dřevoservis

Kůrovcová kalamita již přerostla v celorepublikový problém

Kůrovcová kalamita již přerostla v celorepublikový problém
JAF Holz - nabytkovedilce.cz
JAF Holz - nabytkovedilce.cz
JAF Holz - nabytkovedilce.cz

Objem kůrovcem napadených stromů v českých lesích bude opět o miliony kubíků vyšší než dlouhodobý průměr celkových ročních těžeb. Během roku 2019 došlo k dalšímu rozšiřování oblastí zasažených kůrovcovou kalamitou i k dalšímu dramatickému poklesu cen dříví v důsledku jeho přebytku na trhu. Nákupní ceny jehličnatých kulatinových sortimentů jsou mimořádně nízké, jehličnatá vláknina je prakticky neprodejná, její ceny ani nepokryjí vlastníkům lesních porostů náklady spojené s její výrobou. Nejpostiženější částí republiky v současné době je Vysočina, jejíž situace v souvislosti s kůrovcem se podobá té ze severní Moravy před několika lety, kde smrk již prakticky vymizel. U tuzemských pilařů nabídka suroviny převažuje nad poptávkou, ale ti obezřetnější již dnes přemýšlejí o tom, odkud budou jehličnatou hmotu do budoucna brát.

Výše zmíněná problematika byla na programu tradičního podzimního odborného setkání Společenstva dřevozpracujících podniků v ČR (SDP), které proběhlo 22. 11. 2019 v Jiřicích u Moravských Budějovic na Třebíčsku. Navzdory ne zrovna příznivému počasí v tomto období se jej zúčastnilo bezmála 50 zástupců z 26 členských firem, což je o poznání více než při loňském jarním odborném setkání v Dolních Beřkovicích spojeném s exkurzí v papírenském komplexu a.s. Mondi Štětí. Tentokrát totiž předmětem exkurze byla ryze dřevo­zpracující a z části i lesnická společnost OBALFRUKT Blatnice s v roce 2017 zmodernizovanou pilnicí, výrobnou více jak 300 typů přepravních palet, prodejnou potřeb pro myslivce Lovecký svět a nábytkovým Paletovým ateliérem v Grešlovém Mýtě na Znojemsku (viz ZDE). Druhým z celkem čtyř důvodů vyšší účasti pak bylo jmenovanou hostitelskou firmou zvolené místo vlastního průběhu jednání účastníků v již zmíněných nedalekých Jiřicích. A to v pozvánce avizovaném útulném prostředí soukromé Galerie „Setkání“ s obrazy jedenadevadesátileté stále aktivní malířky Bedřišky Znojemské, kdy při prohlídce její tvorby mohli zájemci alespoň na chvíli zapomenout na dnes všudypřítomného kůrovce. To samé pak lze říci ještě o slavnostním aktu předání ceny KAPS-LE zástupcům pěti členských firem SDP za aplikaci stejnojmenné technologie pro zpevnění ploch na jejich zpracovatelských závodech (viz ZDE). V neposlední řadě pak nelze neuvést především zájem účastníků o v úvodu nastíněný stav v českých lesích, který přímo souvisí se zásobováním jak domácích, tak i zahraničních pilařských provozů.

Co čeká lesníky v nejbližších měsících?

Po přesunu účastníků z Grešlového Mýta do Jiřic a prohlídce galerie následoval teoretický program, který zahájil místopředseda SDP Ing. František Příkaský, jednatel společností RD Rýmařov a Katr Stará Ves u Rýmařova, která se kromě pilařského zpracování kulatiny zabývá i lesnickou činností. Své vystoupení proto rozdělil na část lesnickou a dřevařskou. V lesnickém oboru se zabýval otázkou současné situace, respektive tím, co lesníky zachraňuje a co je naopak ničí. „Všichni víme, že celá střední Evropa se vlivem klimatu potýká s kůrovcovou kalamitou a usycháním dříví nastojato. V České republice tato situace začala už v roce 1991 na Opavsku, kde však měla jen velmi pozvolný průběh. K dalším gradacím pak došlo v roce 2015 a dále, kdy byla zasažena de facto velká část severní Moravy, a to od Frenštátu pod Radhoštěm přes Albrechticko, Bruntálsko až po Šumpersko. Zde situace došla až tak daleko, že v některých oblastech se už v podstatě vůbec netěží a zůstala tam jen pěstební činnost,“ uvedl Ing. Příkaský s tím, že v roce 2018 se kůrovcová kalamita rozšířila na oblast Českomoravské vrchoviny, respektive na kraj Vysočina, kde je její průběh diametrálně odlišný a velmi výrazně zamíchal trhem. V některých místech této oblasti se podle něj totiž ceny dříví dostaly tak nízko, že se v podstatě drobným vlastníkům vůbec nevyplatí tuto suchou hmotu těžit.

