Francouzského architekta Le Corbusiera (původní jméno Charles – Edouard Jeanneret), jednoho z velikánů světové architektury poloviny dvacátého století, zřejmě není třeba představovat. Je oficiálně považován za vůdčí osobnost moderní architektury a o zakázky nikdy neměl nouzi. Zejména 30. léta patřila k nejproduktivnějšímu období a seznam jeho děl je vskutku úctyhodný.
Snad každý si vybaví některou realizaci, ať už jde o puristické projekty jako vzorový byt Citrohan předvedený na Mezinárodní výstavě dekorativních umění v Paříži v roce 1925, jeden z domů experimentálního sídliště Weissenhof u Stuttgartu nebo vilu Savoy v Poissy, nové pojetí bydlení v mezonetových bytech objektů Cité d´habitation ve Firmini či Marseille se službami (mateřská školka, restaurace, obchody a jiné), projekty kolektivního bydlení pro studenty (pavilon švýcarských studentů v univerzitním městečku v Paříži), případně rekreační objekt La Cabane na břehu Středozemního moře.
Mnozí také ze své paměti vynoří jeho postavičku Modulor, na které studuje poměry lidského těla vzhledem ke svým stavbám a vše ihned uvádí do praxe a ve výčtu jeho projektů souvisejících s bydlením by neměl chybět ani nábytek, na kterém se ale výrazně podepsala jeho spolupracovnice Charlotte Perriand. Pro úplnost by se slušelo dodat, že se v pozdějších letech Corbusierovy realizace vymykají z jeho puristického pojetí a mají charakter spíše skulpturální, např. kaple v Rongchamps, nebo kostel Sv. Petra ve Firminy, který byl dostavěn teprve nedávno.
Ve své tvorbě Le Corbusier uplatňoval zásady zdravého bydlení, mezi které patří stavby na pilotách a krakorcích (minimalizace průniku vlhkosti), volný půdorys (možnost vytvoření dispozice dle specifických požadavků), pásové okno (maximální využití oslunění prostoru) a zcela revolučně i využití střechy např. k relaxaci a sportování.
Zatímco architektonické projekty vznikaly v ulici de Sèvres, kde měl od roku 1924 agenturu se svým bratrancem Pierrem, pro malbu a teoretickou činnost používal ateliér ve svém bytě. Jak ale bydlel? Uplatňoval zde svoje zásady, které tak prosazoval třeba v projektu Zářící město (viz ZDE), nebo zde platilo známé pořekadlo „kovářova kobyla chodí bosa“? Odpověď na tuto otázku může přinést návštěva Corbusierova bytu a ateliéru v pařížské ulici Nungesser-a-Coli číslo 24, který je i sídlem Le Corbusierovy nadace. Byt byl nedávno rekonstruován a v omezených hodinách po předchozí domluvě nabízí komentované prohlídky.
Radikální novinkou budovy je prosklená fasáda, která obyvatelům zajišťuje vzduch, světlo a pohled do zeleně. V té době ne zcela běžně používaný armovaný beton umožňuje vytvořit byty volného půdorysu, které si každý majitel může přizpůsobit svým potřebám napojením na sanitární instalace. Na patře jsou 2 až 3 byty. Jejich komfort je podpořen osobním i nákladním výtahem a ve spodní části objektu jsou sklepy, prádelna se sušárnou, garáže a místnosti pro personál.
Když Le Corbusier dostal nabídku vyprojektovat tento dům, bylo mu už 44let. Atraktivní pozemek na hranici tzv. Malé Paříže sevřené městským bulvárem Périférique s výhledem na město v blízkosti mnohých významných sportovišť byl pro něho velkou výzvou. Proto se rozhodl přemístit sem i svůj domov. Od úřadů získal povolení vybudovat na nejvyšším patře na vlastní náklady dvojpodlažní byt s ateliérem. Přišlo to v pravou chvíli. Právě se oženil s Yvonne Gallis a jeho byt v Saint Germain mu přestal vyhovovat. Nový byt měl fungovat jako zdravé prostředí pro jeho rodinu, přátele, služku a psa Pinceau, ale měl také uspokojovat jeho potřeby textaře, teoretika a malíře.
Představa budování dvou obytných podlaží o ploše 240 m2 byla zhmotněna do podoby mezonetového bytu, což byla další Le Corbusierova specialita. Dobře si uvědomoval, že takový byt slučuje výhody kolektivního a individuálního bydlení, přičemž přináší větší intimitu. Progresivní prostorové řešení je podtrženo materiály. Beton a sklo doplňují neomítnuté kameny či cihly, ale také keramické podlahové dlaždice, které zajišťují kontinuitu prostoru. Stěny bytu pak strukturuje polychromie.
Byt obsahuje mistrův domácí ateliér, kuchyni s jídelnou, ložnici, pokoj pro hosty napojený na obytnou zahradu a několik koupelen. Vše je zalito světlem, jehož průnik umožňují skleněné tabule a skleněné cihly.
Yvonne zde žila s mužem od roku 1937 a po její smrti v roce 1965 dům obýval slavný architekt Charles Edouard do roku 1965. V roce 1972 byl dům s ateliérem zařazen mezi historické památky UNESCO a připojil se k 17 již takto evidovaných mistrových realizací, které jsou součástí dlouhého seznamu francouzských objektů kulturního dědictví. Vzpomínkou z návštěvy může být funkční Le Corbusierovo svítidlo Nemo, které je k mání za 250 euro.
Autor: doc. Ing. arch. Ludvika Kanická, CSc.
Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně
Kontakt: kanicka@mendelu.cz
Foto: autorka
Přístup do bytu na nejvyšším patře domu v pařížské ulici Nungesser-a-Coli 24 zajišťuje točité schodiště s výtahem Točité schodiště vede i na střechu. Je bez zábradlí Atelier se vyznačuje kontrastem tradiční architektury a moderních technologií. Je umístěn pod 12 m dlouhou klenbu. Zdi jsou částečně ponechány bez omítky. Protože místní úřad neumožnil osvětlení shora je dominantou prostoru velká skleněná stěna. Salon je klíčovým prostorem pro rodinu i přátele. Bedna maskuje strojovnu obou výtahů a obsahuje krb. Panely stěn jsou dokončeny dubovou dýhou. Součástí vybavení jsou křesla Grand komfort nízký stolek… Salon je klíčovým prostorem pro rodinu i přátele. Bedna maskuje strojovnu obou výtahů a obsahuje krb. Panely stěn jsou dokončeny dubovou dýhou. Součástí vybavení jsou křesla Grand komfort nízký stolek… …a chaise-longue LC4 Jídelna je umístěna směrem k městečku Boulogne. Chuť k jídlu podporuje prosklená stěna s vitráží z roku 1949 Na jídelní zónu je napojena kuchyň. Její vybavení je na tehdejší dobu téměř revoluční Pracovní deska s dvojitou výlevkou je pokryta cínem K netradičním místnostem patří i ložnice. Při jejím zařizováním se Le Corbusier inspiroval parníkem. Vymyslel postel která je nesena dvěma nohami. Výška její lehací plochy umožní vychutnat krásný pohled na Boulogne WC a bidet jsou společné sprcha je pro pána vana pro paní 8. podlaží obsahuje pokoj pro hosta. Tato místnost je exkluzivně určena pro pařížský pobyt Le Corbusierovy matky Ani zde nemůže chybět umývadlo se sprchou