace se dostala i společnost Obalfrukt s provozem v Grešlovém Mýtě, provozující pilnici a produkující dřevěné obaly a jednorázové přepravní palety, po kterých po zastavení výroby u jejích odběratelů kvůli Covid –19 výrazně klesla poptávka. Počínaje měsícem duben musela firma omezit svoji výrobu pouze na jednu směnu. V tomto režimu fungovala ještě během celého června, kdy nejeden z jejích odběratelů ještě nerozjel výrobu, využívajíc při tom kompenzace od státu na mzdy zaměstnanců.
Koronakrizí byly podle informací předsedy SDP velmi ovlivněni také výrobci dřevěných obalů a palet v Německu, kde produkce obalů klesla o 51 % a palet o 42 %. Odbytové problémy pak podobně jako u nás ovlivnily i německé a také rakouské pilaře, kde v I. pololetí odhadovaný pokles výroby činil 15 % respektive 20 %. Od polovina května se ale výroba postupně začala přibližovat běžnému stavu.
Foto: archiv autora a ÚHÚL