(Poznámka autora: v aktuálně nejpostiženějším kraji Vysočina podle regio­nálního předsedy Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR Ing. Jiřího Svobody je v současné době situace s kůrovcovou kalamitou podobná té ze severní Moravy v letech 2015–2018. Jižní část Vysočiny (Dačicko, Třebíčsko a oblast Velkého Meziříčí) má již podle něj to nejhorší za sebou, neboť na mnoha majetcích jsou již smrk a borovice prakticky dotěženy. Momentálně se kalamita přesouvá do centra kraje na Jihlavsko, přičemž o trochu lepší situace, pokud se to tak dá nazvat, je zatím jen v nejvýše položených lokalitách (Žďár nad Sázavou a Nové město na Moravě). Nicméně v celém kraji i nadále stojí obrovské množství souší a podle předpokladu Ing. Svobody bude objem kůrovcového dříví letos ještě vyšší než loňský, kdy činil cca 4 mil. m3. Navíc se dříví velmi těžko prodává a ceny jsou nízké. K tomu, aby lesní podniky mohly zaplatit alespoň náklady spojené s těžbou a obnovou lesa, by potřebovaly za dříví inkasovat v průměru 1000 Kč za kubík, reálně se však tato částka pohybuje kolem 600 Kč, přičemž nejhůř na tom jsou soukromí vlastníci, kteří nemají dlouhodobé obchodní vazby).

Informace Ing. Svobody a Ing. Příkaského o výše zmíněném stavu souší potvrzuje ještě v září loňského roku aktualizovaná kůrovcová mapa, detekující přibližně 37 tis. ha těžeb a cca 8 tis. ha souší. Na rozdíl od předchozích aktualizací analyzuje nejen smrkové porosty, ale kvůli výraznému zhoršení situace u borových, také všechny ostatní jehličnaté porosty. Z výstupů této mapy je patrné, že v období od září 2018 do září 2019 byly kalamitou nejvíce zasaženy ORP Třebíč (3063 ha), Jihlava (2951 ha), Dačice (1635 ha), Velké Meziříčí (1545 ha), Bruntál (1442 ha), Havlíčkův Brod (1227 ha), Jeseník (1066 ha), Moravské Budějovice (962 ha), Krnov (947 ha) a Vyškov (938 ha).

Dalším potvrzením současného nepříznivého stavu v lesnictvím je podle Ing. Příkaského hospodářský výsledek s.p. Lesy ČR (LČR), který pravděpodobně za loňský rok bude ztrátový. Možným východiskem z tohoto stavu by měly být pro léta 2020+ zavedené 3. typy výběrových řízení na územních jednotkách LČR (kalamitní, pokalamitní a nekalamitní viz ZDE), směřující ke zvýšení objemu dříví prodávaného přímo státním podnikem prostřednictvím tříletých smluv s odběrateli.

Jak a za kolik s obytem dříví pomáhá Čína?

S jakým výsledkem tato snaha LČR nakonec dopadne, to podle Ing. Příkaského nikdo neví. Pravdou však je, že koncem roku měl podnik na zásobách značné množství dříví a všechny pro něj pracující těžební firmy trápily velmi vysoké zásoby. Nejhorší situace je v sortimentu na výrobu DTD a OSB, kterou ještě umocňují další dva faktory. Jednak rozsáhlá kůrovcová kalamita v okolí Jihlavy a za druhé spuštění linky na zpracování druhotných odpadů ve firmě Kronospan, kdy tento recyklát pro ni představuje až 50 % potřebného materiálu pro výrobu. Tzv. sortiment DTD, kterého je dnes nejvíce, proto zůstává lesníkům, kteří hledají cesty, co s ním. Podobná situace je ve vláknině, jejíž odbyt není takový, aby pokryl veškerou tvorbu tohoto sortimentu, který se tak hromadí na skládkách, jež lemují dlouhé úseky řady silnic na Vysočině.

„Co se týče situace v pilařském sortimentu, tu před absolutním kolapsem zachránila Čína, kam dnes v lodních kontejnerech měsíčně směřuje přes 200 tis. m3 kulatiny v cenách 104 EUR/m3 franco přístav v Číně. Nejzdatnější z našich dodavatelů jsou schopni za kubík hmoty ve třídě III D a KH dosáhnout až 1250 Kč na odvozním místě, což je více, než dnes platí mnozí z nás,“ upřesnil Ing. Příkaský s tím, že obchod s Čínou samozřejmě naráží i na určité mantinely, jako je např. otázka přepravních kapacit, plynulost dodávek atd. Asi největším úskalím dodavatelů ale je specifická délka exportovaných výřezů, které jsou o cca o 10–20 cm kratší, než odebírají tuzemští zpracovatelé, a pokud jsou již takto nachystané a zakázka nevyjde, pak je toto dříví bez dalšího přemanipulování neprodejné.

Jak situaci na trhu vidí domácí pilaři…?

Ačkoliv by se tedy na první pohled mohlo zdát, že zpracovatelé pilařské hmoty, na rozdíl od českých lesníků, mají již několikátým rokem za sebou v podstatě vystaráno, co se potřebného objemu kulatiny a jejích cen týče, v některých regionech už to dnes tak růžové není. Na severní Moravě, kde hrozba kůrovce již pominula a lesy jsou jakž takž vyčištěné, začíná být pilařské kulatiny nedostatek a zpracovatelé jsou nuceni ji dovážet ze vzdálenějších lokalit, což se odráží v celkových výrobních nákladech. V oblasti Vysočiny, kde se stále těží naplno, zatím takováto situace nehrozí.

„S blížící se zimou se jako obvykle i letos bude pravděpodobně opakovat snaha některých vlastníků vyvolat umělý nedostatek dřevní hmoty s cílem alespoň trochu zvýšit její cenu. Nevím, jak moc se jim to podaří, neboť to množství hmoty, které momentálně leží v lesích, zejména na Vysočině, je vysoké a k nějakému výraznému výkyvu určitě nedojde,“ upřesnil Ing. Příkaský ve vztahu k současným cenám kulatiny, které trvalým poklesem zřejmě dosáhly svého dna. Příznivá situace je i v případě řeziva vyrobeného z kůrovcové hmoty, které stavební trh akceptuje a jehož ceny se držely poměrně vysoko až do IV. čtvrtletí loňského roku, kdy s určitým zpožděním začaly reagovat na cenový pokles kulatiny (viz ZDE) a jejichž pokračující snižování lze předpokládat i v letošním roce.

Co ale pilaře v ČR trápí nejvíc, je budoucnost, o níž je třeba už dnes vážně přemýšlet. „Blízká budoucnost nám říká, že bychom měli neprodleně začít jednat s LČR o přímém obchodu. Pokud jim totiž jejich v tomto směru již učiněné kroky přinesou nějaké peníze navíc, začnou ho velmi intenzivně rozšiřovat a bude to jistě náš zajímavý obchodní partner. Co se daleké budoucnosti týče, čímž myslím alespoň 10 let a více, je třeba přemýšlet o tom, co budeme řezat. Jde o to, že námi ve většině zpracovávaný smrk, pokud nezasáhne příroda, nezačne padat více srážek a nezačnou stoupat spodní vody, nám bude velmi prudce a rychle odcházet. Bojovat s takto přemnoženým kůrovcem jen v rámci pracovního trhu by totiž nebylo možné i za dostatku pracovních sil, natož za současného stavu, když lidé nejsou. Takže se dá očekávat, že velmi výrazně ubyde množství dříví k pořezu a budeme se muset soustředit na to, jestli začneme řezat břízu, topol nebo jiné rychle rostoucí dřeviny, anebo zda se začneme včas připravovat na pořez listnaté hmoty jako dub, buk a jiné dřeviny,“ zkonstatoval Ing. Příkaský s dovětkem, že jím spoluvlastněná pila na Bruntálsku s ročním pořezem 100 tis. m3, nakupuje smrk už dnes v okruhu 150 km jen s velkými problémy. Potřebný objem proto dováží z Vysočiny za o více jak 300 Kč vyšší přepravní náklady.

…a jak v Rakousku a Německu?

Situaci pilařů v Německu, Rakousku a potažmo v celé střední Evropě tradičně zmapoval předseda sdružení Ing. Petr Pražan, Ph.D. Začal loňským říjnovým předzásobením pil v Německu, kde 78 % provozovatelů mělo na svých skladech hmotu na 3–4 měsíce dopředu, cca 11 % na 2 měsíce a zhruba stejný počet minimálně na měsíc. Spolu s tím roste i počet těch, kteří v letošním roce u pilařské hmoty očekávají neměnné ceny (57 %), zatímco 32 % si myslí, že ještě poklesnou. „Podle jiné statistiky, zahrnující celou střední Evropu z pohledu vlastníků lesů, by v příštím půlroce podle 38 % oslovených kulatina měla dále zlevňovat a podle 34 % se její cena příliš nezmění. Nicméně 28 % respondentů předpovídá možné zdražení, což je o bezmála 25 % optimistů více než v prvním čtvrtletí“ doplnil Ing. Pražan a poté přešel do Rakouska, kde jsou podle jeho informací rovněž všechny pily velmi dobře zásobeny. Nicméně sortimenty pilařské kulatiny jsou nadále pod velkým cenovým tlakem. Zejména pak v regionech zasažených kůrovcovou nebo větrnou kalamitou, kde stoupá poptávka po čerstvém dříví. Ceny hlavního sortimentu smrku v třídách A/B, 2B se pohybují v rozpětí 60–82 EUR/m3, u kůrovcového dříví se ceny sráží až o 35 EUR/m3 (cca 900 Kč) nebo je přebíráno za vlákninu.

Co se týče vlastního pořezu pilařských kapacit v Německu, tak v říjnu loňského roku 75 % vykazovalo stále stejné objemy a 14 % je dokonce navýšilo. Pouze 11 % bylo nuceno řezat méně. „Co naopak není dobré je stále klesající odbyt řeziva, byť si na něj výrobci zatím nijak zvlášť nestěžují, ale indikátor odbytu je neúprosný. Od července 2018, kdy vystoupal na cca 112,5 %, pak během roku 2019 prudce klesal až na říjnových cca 103,7 %. Na tento fakt pochopitelně reagovaly i ceny řeziva, které sice 41 % pilařů ještě dokázalo udržet na stávající úrovni, nicméně 56 % přistoupilo ke zlevnění,“ uvedl dále Ing. Pražan s tím, že s podobně pesimistickým výhledem (konkrétně 50 na 50 %) vstupovali němečtí pilaři i do roku 2020.

V průběhu svého vstupu se pak předseda SDP ještě zmínil o několika klíčových bodech Mezinárodní konference G7 o jehličnatém řezivu, která se konala 16.–18. 10. 2019 v Antverpách. V první řadě o tom, že pro evropské výrobce jsou stále důležitější světové trhy, přičemž se zvyšuje jejich závislost na zámořských odbytištích. Tuto informaci doložil tabulkou s vloni exportovaným objemem jehličnatého řeziva z 15 zemí směřujícím do různých koutů světa. A to včetně České republiky, která figurovala na 8. místě s 1,99 mil. kubíky vyvezeného řeziva za I. pololetí, z nichž nejvíce (883 tis. m3) směřovalo do Rakouska, 380 tis. m3 do Itálie, 218 tis. m3 do Německa, 74 tis. m3 do Japonska, 31 tis. m3 do USA a dalších zemí. „Globální poptávka po řezivu je poměrně stabilní, což je dobře i pro nás, nicméně na trhu je patrná určitá nadprodukce. Naproti tomu od ostatních pilařských produktů (dřevní štěpka, piliny), u nichž ceny např. v Rakousku v říjnu loňského roku spadly na cca 11,5 respektive 9,8 EUR/prm, nemohou pilaři čekat záchranu a také výhled je spíše pesimistický. Jako příklad lze uvést pilaře v Německu, kde se obchodní situace u štěpek a pilin podle 48 % bude dále zhoršovat, podle 44 % zůstane neměnná a jen 8 % věří ve zlepšení,“ uzavřel Ing. Pražan výčet hlavních závěrů konference s tím, že finanční výkonnost evropského pilařského průmyslu byla v roce 2018 velmi dobrá až výborná, zatímco v roce 2019 začala oslabovat, což bude zřejmě pokračovat i letos.

V závěru odborného setkání ještě seznámil účastníky s unikátní studií německé poradkyně Moniky Hartman, zpracované na základě dat z 30 pil na jehličnatý pořez (3–250 tis. m3/rok) z oblastí Bádensko-Württembersko, Dolní Sasko, Bavorsko a Porýní-Vestfálsko. Konkrétně pak s jejich ekonomickými výsledky v letech 1998–2018, sledovaných v oblastech jako je vývoj příjmů a výdajů za kulatinu, rozdělení nákladů na kubík zpracované kulatiny a zisky či ztráty na kubíku vyrobeného řeziva, kdy nejúspěšnějším obdobím pro ně byl rok 2018 s průměrným čistým ziskem 15 EUR/m3.

Autor: Ing. František Novák
Kontakt: novak.sd@tiscali.cz
Foto: archiv autora a ÚHÚL

Nastavit odběr novinek

Please enable the javascript to submit this form

cs_CZČeština
sk_SKSlovenčina cs_CZČeština